Krev je kromě vody nejdůležitější tekutinou na světě. Tvoří jednu ze základních složek lidského těla, bez ní by totiž vůbec nemohlo fungovat. Co jste o krvi nevěděli?

Zajímavosti:

Průměrný muž má kolem 5,5 litru krve, zatímco žena má o litr méně. To  činí asi 8 % tělesné hmotnosti

Abychom díky komárům přišli o všechnu krev, muselo by nás jich štípnout přes 1,2 milionů

V naší krvi se nachází 0,2 miligramu zlata.

Novorozenec má v těle přibližně jeden šálek krve.

Za celý život srdce přečerpá až 238 milionů litrů krve.

Krev představuje symbol životní síly a vitality. Tato kapalná cirkulující tkáň se skládá ze směsi pevných látek a tekutin. Její hlavní funkcí je především transportovat kyslík do celého těla, zásobovat naše tělo potřebnými živinami a odvádět odpadové látky.

Rozvádí po těle také hormony a pracuje i na jeho termoregulaci. Tato tekutina je bohatá na bílkoviny, přičemž v sobě nese miliardy mikroskopických látek. Skládá se z červených a bílých krvinek a krevních destiček.

Nezbytná tekutina

Krev tvoří z 55 % krevní plazma, nejvíce pak dominují červené krvinky, které přenášejí kyslík do živých tkání a vracejí oxid uhličitý do plic. Kyslík vážou díky železité složce, kterou obsahuje červené krevní barvivo, zvané hemoglobin.

Jedno procento krve tvoří bílé krvinky, jejichž hlavní funkcí je vyhledávat a ničit bakterie, viry a parazity, kteří se dostanou do těla. Poslední složkou pak jsou krevní destičky, jež mají za úkol zastavovat krvácení.

Popis krve:

Krevní destičky (trombocyty) – jsou nepostradatelné při srážení krve. Destičky se v místě poranění shromáždí, aby zastavily krvácení, a současně pomáhají zabránit vzniku zánětu.

Červené krvinky (erytrocyty) – jejich hlavní funkcí je transportovat kyslík z plic do všech buněk po celém těle a vracet oxid uhličitý zpět jako odpad.

Stěny krevních cév – tepny a žíly se skládají ze tří vrstev (elastická tkáň, pojivová tkáň, vlákna hladkého svalstva).

Granulocyty – jedná se o nejpočetnější skupinu bílých krvinek, které hlídají krevní oběh, ničí napadající bakterie a pohlcují je. Často při tomto procesu samy zaniknou.

Bílé krvinky (leukocyty) – účinně bojují proti virům, bakteriím a produkují různé protilátky. Existuje pět různých typů bílých krvinek, přičemž každá má odlišnou funkci. V krvi dospělého zdravého člověka počet krvinek kolísá od 5000 do 9000 v 1 mm2.

Monocyty – největší typ krvinek, který se nachází v krvi. Vznikají v kostní dřeni ze separátní vývojové linie primitivních bílých krvinek.

Krevní plasma – je složena z 94 % z vody. Jedná se o roztok bílkovin a solí, ve kterých procházejí krevní buňky a částice. Plazma pomáhá regulovat výměnu minerálů a pH.

Krevní skupiny a Rh faktor

Krevní skupina či krevní typ se určuje podle vlastností červených krvinek, tj. antigenů tvořených bílkovinami. Krevní skupina se dědí po rodičích.

Nejčastěji se vyskytuje krevní skupina typu 0 a A. Nejvzácnější je skupina AB. Kromě krevních skupin se rozlišuje ještě tzv.

Rh faktor, který je buď pozitivní Rh+ nebo negativní Rh- (RH faktor například ovlivňuje, jakou krevní skupinu může pacient přijmout při transfuzi, má také vliv na odolnost vůči chorobám).