Je to láska na první pohled. Svatební zvony znějí, nevěsta celá v bílém se rdí, jen oddávají je poněkud v rozpacích. Ještě nikdy neoddával mladou ženu a betonovou zeď.
Láska nemá hranic a Epocha vám představí několik velmi neobvyklých manželských svazků, které mají jednoho společného jmenovatele. Objektofilii. U lidí s touto diagnózou však nejde o žádný sexuální fetišismus, ale o skutečný emocionální vztah.
Eija-Riita se provdá za Berlínskou zeď
Švédka Eija-Riitta Berliner Mauerová (*1954) se do slavné zdi, rozdělující Západní a východní Berlín, zamilovala když ji poprvé viděla v televizi. „Bylo mi sedm a od té doby jsem jí posedlá,“ přiznává.
Když je jí třináct pochopí, že Berlínskou zeď miluje. Několikrát ji navštíví a protože zeď nic nenamítá, 17. června 1979 se za ni provdá. Tvrdí, že jsou si duševně blízcí a přiznává, že ač spolu mnoho času nestrávili, dokázala svou lásku vyjádřit i fyzicky.
„Líbí se mi ty dlouhé, štíhlé panely,“ přiznává a vysvětluje: „Třeba Čínská zeď je pěkná, ale na mě moc vypasená. Můj manžel je zkrátka víc sexy.“ V roce 1989 se však šokovaná Eija-Riitta se stává vdovou, když Němci zeď zbourají. Od té doby už Berlíně nebyla.
Žije v Lidenu na severu Švédska a zdá se, že je znovu zamilovaná. Do jednoho z místních plotů.
Erika si bere Eiffelovku
Američanka Erika La Tour Eiffelová (*1972) se vdává po tříleté známosti. Bere si slavný výtvor Gustava Eiffela (1832–1923), kvůli kterému opustila svou předchozí lásku, sportovní luk Lance.
Nejprve spí s mečem, japonskou katanou, díky níž se v roce 1993 ubrání znásilnění. Později se její vášní stává lukostřelba a s milovaným lukem se stává mistryní světa a jednou z nejlepších amerických lukostřelkyň.
Když se v roce 2004 setká s Eiffelovkou, zamiluje se na první pohled. „Mám synestezii (sdružení smyslových vjemů – barevné slyšení, zvukové vidění) a do Eiffelovy věže jsem se zamilovala i kvůli tomu jak ji vidím,“ tvrdí Erika.
Svatba se koná za účasti 12 přátel a Erika přijímá manželovo jméno. Stále žije v San Franciscu, ale manžela pravidelně navštěvuje.
Maria se provdá za kamion
Američanku Marii Griffinovou nevzrušují muži ani ženy. Bojí se, že prožije život bez lásky a rozkoše. Na každou však někde čeká vysněný princ a ten její je chromovaný, má velkou řadící páku a pod kapotou spoustu koní.
Cesta k lásce není snadná. Nejprve Maria zjistí, že ji mnohem víc vzrušují objekty a věci než lidé. „První orgasmus jsem prožila, když jsem snila o mrakodrapu Chrysler Building,“ přiznává.
Zamiluje se však do kamionu značky Ford a teprve poté najde sílu přestat předstírat náklonnost k mužům. Koupí svého miláčka a provdá se za něj. Po svatební hostině, kde nechybí víno ani kvalitní nafta, spolu odjíždí na líbánky.
„Náš sexuální život je zdravý, aktivní a naprosto uspokojující,“ usmívá se spokojená Maria.
Lee se ožení s polštářem
Aby dámy neměly pocit, že jsou v tom samy, je tu osmadvacetiletý Korejec Lee Jin-gyu. Oženil se s polštářem. Není to však obyčejný podhlavník, ale velký japonský dakimakura.
Ty mívají až 170 cm na délku a slouží hlavně k tomu, aby měl osamělý člověk při usínání co obejmout. Lee si pořídí polštář, na kterém je jeho oblíbená comicsová postavá Fate Testarossa.
Během společně strávených nocí se zamiluje a začne ho sebou brát všude kam jde. „Objednává vždy jídlo pro sebe i svůj dakimakura. Je jím úplně posedlý,“ prozrazuje servírka z jedné restaurace.
Po šestileté známosti bere Lee svou milou do Japonska, kde je oddá shovívavý místní kněz. Nechybí svatební šaty ani novomanželský polibek. Z výsměchu ostatních si nic nedělá. Jeho jedinou starostí je pračka. Protože s každým vypráním potisk bledne a ztrácí se.
