Netopýři jsou v mnoha ohledech zvláštní živočichové. Ač savci, tak se nejlépe cítí ve vzduchu, k orientaci využívají ultrazvuk a nejraději odpočívají hlavou dolů. Zkrátka, evoluce si s netopýry docela pohrála.

Ovšem neméně zajímaví jsou i předci dnešních netopýrů, kteří planetu obývali před miliony let.

Současní netopýři jsou velmi drobní živočichové. Jsou mrštní a někteří z nich jsou při rychlostech dosahujících 50 km/hod. schopni předvádět ve vzduchu takové kousky, že by se za ně nemusel stydět ani akrobatický pilot.

Netopýři mají společné dávné předky s rejsky a ježky. Jejich vlastní evoluční větev se začala oddělovat před 500 miliony let. První skuteční netopýři se pak objevili před 60 miliony lety. Pradávní netopýři však vypadali trochu jinak než dnes.

Byli podstatně větší, vážili až 40 gramů, což z nich proti jejich desetigramovým současníkům dělá pěkné cvalíky. Dokázali sice létat, avšak vzhledem k minimu predátorů v okolí se pohybovali i po zemi. A k tomu využívali čtyři končetiny.

Alespoň to naznačuje objev fosilie pravěkého netopýra nalezená na Novém Zélandu.

Po zemi se pohyboval z jednoduchého důvodu, prohrabával zde vegetaci a doufal, že v ní nalezne něco k snědku. Už tento dávný netopýr byl hmyzožravec, avšak nepohrdl ani rostlinnou stravou, ba i drobnými obratlovci.

Dopřál si třeba pavouka a jako desert nektar z květin či z ovoce. „Složení jeho potravy naznačují specializované zuby a jeho velké rozměry,“ uvedla paleontoložka Sue Handová.

Tito pradávní netopýři obývali jižní polokouli, především Austrálii, Nový Zéland a zřejmě také Jižní Ameriku a Antarktidu. Vědci odhadují, že žili v době před 16 až 19 miliony let.

Byli to zřejmě jedni z posledních zástupců savců, kteří na novozélandských ostrovech žili. V moderní době již na Novém Zélandu, pokud nepočítáme člověkem dovezená domácí a hospodářská zvířata, zůstali jen ptáci, plazi a samozřejmě i hmyz.

V době, kdy tito netopýři obývali Nový Zéland, bylo zdejší klima podstatně teplejší než dnes. Ochlazování po středním miocénu jim však, podobně jako některým druhům suchozemských želv, krokodýlů či ptáků vystavilo stopku.

Chladné a suché klima způsobilo změnu vegetace a zásadně tak proměnilo biotopy pevnin a ostrovů na jižní polokouli.