Nezbytný start do nového dne, předpoklad pevného zdraví a klidně i příjemná společenská událost. Anebo zbytečnost, které se přisuzuje přehnaný význam? Tím vším může být snídaně! Kterou z možností si vyberete?

Pivo, cibule a chleba. Taková by nejspíš byla vaše snídaně, kdybyste žili ve starém Egyptě. Každý den před odchodem do práce, třeba na stavbu pyramidy.

Pokud chcete něco jiného, zaskočte si do Říma – tam dostanete obilnou kaši (tzv. puls) z pšeničných klasů vařených ve vodě, často i se zeleninou či kousky masa.

Ani Řekové se neodbývají. Už Homér se zmiňuje o jídle zvaném ariston, přijímaném krátce po východu slunce, které je opět určeno hlavně manuálně pracujícím. Aby celou denní šichtu zvládli bez vyčerpání.

A co ti ostatní? Ti by měli být s prvním jídlem dne střídmější, jak to platí i po celou dobu středověku. Hlavně církev se na bohatou snídani dlouho dívá jako na obžerství!

Konec půstu!

S příchodem průmyslové revoluce se mnoho dělníků stěhuje do měst. V továrnách stále více lidí pracuje od časného rána. A potřebují se tedy pořádně nasnídat!

Postupně se stane snídaně normálním zvykem pro všechny, od ostatních jídel se ale zatím moc neliší. Lidé snídají maso, ryby, pečivo i alkohol. Třeba v Americe nechybí vejce, ústřice, pečená kuřata či hovězí steaky!

S příchodem sedavějšího městského života však už tyto snídaně nejsou ideální. „Zbytečně zatěžujte svůj trávicí systém,“ varuje americký dietní reformátor Sylvestr Graham (1792-1851). Doporučuje svůj křehký chléb bez kvásku, z pšeničných otrub a žitné mouky.

Grahamovou mouku si oblíbí i James Caleb Jackson (1811-1895) a v roce 1863 z ní vytvoří první snídaňové cereálie zvané granula.

Snídat, či nesnídat?

„Snídaně je nejdůležitější část dne,“ ozývá se ze strany odborníků v podstatě po celé 20. století „Bez snídaně vám bude chybět energie!“

„Bez snídaně nemůžete zhubnout, protože se nenastartuje váš metabolismus!“ Anebo: „Kdo nesnídá, ztrácí svalovou hmotu!“

Buďte v klidu, nejnovější věděcké výzkumy většinou naznačují, že to všechno je nesmysl! V roce 2014 například vědci z univerzity Birminghamu nechají několik týdnů vynechávat snídani skupinu lidí, která se snaží zhubnout. Na jejich metabolismus to nakonec nemá žádný vliv!

Ovšem pozor, vědci z Harvardu z porovnávání zdravotních dat několika tisíc nesnídajících mužů zase dojdou v závěru, že mají až o 27 % vyšší riziko infarktu!

Často vám také odborníci budou tvrdit, že vliv snídaně na celkové zdraví nijak významný není…

Co si dáte?

Hlasujete přesto vše pro pořádnou snídani? Souhlasí i lidé z řady zemí světa, kde je snídaně neodmyslitelnou částí kultury.

Zatímco v Anglii čekáte slaninu, smažená vejce, houby, fazole či párky, v Japonsku vám donesou rýži, polévku miso a grilovanou rybu. Ve Franci je to jednodušší, dáte si prostě bagetu a kávu.

Milovníci pečiva si pochutnají i v Brazílii, kde se snídají malé kulaté koláčky s kousky sýra (pão de queijo). A pokud jste na sladké, v Nizozemsku vám přijde vhod chléb posypaný čokoládovou rýží či barevnými kuličkami.

Je libo něco nevšedního? V Peru zkuste tradiční tygří mléko (leche de tigre), šťávu připravenou ze syrové ryby. Na zvláštní ranní nápoj narazíte i v Himalájích – čaj s rozpuštěným máslem z jaka.