Odhalení belgického pedofila, únosce a vraha Marka Dutrouxe patřilo ve své době k největším šokům v Evropě. Jeho případ je nejen odpudivým příběhem brutálního násilí, ale odhaluje i mnoho pochybení při vyšetřování.

Belgický chlapec Marc Dutroux má od narození všechny podmínky k tomu, aby z něj vyrostl slušný člověk. Pochází z učitelské rodiny, kam se narodil 6. listopadu 1956 jako nejstarší dítě.

Rodiče Victor a Jeanine s ním prvních pár let života stráví v Belgickém Kongu, pak se ale vrátí a rozcházejí se. Marc žije dál s matkou a jeho budoucnost pořád ještě vypadá nadějně.

V pěti letech se proslaví v širokém okolí, když vytáhne z vody topícího se kamaráda. Až později vystupují na povrch některé hochovy vlastnosti, které jeho vrstevníci nemají. Například to, že v něm matka občas objevuje nečekané sadistické sklony.

Nebo to, že od svých šestnácti si přivydělává poskytováním sexuálních služeb mužům.

Láska čeká za mřížemi

Mezitím se Marc spořádaně vyučí elektrikářem a v devatenácti vstupuje do manželství. Se svou vyvolenou Michel Lelièvreovou má dvě děti. Vztah ovšem vydrží jen osm let, manželství končí rozvodem.

Marc později přizná, že svou ženu bil a podváděl. Dlouho ale sám nezůstane. Na výběr má mnoho milenek, ale poměr udržuje hlavně s učitelkou mateřské školy Michelle Martinovou, s níž se také později ožení.

Zajímavé ovšem je, kde se se svou láskou seznámil. Poznali se totiž ve vězení, a to v době, kdy Dutroux odpykával trest za krádeže aut.

Sadismus už neskrývá

Od poloviny 80. let se Marcovy sadistické sklony začínají projevovat stále častěji. Během roku 1985 postupně unese a znásilní pět dívek.

V jeho spárech postupně skončí osmnáctiletá Catherine, jedenáctiletá Sylvie, devatenáctiletá Maria, osmnáctiletá Axelle a patnáctiletá Elizabeth.

Navíc brutálně přepadne a oloupí padesátiletou ženu. Dutroux používá stále stejnou osvědčenou metodu. Dívky napadne, donutí nastoupit do svého auta a poté uvězní. Pak je nejen znásilňuje, ale pořizuje si i jejich pornografické snímky a videa.

Komplic nebude mlčet

Své zločiny Marc nepáchá sám. Jeho komplicem je Jean van Peteghem z Charleroi a nejméně na dvou únosech spolupracuje i jeho partnerka Michelle. Právě Jean po svém zatčení přispěje svou výpovědí k usvědčení Dutrouxe a jeho milenky.

Marc je tak v roce 1989 odsouzen na 13,5 roku, Michelle Martinová vyvázne jen s pětiletým trestem. Ve vězení se vezmou a oba se dostanou na svobodu díky zákonu o amnestii už na jaře 1992.

Sedativa nejsou pro pacienta

Michelle už se samozřejmě do mateřské školy vrátit nesmí, Marc se teď živí jako obchodník s ojetými auty. Po propuštění dochází k psychiatrovi a podaří se mu ho přesvědčit, že je duševně nemocný.

Pobírá invalidní důchod a získá na předpis i prášky na spaní, které později použije k omámení svých dalších obětí. Protože krutá cesta Marca Dutrouxe ještě zdaleka neskončila.

Zoufalý útěk před pomstou?

Slibuje ovšem pomstu svému komplici Jeanu van Peteghemovi. Ten umírá při tragické autonehodě na podzim 1991, v době, kdy Dutroux dostane vycházku z vězení.

Jean jede na červenou, narazí ve vysoké rychlosti svým mopedem do autobusu a svědkové tvrdí, že vypadal, jako když před někým prchá.

Pravda je příliš nedůvěryhodná

Návrh na Dutrouxovo propuštění z vězení podepisuje osobně tehdejší ministr spravedlnosti Melchior Wathelet, který si za to později vyslouží obrovskou kritiku.

Je to ale jen část řetězu pochybení a nedůsledností, které zanedlouho skončí tragickými následky. Když je Dutroux náhodou přistižen, jak obtěžuje nezletilá děvčata na kluzišti, policie kupodivu tento přestupek nijak neřeší.

Stejně tak je odloženo prošetřování udání z října 1993, podle něhož si Dutroux v podzemí svého domu v charleroiské čtvrti Marcinelle buduje skrýš k věznění unesených žen. Policie případ odkládá, protože informátora označí za nevěrohodného.

Sám Dutroux přesvědčivě vysvětluje, že v domě jen rekonstruuje kanalizaci. A zrovna tak končí v koši několik přiznání příslušníků podsvětí, že jakýsi Dutroux jim navrhoval, aby se s ním podíleli na únosech mladých dívek.

Matka podezírá svého syna

Nikdo tak nebude dlouho vědět, že za neprodyšnými betonovými dveřmi, maskovanými jako polička s nářadím, se ukrývá nevysoká zvukotěsná místnost dva metry dlouhá a metr široká, vybavená pouty a sexuálními i mučicími pomůckami, a že další dva z Dutrouxových domů mají stejné zařízení.

Prošetření se nedočká ani dopis Dutrouxovy matky Jeanine, která v září 1995 zoufale píše na policii, že svého syna podezřívá z účasti na zmizení pohřešovaných dívek.

Kdo si koupí takové video?

Dutroux díky svým výdělkům z kšeftování s auty i s drogami vlastní celkem sedm menších nemovitostí, většinu z nich prázdných.

Poprvé si svou kobku vyzkouší na počátku léta 1995, když do nich zavleče osmileté holčičky Melissu Russovou a Julii Lejeunovou, které unese z vesničky Grace-Hollogne nedaleko Charleoi.

Společníka při únosu i při následném týrání a znásilňování mu dělá komplic, 43letý Francouz Bernard Weinstein. Bydlí v jednom z Dutrouxových domů, a jak se brzy ukáže, spojuje je víc než stejná adresa.

To, jak s oběma malými zajatkyněmi zacházejí, si natáčejí na video. I takové záběry se dají zpeněžit, protože si vždycky najdou podobně zvrhlé kupce.

Výlet se špatným koncem

Znovu řádit začíná Dutroux v srpnu 1995, tentokrát s dalším společníkem. Tím se stává 24letý narkoman Michel Lelievre. V přímořském letovisku Ostende si vyhlédnou dvě kamarádky, které se sem vydaly na dvoudenní výlet.

Sedmnáctiletá An Marchalová musela doma hodně přesvědčovat rodiče, aby ji s o dva roky starší Eefje Lambrecksovou pustili. Teď se po nich náhle slehne zem.

Oběti, které domů nepatří

V podzemní kobce je obsazeno, protože tam stále ještě pláčou Melissa s Julií, a tak dva nové přírůstky končí v jednom z pokojů v domě. Dívky jsou připoutané k postelím a neustále pod sedativy, ale to nebrání Dutrouxovi, aby je chodil pravidelně znásilňovat.

Takové uspořádání ale dlouho nemůže vydržet. Jednou si někdo něčeho všimne. A tak se Dutroux svých dvou starších vězeňkyň rozhodne zbavit. Jednoho dne Ann a Eefje naloží do auta a odveze je do svého dalšího domku v Jumet, jen pár kilometrů severně od Charleroi.

Vzhledem k množství drog, které jim nedobrovolně koluje žilami, se nemohou bránit, když je sadista zaživa pohřbívá na zahradě.

Policie vězení neobjeví

Na konci roku 1995 Marc Dutroux končí v rukou zákona. Vůbec to ale není kvůli únosům či vraždám. To se jen kriminalisté zajímají o jeho obchody s kradenými auty.

Policisté ho odvádějí z domu, aniž by tušili, že v podzemí se v malé kobce stále tísní nebohé osmileté holčičky. Celý objekt je přitom prohledán dokonce dvakrát. Policisté ale hledají důkazy o krádežích aut a zamaskované vězení neobjeví.

Nikoho z nich nenapadlo vzít s sebou psa. A tak Dutroux odchází s vědomím, že o jeho vězeňkyně se postará manželka Michelle, která o nich dobře ví.

Psi jsou víc než lidé

Vyšetřování trvá pět měsíců a Dutroux celou dobu tráví ve vazbě. Nakonec je ale důkazů proti němu příliš málo a on se do svého domu v Marcinelle vrací. Ve sklepě na něj však čeká šok. Obě holčičky jsou stále přikované ke zdi, ale mrtvé.

Ukazuje se, že Michelle se sice pečlivě starala o své německé ovčáky, ale holčičky krmit nechodila. Manželé si to vyříkají, ale Dutroux si musí hledat nové oběti.

Michelle a Julie končí nejprve na týden v mrazáku a potom zabalené v igelitu pod zemí na jeho zahradě v Sars-la-Buissiere.

Trest pro nespolehlivého parťáka

Hledat další kořist už ale bude muset bez svého osvědčeného komplice Bernarda Weinsteina. Marc ho nyní považuje za nespolehlivého. Právě on měl přece dohlédnout na Michelle, aby se náležitě starala o jeho vězněné holčičky!

Takové selhání nehodlá sadista tolerovat. Svého bývalého parťáka omámí drogami, brutálně zbije, a nakonec zaživa pohřbí vedle Melissy a Julie.

Tvoji rodiče nechtějí platit!

Za novou obětí se Marc Dutroux tedy vydává v doprovodu Michela Lelievreho. Ten řídí bílou dodávku, která sleduje 12letou Sabine Dardennovou, vracející se právě na kole ze školy. Únos je doslova bleskový.

Dodávka přibrzdí vedle jedoucí dívky, Dutroux otevře posuvné dveře a za jízdy strhne Sabine z kola dovnitř. Zanedlouho už připoutává svou oběť ve sklepě v Marcinelle. Tvrdí Sabine, že požaduje po jejích rodičích výkupné, ale oni odmítají zaplatit.

Dokonce jí umožňuje psát rodičům srdceryvné dopisy, které ovšem nikdy neodešle. Dívka je nahá, jen s řetězem kolem krku, dostává konzervy a vodu a Dutroux ji opakovaně znásilňuje. „Nejsem pedofil! Byl jsem jen osamělý a potřeboval jsem něčí náklonnost,“ bude tvrdit později.

Svědkyně s vynikající pamětí

Jedno místo v kobce je ale ještě volné. Obsadí ho čtrnáctiletá Laetitia Delhezová. Při cestě z bazénu také ona končí v bílé dodávce a také ji čeká přikování a sexuální násilí. Tentokrát ovšem akce neproběhne podle očekávání.

Policistům se podaří objevit svědkyni, která viděla dva muže, odvážející v bílé dodávce holčičku. Dokonce si zapamatovala část poznávací značky. Když policie dostane do ruky tolik informací, už nezaváhá. Zatčeni jsou Dutroux, jeho žena i parťák Michel.

Jen hlavní důkaz schází. Po unesené Laetitii jako by se slehla země. Ani tentokrát nikdo podzemní vězení neobjeví. Hrozí, že obě dívky v něm skončí stejně jako jejich předchůdkyně – zemřou hladem a žízní.

Tak já vám tedy všechno řeknu

Výslechy trvají dva dny a Dutroux se vyšetřovatelům vysmívá do tváře. Zato Michel Lelievre nakonec podlehne a přizná se. Potom už nemá smysl zapírat a Dutroux ochotně instruuje kriminalisty, jak se dostat do sklepní kobky.

Policie dívky nachází doslova na poslední chvíli – hladové, zubožené a bez jakékoliv naděje. Teď už je pro Marca Dutrouxe vše ztraceno a nevidí důvod, proč ještě něco tajit.

Vyšetřovatelé tak zanedlouho objevují i zakopaná tělíčka dvou osmiletých holčiček i mrtvolu Bernerda Weinsteina vedle nich. A pak už netrvá dlouho, než jsou nalezeny i ostatky An a Eefje.

Pochybení, nebo zlý úmysl?

Veřejnost je pobouřena, když vycházejí najevo všechna pochybení během dlouhých let vyšetřování. A co teprve když je v dubnu 1998 Marku Dutrouxovi z nepochopitelných důvodů umožněno opustit vězení, aby si mohl dojít prostudovat materiály ke svému případu!

Venku vrah přemůže strážného a dopaden je až po třech hodinách. Bude však trvat ještě několik dlouhých let, než se případ dostane před soud. Dutroux přiznává únosy a věznění dívek, ale obvinění z vražd odmítá.

Pokouší se tvrdit, že je pouhým kolečkem v obrovské organizaci pedofilů. Spekuluje se o tom, že dodával fotografie a videa i do nejvyšších politických kruhů, takže se není co divit všem podivným chybám a opomenutím v minulosti. Tahal tu kdosi mocný za nitky?

V soudní síni je celý svět

Stejně jako se kdysi Michelle s Marcem ve vězení vzali, teď se naopak ve vězení rozvádějí. Michelle zřejmě počítá s tím, že by jí nepomohlo, kdyby až do konce stála na straně svého manžela.

Soud začíná až v roce 2004 za účasti 1340 novinářů z 250 médií celého světa, vyslechnuto je 569 osob a výsledek nemůže být jiný, než jaký všichni očekávají.

Marc Dutroux je odsouzen na doživotí, jeho bývalá žena si má odpykat 30 let a komplic Michel Lelievre 25 let.

Všechny spekulace o pedofilní síti se nakonec smrsknou na pětiletý trest pro podnikatele Jeana-Michela Nihoula, který měl Dutrouxovu pornografií odebírat, ale odsouzen je nakonec jen za podíl na jeho drogových obchodech.