Je to láska na první pohled. Svatební zvony znějí, nevěsta celá v bílém se rdí, jen oddávají je poněkud v rozpacích. Ještě nikdy neoddával mladou ženu a betonovou zeď.

Láska nemá hranic a Epocha vám představí několik velmi neobvyklých manželských svazků, které mají jednoho společného jmenovatele. Objektofilii. U lidí s touto diagnózou však nejde o žádný sexuální fetišismus, ale o skutečný emocionální vztah.

Eija-Riita se provdá za Berlínskou zeď

Švédka Eija-Riitta Berliner Mauerová (*1954) se do slavné zdi, rozdělující Západní a východní Berlín, zamilovala když ji poprvé viděla v televizi. „Bylo mi sedm a od té doby jsem jí posedlá,“ přiznává. Když je jí třináct pochopí, že Berlínskou zeď miluje. Několikrát ji navštíví a protože zeď nic nenamítá, 17. června 1979 se za ni provdá. Tvrdí, že jsou si duševně blízcí a přiznává, že ač spolu mnoho času nestrávili, dokázala svou lásku vyjádřit i fyzicky.

„Líbí se mi ty dlouhé, štíhlé panely,“ přiznává a vysvětluje: „Třeba Čínská zeď je pěkná, ale na mě moc vypasená. Můj manžel je zkrátka víc sexy.“ V roce 1989 se však šokovaná Eija-Riitta se stává vdovou, když Němci zeď zbourají.

Od té doby už Berlíně nebyla. Žije v Lidenu na severu Švédska a zdá se, že je znovu zamilovaná. Do jednoho z místních plotů.

Erika si bere Eiffelovku

Američanka Erika La Tour Eiffelová (*1972) se vdává po tříleté známosti. Bere si slavný výtvor Gustava Eiffela (1832–1923), kvůli kterému opustila svou předchozí lásku, sportovní luk Lance. Nejprve spí s mečem, japonskou katanou, díky níž se v roce 1993 ubrání znásilnění.

Později se její vášní stává lukostřelba a s milovaným lukem se stává mistryní světa a jednou z nejlepších amerických lukostřelkyň. Když se v roce 2004 setká s Eiffelovkou, zamiluje se na první pohled.

„Mám synestezii (sdružení smyslových vjemů – barevné slyšení, zvukové vidění) a do Eiffelovy věže jsem se zamilovala i kvůli tomu jak ji vidím,“ tvrdí Erika. Svatba se koná za účasti 12 přátel a Erika přijímá manželovo jméno.

Stále žije v San Franciscu, ale manžela pravidelně navštěvuje.

Maria se provdá za kamion

Američanku Marii Griffinovou nevzrušují muži ani ženy. Bojí se, že prožije život bez lásky a rozkoše. Na každou však někde čeká vysněný princ a ten její je chromovaný, má velkou řadící páku a pod kapotou spoustu koní.

Cesta k lásce není snadná. Nejprve Maria zjistí, že ji mnohem víc vzrušují objekty a věci než lidé. „První orgasmus jsem prožila, když jsem snila o mrakodrapu Chrysler Building,“ přiznává. Zamiluje se však do kamionu značky Ford a teprve poté najde sílu přestat předstírat náklonnost k mužům.

Koupí svého miláčka a provdá se za něj. Po svatební hostině, kde nechybí víno ani kvalitní nafta, spolu odjíždí na líbánky. „Náš sexuální život je zdravý, aktivní a naprosto uspokojující,“ usmívá se spokojená Maria.

Lee se ožení s polštářem

Aby dámy neměly pocit, že jsou v tom samy, je tu osmadvacetiletý Korejec Lee Jin-gyu. Oženil se s polštářem. Není to však obyčejný podhlavník, ale velký japonský dakimakura. Ty mívají až 170 cm na délku a slouží hlavně k tomu, aby měl osamělý člověk při usínání co obejmout.

Lee si pořídí polštář, na kterém je jeho oblíbená comicsová postavá Fate Testarossa. Během společně strávených nocí se zamiluje a začne ho sebou brát všude kam jde. „Objednává vždy jídlo pro sebe i svůj dakimakura.

Je jím úplně posedlý,“ prozrazuje servírka z jedné restaurace. Po šestileté známosti bere Lee svou milou do Japonska, kde je oddá shovívavý místní kněz. Nechybí svatební šaty ani novomanželský polibek.

Z výsměchu ostatních si nic nedělá. Jeho jedinou starostí je pračka. Protože s každým vypráním potisk bledne a ztrácí se.