3 biliony stromů, které bereme jako samozřejmost, pokrývají různá místa Země, od prastarých lesů až po městské parky a ulice. (Lidé každý rok vymýtí miliony zalesněných akrů, často kvůli krátkodobým ziskům, které jsou vykoupeny dlouhodobými ztrátami.)
Před 12 tisíci let bylo na Zemi o 46 % více stromů. Když jsme v jejich blízkosti, přináší nám to pocity štěstí a klidu. Stromy také zvyšují ceny nemovitostí. (V mnoha náboženstvích a kulturách rovněž mají hlubokou symboliku)
60 065 druhů stromů napočítali vědci, kteří shromáždili data z muzeí, botanických zahrad, zemědělských center a dalších zdrojů.
58 % všech druhů stromů jsou endemity jedné země. To znamená, že se přirozeně vyskytují pouze v rámci hranic jednoho národa. Nejvíce takovýchto druhů stromů, které jinde na planetě nenajdeme, roste v Brazílii, Kolumbii a Indonésii.
380 litrů vody za den spotřebuje jeden vzrostlý dub. Sekvojovec obrovský potřebuje vody pětinásobně více, kolem 1800 litrů denně.
422krát více stromů než lidí žije nyní na planetě Zemi. Asi 15 miliard stromů je však každý rok ztraceno. Více než polovina kvůli zemědělství, pastvě dobytka a těžbě surovin.
Zbytek tvoří neudržitelné lesnické praktiky, lesní požáry a přechod z vesnického stylu života na městský.
9550 let má vůbec nejstarší strom na světě. Jmenuje se Old Tjikko, je to smrk ztepilý a byl objeven ve švédské stepi. Měří pouhých pět metrů a jeho stáří určila uhlíková metoda.
Přes 6600 tun má nejstarší a nejtěžší živý organismus na planetě Zemi. Řeč je o lese Pando, který najdeme v severoamerickém Utahu. Les je starý 80 000 let a roste tu přes 47 000 topolů osikovitých vyrůstajících z jednoho kořenového systému. Jedná se o tzv. klonální rostliny, které mohou žít i milion let.
1500–2000 let má nejstarší strom Česka. Zhruba desetimetrový tis najdete na Vysočině, v zámeckém parku ve Vilémovicích nedaleko Ledče nad Sázavou. Podle legendy do těchto míst přišli kolem roku 1210 benediktini.
Stromy v okolí vykáceli, pouze tisu rostoucímu nedaleko hřbitovní zdi se z pověrčivosti vyhnuli.
115,92 metru měří nejvyšší strom na světě. Jmenuje se Hyperion. Tuto sekvoji vždyzelenou najdeme ve Spojených státech, v Redwoodském národní parku severní Kalifornie.
Jen pro srovnání – o 22,5 metru převyšuje newyorskou Sochu Svobody a o 19,6 metru londýnský Big Ben). Sekvoje obecně patří k nejvyšším stromům světa.
14,05 metru v průměru má tisovec pojmenovaný Arbol del Tule – Tulský strom. A tento neskutečný rozměr, který znamená 42 metrů v obvodu, mu vynáší titul nejobjemnějšího stromu na světě.
Roste v Mexiku, v centru města, jež podle něj nese jméno – Santa María del Tule. Konkurentem mu byl jihoafrický baobab z Glencoe, který se ovšem již rozpadl. Měl 15,9 metru v průměru a jeho obvod byl 47 metrů.
1487 kubíků učinilo Generála Shermana – obrovskou sekvoj v Obřím lese v národním parku Sequoia v severoamerické Kalifornii – největším stromem světa. Základním měřítkem je tentokrát objem kmene.
Strom vysoký 83,8 metru je starý 2300 až 2700 let a jeho odhadovaná hmotnost (bez větví) je 1385 tun!
O 260 milionů tun více kyslíku by mohla získat Země a její obyvatelé vysazením téměř 20 milionů stromů. Těchto 20 milionů stromů také odstraní 10 milionů tun CO2 (oxidu uhličitého).
Z nuly na 80 může narůst počet ptačích druhů, když na pastvinu přidáme jediný strom. Kromě ptáků se v zelené koruně a pod ní bude dařit veverkám, netopýrům, včelám a mnoha dalším druhům zvířat a hmyzu, čímž bude lépe prospívat celé okolí.
1 vzrostlý strom vyrobí kyslík až pro 10 lidí. Kyslík je vlastně vedlejším produktem fotosyntézy, složitého procesu v tělech zelených rostlin, při kterém se spotřebovává oxid uhličitý, sluneční světlo a voda.
80 % celkového množství kyslíku na Zemi produkuje amazonský deštný prales. Proto se tento les nazývá plícemi naší planety. V Amazonii žije nejméně 40 000 druhů rostlin a více než 2600 druhů zvířat, včetně ptáků, ryb, obojživelníků a savců.
V posledních letech došlo v tomto deštném pralese k vážným lesním požárům, které omezily jeho přirozený život.
