Z vozu seskočí osmiletý hoch. Otec ho poprvé vzal sebou na dlouhou kupeckou pouť do Ellóry. K náboženskému centru se tu brzy přidruží i kupecký středobod cest. „Nádhera, viď?“ poplácá ho otec po zádech.
Chlapcův zrak těká z jedné stavby zapuštěné do země na druhou. Nevzmůže se ani na odpověď.
Drahokamy, koření, cukrová třtina, rýže a spousty dalšího zboží. S tím vším se kodrcají po jihoasijské obchodní stezce na rozlehlé Dekánské plošině zabírající 1 000 000 km² karavany kupců. Povozy se mísí se zástupy poutníků.
Zatímco v 6. století přicházejí na naše území první Slované a znalosti monumentálního stavitelství starých Řeků a Římanů pomalu zasypává prach zapomnění, 300 km daleko od dnešní Bombaje vzniká stavba, která by měla ambici aspirovat na jeden z divů světa. Jeskynní chrámy Éllóra.
Pozor na staré mapy
Pokud se budete chtít podívat na mapu, unikátní chrámový komplex najdete jen 29 kilometrů od města Sambhaji Nagar. Milovníci papíru budou muset hledat v mapě město Aurangabad, protože nový název má tato metropole teprve od 29. června letošního roku.
Do čedičových útesů pohoří Charanandri je tu mezi 6. a 10. stoletím vyhloubeno více, jak 100 „jeskyní“.
Fascinující chrámy tu vyrostou v dobách, kdy národy usazující se ve Střední Evropě nezvládají řemeslně vyspělou těžbu ani opracování kamene a umění valené klenby zapadlo kamsi do útrob historie.
Evropě vévodí dřevostavby a na pomyslný duchovní trůn se usazuje křesťanství. V Indii mají zelenou buddhismus, hinduismus a džinismus. A nejde o žádné náboženské zápolení. Chrámy i jejich věřící tu po staletí existují těsně vedle sebe…
Rekordman z jednoho kusu skály
Do 34 čedičových památek se můžete podívat i vy. Další bohužel nejsou přístupné veřejnosti. A stojí to za to.
17 hinduistickým, 12 buddhistickýcm a 5 džinistickým chrámům z uměleckého hlediska vévodí jeskyně označovaná číslem 16, ve které najdete největší vytesaný skalní monolit světa! Chrám Kailás je dech beroucí.
Na výšku má 32,6 metru a jeho sochy zobrazují různá hinduistická božstva i celé eposy. Pokud se na něj podíváte s patřičným odstupem, ani jeho tvar není nahodilý. Jde o vůz boha Šivy.
10hlavý král démonů
Za zakladatele chrámu je považován král Krišna I., který je u moci v letech 756 až 773. Není ale stavitelem jediným, i po jeho smrti pokračují dokončovací práce.
„Nejdůležitější socha chrámu, Rávana, byl zřejmě dokončen až o 40 let později,“ míní renomovaný indický historik a archeolog Madhukar Dhavalikar (1930–2018). A kdo že je ten veleslavný Rávana?
Král hinduistických polobohů, démonických rákšásů, z nichž někteří nepohrnou ani požíráním lidí. Rozpoznáte ho na první pohled – má 10 hlav.
Jak Éllóra udělala tečku za uměním hnoje?
Jen 80 kilometrů od Éllóry najdete skalní chrámy Adžanta z 2. stol. př. n. l. až 1. stol. n. l., jejichž nástěnné malby představují vrchol staroindického výtvarného umění. Nevznikly by ale bez kravského hnoje!
Oblíbená technika secco používá totiž hnůj jako podklad. Na něj se nanese jíl, rostlinná vlákna a na závěr bláto. Do něj si malíři rozvrhnou rumělkou obraz, který poté vybarví přírodními pigmenty a zafixují lepkem.
Bohatě zdobené chrámy precizně vytesané do strmých útesů vinoucích se kolem řeky Waghora ale upadnou v zapomnění. A vinu na tom má právě Éllóra! Buddhismus totiž ztrácí na lesku a na výsluní se hřeje pro změnu hinduismus.
A tomu věnuje Éllóra mnohem více prostoru. Zapomenutou slávu tak až po mnoha staletích znovuobjeví britský voják John Smith.
