Po téměř 500 let se propůjčuje k ochraně rytířských tradic, katolické víry a oddanosti habsburské monarchii. Až 1. světová válka a pád Rakouska-Uherska udělají z Řádu zlatého rouna především otázku cti a tradice…
Řád zlatého rouna založí v roce 1430 vévoda burgundský Filip III. (1396–1467) zvaný Dobrý. Název zvolí podle beránčího rouna z legendy o Jásonovi a Argonautech.
Ještě před 100 lety se řád považuje za výsadu určenou pouze a především oddaným šlechtickým rodům, mezi které patří i rody Schwarzenbergů nebo Lobkoviců.
Řád není dědičný, propůjčuje se, i proto je tak cenný – dnes ho z Čechů příležitostně nosí Karel Schwarzenberg (*1937), v pořadí 14. Schwarzenberg. Podle pravidel řádu by o něj mohl přijít pouze ve třech případech:
kacířstvím, zradou na velmistrovi nebo útěkem před nepřítelem. Za 585 let je udělen 2 690 členům.
Řeklo se bez bab (1646)
Po třicetileté válce zpustlá a duchovně vyprahlá Evropa potřebuje nový směr a vůdce. A tím je třeba Elias Ashmole (1617–1692), slavný anglický starožitník, sběratel a zakladatel Královské společnosti s neomezenou intelektuální zvědavostí.
Právě ta ho v roce 1651 seznámí s Williamem Backhousem (1593–1662), starším pánem podobného ražení a podobných zájmů v oblasti vynálezů, rarit, alchymie a astronomie. Jednoho dne se Backhouse rozhodne, že přijme Ashmolea za syna.
„Než zemřu, předám ti nejvyšší tajemství alchymie – pravou povahu kamene mudrců,“ slibuje.
Dva roky ho připravuje a pak v květnu 1653 si Ashmole zapisuje: „Můj otec Backhouse leží nemocný a nevěda, jestli bude žít, asi v jedenáct hodin mi sdělil pravou podstatu kamene mudrců…“ Co to je, to nikdy neřekne.
Zato prokazatelně je jedním z prvních přijatých svobodných zednářů (1646), třebaže první velká lóže vznikne v Londýně až v roce 1717. Mezi zednáře patří George Washington stejně jako Benjamin Franklin nebo Isaac Newton.
Z Čechů pak Purkyně, Palacký, Mucha, Křižík, Beneš, Jan Masaryk, oba Čapkové. Dnes do řádu patří přes 6 milionů mužů, konzervativní zednáři, alespoň ti čeští, ženy nepřijímají.
Ti osvícení (1776)
Dva měsíce před vyhlášením samostatnosti USA jeden bavorský profesor církevního práva Johann Adam Weishaupt (1748–1830) založí novou, tajemnou organizaci. Je 1. května 1776 a za první členy přijme svoje studenty.
Slíbí jim, že se dozvědí pradávnou moudrost, jakmile vystoupají po žebříku iniciací až na vrchol. V bratrstvu vládne vojenský řád a opatrnost. „V utajení spočívá velká část naší síly.
Proto se musíme ukrývat pod jménem jiné společnosti,“ říká Weishaupt a myslí hlavně svobodné zednáře, k nimž roku 1777 také vstoupí. A vstoupí tam i další a infiltrují několik lóží. Vše zůstane v utajení až do roku 1785, kdy blesk zabije Jakuba Lanze.
Bavorští úředníci u něj najdou dost materiálů, aby se poprvé setkali se jménem ilumináti. A aby poznali, že všechno byl podvod.
Když kandidát dojde až do posledního stupně zasvěcení, pošeptají mu do ucha: „Žádné tajemství neexistuje…“ Cílem iluminátů je výsměch všemu tradičnímu, chtějí vytvořit revoluční společnost na materialistických základech a svou teorii vyzkoušejí na nejcivilizovanější zemi světa.
Na Francii. Podle některých současných zednářů přijme někdejší francouzské ústavodárné shromáždění v roce 1789 program, který napíšou němečtí (říká se jim také bavorští) ilumináti už v roce 1776! Cíl je splněn, hrstka změnila svět.
Řád světla (2004)
Na Vyšehradě, symbolickém místě českých dějin, oděný do bílého roucha s templářským křížem na srdci a s písněmi Karla Kryla, představí zpěvák Daniel Landa v roce 2004 nový řád Ordo Lumen Templi.
Je jeho velmistrem a stojí na principech Fides (víry), Charitas (lásky), Fortitudo (síly) a Veritas (pravdy).
Tyhle hodnoty svedou dohromady populární osobnosti i politiky, kteří chtějí vyburcovat českou společnost z letargie, pomáhat nemocným, postavit školy pro chudé děti nebo chrám zasvěcený svatému Václavu.
Jenže kromě dětského hřiště na Vyšehradě za půl milionu korun se řádu „lumenů“ nepodaří nic. O čtyři roky později skončí.
