Astronomy stále více lákají měsíce plynných obrů. Pochopitelně, na pomyslném žebříčku zájmu vedou ta tělesa, na kterých by za jistých okolností mohl existovat alespoň jednoduchý život…
Saturnův Titan a Jupiterova Europa. Právě tato tělesa přitahují stále více pozornosti vědců. Ostatně, právě Titan se stal jedním z mála objektů ve sluneční soustavě, na kterém přistál lidmi vyrobený stroj.
Byla jím evropská sonda Huygens, která na povrch oranžového tělesa dosedla v roce 2005.
Titan je zvláštní těleso. Měsíce planet, pokud již mají nějakou atmosféru, tak jen velmi řídkou. To Titan je obalen hustou plynnou slupkou, jejíž hlavní složkou je dusík.
Spojení nižší gravitace a hustoty atmosféry teoreticky umožňuje, že na tomto tělese může létat i člověk jen za pomoci mávání rukou.
Snad jednou tuto možnost využijí i astronauti, až na Titanu přistanou. Z Titanu by měli radost Nizozemci nebo také popeláři, drtivě převládající barva je zde oranžová. Podobně jako na Zemi zde zurčí potůčky a šplouchají jezera.
Jejich náplň ovšem netvoří voda, to by při teplotě 180 °C ani nebylo možné, nýbrž tekuté uhlovodíky.
Zmíněná sonda Huygens neměla příliš času na prozkoumání svého okolí, stačila vysílat pouze pár hodin. Přesto stačila objevit jezerní útvar, který vědci pojmenovali Kraken Mare.
Jeho rozloha činí 400 000 km2, je tedy větší než celé Německo. Badatele z NASA pochopitelně tento útvar zajímá. Od roku 2010 pracují na podobě ponorky, která by tento svět uhlovodanů propátrala. Její podoba pak byla představena letos.
Samozřejmě, do doby, než se tato ponorka ponoří do kapalin Titanu, uplyne v místních potůčcích spousta uhlovodíků. Sonda s ponorkou na palubě dosedne na povrch Titanu nejdříve v roce 2040.
To je sice za velmi dlouho, projekt ponorky však již nyní zná své technické parametry. Její výtlak má být jednotunový a pohybovat se bude rychlostí 3,6 kilometrů za hodinu. Nebude to tedy žádný rychlík, zato však bude mít dostatek času prozkoumat své okolí.
„Stroj prozkoumá mořské proudy a příliv, který se na Titanu střídá jednou denně, tedy jednou za 16 pozemských dní,“ píše se ve zprávě NASA. Kromě toho by stroj měl zjistit přesné složení uhlovodíků v jezeře.
Titan totiž v určitých ohledech připomíná Zemi v mladém věku. Vědci věří, že jeho výzkum pomůže přiblížit děje, které se na Zemi odehrávaly v pradávných vodách.
A není bez zajímavosti, že pod povrchem Titanu se s velkou pravděpodobností nachází také tekutý oceán. Ten však již není tvořen uhlovodíky, nýbrž vodou. Titan je tak jeden z kandidátských těles sluneční soustavy, na kterých by teoreticky mohl existovat život.
