Velká náměstí s množstvím honosných kamenných budov, vysoké mohyly, monumentální hrobky i chrámy ukrývající nejedno tajemství. Indiánské město Cahokia je bezesporu jedním z nejzáhadnějších archeologických nalezišť v severní Americe.

Co se o něm podařilo za desetiletí výzkumu zjistit?

Jedno z míst, které naznačuje, že na území severní Ameriky se před staletími nacházely i velmi početné a až pozoruhodně vyspělé civilizace, lze najít nedaleko města St. Louis na území dnešního státu Missouri.

Výjimečnou minulost místa naznačují průzkumy, podle kterých šlo kdysi o město, ve kterém žilo přes 40 tisíc lidí. Proč po něm zbyly jen zelené mohyly rozeseté po krajině?

Centrum kontinentu

Navzdory dlouhodobému archeologickému průzkumu, který v lokalitě probíhá, o Cahokia stále nemáme dostatek informací. Badatelé věří, že město stálo v oblasti, která byla po dlouhou dobu nehostinná a na které patrně v sedmém století vyrostla malá osada.

„Kolem roku 1000 se něco změnilo a Cahokia se stala hlavním centrem oblasti. Patrně to způsobilo něco náboženské povahy,“ vysvětluje americký antropolog Thomas Emerson a dodává, že se město stalo na několik desetiletí vůbec největším a nejdůležitějším sídelním centrem kontinentu.

S velkou pravděpodobností tamní domorodci vyznávali nějakou formu ptačího kultu. Archeologické nálezy také naznačují, že prováděli lidské oběti, s oblibou hráli domorodou hru s házením kamenů, zvanou chunkey, a věnovali se astronomii.

Na místě byly totiž objeveny zbytky stavby, která patrně plnila funkci observatoře.

Zbylo jen málo

Až nečekanou vyspělost a zároveň i tajuplnost města dokládají i další archeologické nálezy: Třeba stopy po dílně na zpracování mědi či kostra muže odpočívajícího na lůžku tvořeném z tisíce lastur složených do podoby sokola.

Skládání mozaiky však komplikuje třeba fakt, že tamní obyvatelé po sobě nezanechali prakticky žádné písemné záznamy. Historici se mohou opírat jen o symboly na keramice či kamenech a samozřejmě o samotné mohyly, které dnes naleziště tvoří.

Největší z nich se jmenuje Monks Mound, má čtyři terasovité stupně a je 30 metrů vysoká. Město ale někdy kolem roku 1300 náhle a za nejasných okolností zaniká. Teorií o tom, co se s jeho obyvateli stalo a proč došlo k jeho rychlému opuštění, je hned několik.

Donutila snad tamní populaci k odchodu vlna extrémních veder, jak zní jedna z nich?

Způsobili svůj zánik?

Ačkoliv nepřízeň počasí se nabízí jako logické vysvětlení, mnozí badatelé se přiklání spíše k jiným možnostem. Například, že obyvatele Cahokie vyhnala série přírodních katastrof, že je zdecimovala epidemie nějaké choroby nebo že k jejich odchodu vedla hrozba v podobě vojenského vpádu nějakého jiného národa.

Ostatně existují náznaky, že město bylo několikrát přestavěno, dost možná právě kvůli tomu, aby mohlo být lépe bráněno před útočníky. Jenže i to má háček: Žádné stopy po vpádu nebo boji na místě nebyly nalezeny.

Americký archeolog Thomas Emerson tak přichází ještě s jednou možností: Ve městě prý mohla vypuknout občanská válka, ve které proti sobě bojovaly skupiny obyvatel. „Cahokia zanechala v myslích lidí jakýsi odpor,“ míní Emerson. Zničili se nakonec obyvatelé mocného severoamerického města navzájem?