Světový den srdce, který připadá na 29. září, vyzývá k péči o jeden z nejdůležitějších orgánů v těle a k včasnému řešení případných potíží. Nejčastější vadou srdeční chlopně je aortální stenóza (zúžení chlopně), která postihuje zejména pacienty nad 70 let.

Většina lidí ale neví o možnosti moderního a méně invazivním zákroku, navíc placeného pojišťovnou…

Řešením pro zúžení chlopně může být miniinvazivní operace metodou TAVI, u které není nutná operace na otevřeném srdci, napojení pacienta na mimotělní oběh a většinou ani celková anestezie a pacient se zotaví v řádu dnů.

Zákroků TAVI, které jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, se u nás za rok dělá již kolem 1300, i tak je kapacita odborných zařízení dvojnásobná. Pacienti o této možnosti často vůbec neví a své problémy odkládají, což může mít fatální následky.

Srdce zásobuje tělo okysličenou krví za pomoci srdečních chlopní. Pokud však nepracují správně a nedomykají, srdce musí pracovat rychleji a přetěžuje se. Příznaky onemocnění chlopně jsou dušnost, velká únava, bolesti na hrudi, někdy i ztráta vědomí.

Protože onemocnění postihuje obvykle pacienty nad 70 let, příznaky se často přikládají věku a až 30 % nemocných se vůbec neobrátí na lékaře.

V hlavní roli strach

„Léčba léky není dlouhodobě účinná, protože vede pouze k přechodnému zmírnění příznaků. Nutná je náhrada chlopně, a to buď kardiochirurgická, tedy pomocí velké operace na otevřeném srdci, nebo stále častěji katetrizační.

Pokud totiž není proveden zákrok, je prognóza tohoto onemocnění u velké části nemocných horší než u některých nádorových onemocnění. Pokud však nemocní řeší své potíže včas, zákrok jim může prodloužit a zkvalitnit život o mnoho let,“ vysvětluje doc. MUDr. Martin Mates, CSc., vedoucí lékař intervenční kardiologie Kardiocentra Nemocnice na Homolce.

Pacienti často odkládají zákrok kvůli strachu z velké srdeční operace a celkové anestezie. Jejich stav se ale obvykle rychle zhoršuje. Zatímco po velké chirurgické operaci na otevřeném srdci jsou obvykle nutné týdny rekonvalescence, v případě katetrizační implantace aortální chlopně metodou TAVI jsou pacienti zpět v „běžném provozu“ v řádu několika málo dnů.

Při miniinvazivním zákroku se chlopeň vpraví do srdce pomocí katetru nejčastěji skrze tepnu v třísle. Zákrok se obvykle provádí v lokální anestezii a po čtyřech dnech pacient většinou odchází z nemocnice do domácího léčení.

Metoda TAVI je nadějí pro pacienty, pro které je klasická operace příliš velkým rizikem: „Největší skupinou nemocných, u kterých se náhrada aortální chlopně pomocí katetru provádí, jsou starší lidé. Část těchto pacientů by dříve musela podstoupit kardiochirurgickou výměnu, tedy velkou operaci na otevřeném srdci, nebo by kvůli příliš vysokému riziku nemohla na zákrok vůbec,“ dodává doc. MUDr. Martin Mates, CSc.

Metoda TAVI je vhodná také pro pacienty, kteří již za sebou velkou chirurgickou operaci mají a chlopeň používáním zdegenerovala. Implantace funkční chlopně je nejmodernější a pro pacienty nejméně zatěžující metodou léčby.

Je sice dražší, ale…

Ze studií navíc vyplývá, že přestože je samotný zákrok TAVI finančně nákladnější, při porovnání celkových nákladů, včetně nutných prostředků vynaložených na rekonvalescenci a následnou rehabilitaci, je s velkou chirurgickou operací nákladově srovnatelná, ne-li levnější.

Pacienti však často nemají o možnosti miniinvazivního zákroku informace a tím se jejich šance na prodloužení a zkvalitnění života významně snižují. Metodu TAVI úspěšně provádí 14 specializovaných center po celé České republice.

V nich odborné týmy posoudí, pro které pacienty je metoda vhodná a doporučí další postup léčby.