Existence samostatných a zřetelně oddělených biologických druhů je v běžném povědomí považována za jeden ze základních stavebních kamenů vědy o živé přírodě.

Ta se však nerada nechává vměstnat do lidmi připravených škatulek a čas od času připravuje „naschvály“ v podobě mezidruhových hybridů.

Mezi bizonem a krávou

Kdo: Beefalo

Rodičovské druhy: bizon (Bison bison) a tur domácí (Bos primigenius taurus)

Zajímavost: křížení s domácím skotem narušilo genetickou čistotu divoce žijících bizonů

Mezi velkými sudokopytníky najdeme řadu zvířat, která se svými rozměry řadí na přední příčky jak ve velikosti, tak ve hmotnosti. Mezi největší patří „praví“ tuři (r. Bos), afričtí buvolové (r.

Syncerus) a samozřejmě také dva zástupci rodu Bison, tedy americký prérijní bizon a evropský zubr. Ačkoliv patří tato skupina druhů mezi relativně blízké příbuzné, vědci je přesto řadí do různých rodů.

Mezi těmito druhy, které jsou na první pohled tak jasně odlišné, že si je nesplete ani malé dítě, však může docházet k mezidruhovému křížení. Mezi domácími tury a americkými bizony došlo ke křížení nejprve náhodně, časem začali farmáři s křížením záměrným.

Nejběžnějším výsledkem je skot známý jako beefalo, který spíše než bizony připomíná domácí skot (má jen 3/8 bizoních genů). Křížení s domácím skotem však znamená i ohrožení pro bizony.

Většina divoce žijících zvířat je s ním dnes alespoň částečně prokřížena, a původní genetický rezervoár bizonů je tak narušen.

Nanulak, medvěd přírodní

Kdo: medvěd „grolar“

Rodičovské druhy: medvěd hnědý (Ursus arctos) a medvěd lední (Ursus maritimus)

Zajímavost: Kanaďané navrhují pro tohoto hybrida pojmenování „nanulak“, které je kombinací slov „nanuk“ (medvěd lední) a „aklak“ (grizzly). Používá se i výraz pizzly.

Ačkoliv je počet druhů medvědů na planetě relativně nízký (8 druhů), jde o skupinu velmi rozrůzněnou jak co do vnější podoby, tak i stylu života. Nalezneme mezi nimi zvířata tropická i polární, masožravce i vegetariány, obry i formy relativně malé.

Jejich jinakost svědčí o bohaté evoluční historii této skupiny šelem. Blíže příbuzné druhy jsou však stále poměrně ochotné ke vzájemnému křížení.

16. dubna 2006 střelil americký lovec Jim Martell na Banksově ostrově v kanadských Severozápadních teritoriích zvíře, které nejprve považoval za ledního medvěda.

Když však skolené zvíře prozkoumal, objevil na něm zvláštní kombinaci znaků, z nichž prakticky polovina patřila medvědovi lednímu, druhá však medvědovi hnědému, respektive jednomu z jeho největších poddruhů, grizzlymu.

Analýza DNA potvrdila, že se jednalo o mezidruhového křížence, jehož matkou byla bílá medvědice, otcem šedý grizzly.

V dubnu 2010 bylo na Viktoriině ostrově v Kanadě uloveno zvíře, jehož matkou byl hybrid obou druhů, otcem čistý grizzly. Tento nález potvrdil, že přinejmenším první generace kříženců je plodná.

Rudohnědý tesák

Kdo: vlk rudohnědý (Canis rufus)

Rodičovské druhy: vlk (Canis lupus) a kojot (Canis latrans)

Zajímavost: tento druh pravděpodobně vznikl plodným zkřížením příbuzných bez přispění člověka

Vlk rudohnědý je původním obyvatelem jihovýchodu dnešních Spojených států. Vyskytoval se v nejrůznějších typech prostředí od bažin přes lesy po prérie, kdy vždy hrál úlohy vrcholového predátora.

Po příchodu největšího konkurenta, (bílého) člověka, se jeho areál i populace začaly rapidně zmenšovat, až v roce 1980 vyhynul v přírodě úplně. V roce 1987 začaly v Severní Karolíně reintrodukční programy, a tento vlk se začal v přírodě opět množit.

Zjev i velikost vlka rudohnědého je zhruba „na půl cesty“ mezi dvěma dalšími druhy psovitých šelem rodu Canis vyskytujících se v Severní Americe: vlkem a kojota.

Otázka, zda jde skutečně o mezidruhového křížence či „jen“ o poddruh vlka, proto vzrušovala biology dlouhou dobu.

Rozsáhlá genetická analýza, provedená v roce 2011 genetiky pod vedením Roberta K. Waynea z univerzity v Los Angeles prokázala, že vlci rudohnědí vznikli mnohonásobným křížením mezi vlky a kojoty.

Černá „velryba“ z Havaje

Kdo: Whorfin

Rodičovské druhy: delfín skákavý (Tursiops truncatus) a kosatka černá (Pseudoorca crassidens)

Zajímavost: Slovo „whorfin“ značí křížence velryby (whale) s delfínem (dolphin). Kosatka černá však není velryba (tedy kosticový kytovec), ale příbuzná delfínů.

Kosatka černá nebo také někdy kosatka malá je druhem ozubeného kytovce, který je menší, než obávané kosatky.

Stále ještě však natolik velká, aby se za kosatkami a kulohlavci umístila na třetím místě v pomyslném žebříčku velikosti kytovců z čeledi delfínovitých (největší samci měří až 6 m). Velikost největších samců delfínů skákavých je asi 4 m.

Větší samec delfína a menší samice kosatky mohou tedy být prakticky stejně velcí.

Podobná velikost a relativní příbuznost obou druhů umožňuje jejich vzájemné křížení. Takový kříženec byl pozorován i ve volné přírodě, jediní známí jedinci však v současné době žijí v zajetí, a to v delfináriu Sea Life Park na Havaji.

Matka Kekaimalu, která je sama „whorfinem“, postupně porodila 3 mláďata, jejichž otcem byl vždy delfín. V prvním měsíci života byla již mláďata velká jako dospělý delfín.

Největší kočka světa

Kdo: liger (z angl. lion = lev + tiger)

Rodičovské druhy: lev (Panthera leo) a tygr (Panthera tigris)

Zajímavost: liger (otec lev, matka tygr) dorůstá na rozdíl od tiglona (otec tygr, matka lev) velikosti větší, než byli jeho rodiče

Velké kočky rodu Panthera patří k vůbec největším šelmám i suchozemským zvířatům vůbec. Kromě lva, tygra, levharta a jaguára k nim dnes vědci řadí i himalájského sněžného levharta irbise, který byl dlouhou dobu vyčleňován do samostatného rodu Uncia.

Všechny druhy jsou si navzájem příbuzné natolik, že je možné vzájemně v prakticky libovolných kombinacích křížit. Plodnými však bývají většinou jen samice.

Největší ze všech divoce žijících koček je ussurijský (sibiřský) poddruh tygra. Zkříží-li se však tygřice se lvem, vzejde z jejich spojení tzv. liger, který je v dospělosti ještě větší, než každý z jejich rodičů.

Liger je tedy největší kočkovitou šelmou vůbec. Samec ligera jménem Herkules žijící v městě Miami na Floridě váží 410 kg, čímž výrazně překonává jak lva (250 kg), tak tygra ussurijského (300 kg).

Dosahuje tedy zhruba velikosti největšího poddruhu lva amerického (Panthera leo atrox), který vyhynul v Severní Americe před asi 11 000 roky.