Samotná církev považuje papeže Benedikta IX. za největší ostudu na Petrově stolci. „Znásilnění, vraždy a další nevyslovitelné skutky.

Jeho život jako papeže je tak zvrhlý, nehodný a pokřivený, že mi běhá mráz po zádech při pouhé vzpomínce na něj,“ prohlašuje opat z Montecassina a pozdější následník papežského trůnu Viktor III. (1027–1087).

Benedikt se papežem stane velice mladý – je mu 20 let. Ihned po uvedení do úřadu ale pořádá v paláci dýchánky, o kterých historici tvrdí, že se veskrze podobají dění v biblické  a především až obludně hříšné Gomoře.

Gomora pod papežskou taktovkou

„Na bouřlivé večírky si zve chlapce i dívky bez rozdílu věku. Dějí se tam ty nejzvrhlejší sexuální praktiky,“ popisují Římané. Když je papež zrovna střízlivý, snaží se dát najevo i svoji autoritu.

Například český kníže Břetislav (1005–1055) tak na jeho příkaz zakládá klášter, jako vykoupení za krádež ostatků svatého Vojtěcha (956–997).

Obchodník s nejvyšším stolcem

Jenže v roce 1044 dochází lidu s jeho činy trpělivost a jednoduše svatého otce z Říma vyžene. O rok později se Benedikt sice vrací, ale vzápětí se rozhodne abdikovat. „Chci se oženit,“ tvrdí, ale všichni vědí, že jeho srdce patří statnému jinochovi.

Svůj papežský post prodává za 700 kilo zlata kmotru Janu Gratianovi, který je známý jako Řehoř VI. (?–1047).

„Jsem velmi pobožný člověk, k tomuto činu jsem se odhodlal jen proto, abych vrátil funkci papeže důstojnost,“ nechá se slyšet nový papež. Kvůli šarvátkám i tomu, že Benedikt chce svůj post papeže zpátky, nakonec Řehoř odstupuje a vše musí urovnat císař.

Třikrát se tak Benedikt vrací jako hlava církve, než je vyhnán z Říma definitivně a stává se lidskou troskou.