Jeho jméno mladším generacím nejspíš nic neřekne. I tak na nás jeho účesy „vyskakují“ snad z každého většího trháku minulé éry. Celebrity ho zbožňují a svěřují mu svá nejtajnější tajemství. Není totiž jen obyčejným stylistickým mágem, je zároveň i „mužem v pozadí“.

Jeden z nejuznávanějších talentů, bůh stylu a kštice – to je přední kadeřník Sydney Guilaroff (1907–1997). Jeho jméno je spojeno s více než 2000 filmy z období „zlaté éry Hollywoodu“, které mu nastartují kariéru.

Pod rukama mu vznikají okouzlující nedbalé vlny, pážecí účesy i vlasy políbené ohněm.

Posluhovač pro všechno

Než ale může zákaznicím nabízet křesla ve vlastním luxusním salonu, je bezdomovcem, který ve 14 letech přespává na lavičce v Central Parku. Nejprve si přivydělává v obchodním domě Gimbel, dokud nezapadne do jednoho kadeřnictví jako „kluk pro všechno“.

Veškeré úkoly plní svědomitě, majitel ho proto za odměnu naučí kouzlit s nůžkami. Když je Guilaroffovi 18 let, klientela už nechce k nikomu jinému. Má odvahu a ženy láká k netradičním kouskům.

První celebrita, která se na obrazovce blýskne jeho účesem je Louise Brooksová (1906–1985). Začínajícího umělce požádá o nový střih a odchází s vlasy střiženými šikmo pod ucho.

Osudové setkání

Jeho další kroky směřují do kadeřnictví „Antoines“, kde poprvé přičichne k movitější klientele. Corinne Griffithová (1894–1979), Claudette Colbertová (1903–1996) a Miriam Hopkinsová (1902–1972) si tu rády zpříjemní den.

Je to ale až kráska s laním pohledem, Joan Crawfordová (1905–1977), která mu změní život. Stačí, aby ji jednou ostříhal, a herečka už nikomu jinému vlasy nesvěří.

Než odstartuje nový film vždy za Guilaroffem odjíždí pro novou vizáž, až filmové společnosti MGM dojde trpělivost a rozhodne se kadeřníka zaměstnat. Ten roku 1938 souhlasí.

Krasavice na scénu!

Bez větších prodlev naskakuje rovnou do rozjetého filmového vlaku. Platinový sexsymbol 30. let Jean Harlowová (1911–1937) si věčným odbarvováním zničí svoji pověstnou hřívu a kdo jiný by měl vyrobit kvalitní náhradu než nová posila?

Tou pravou výzvou je ale pro Guilaroffa film Marie Antoienetta (1938) s Normou Shearerovou (1902–1983) v hlavní roli. Zkoumáním éry 18. století stráví několik měsíců, aby nakonec štábu předložil neuvěřitelných 10 000 paruk, nad nimiž plesá i kritika.

Od této chvíle je vlasový umělec k nezastavení. Češe Marlene Dietrichovou (1901–1992) pro film Kismet (1944), Elizabeth Taylorovou (1932–2011) zase zkrášluje pro Kleopatru (1963).

Z Lucille Ballové (1911–1989) udělá před natáčením Ziegfeld Follies (1945) ohnivou zrzku.

Nemůže chybět ani na svatbě Grace Kellyové (1929–1982) v roce 1956. Nejsilnější pouto si ale vytvoří k Marilyn Monroe (1926–1962), s níž dokonce rozmlouvá i v noc její smrti.

Táta jak se patří

Celý život se pohybuje kolem předních světových krásek, žádná z nich se mu ale nevryje do srdce natolik, aby s ní spojil život. I tak se ale o roli otce neochudí. V roce 1938 šokuje, když jako první muž ve Státech adoptuje chlapce.

Syna na počest své vážené přítelkyně Joan Crowfordové pojmenuje Jon. Adopci ale napadne stát Kalifornie, který proti ní vystoupí všemi právními prostředky. Nakonec si ale vítězství Guilaroff uhájí a na truc adoptuje ještě další dva chlapce. Svou kariéru věší na hřebík roku 1973, aby si mohl užívat života plnými doušky.