Správný novinář by měl mít informaci, kterou vypouští do světa, podloženou alespoň dvěma nezávislými zdroji. To by měl vědět každý student žurnalistiky a pro eléva přicházejícího do redakce by to mělo být svaté pravidlo.
Tlak na rychlost vydání, zejména v době internetu, však často vede k tomu, že zprávy nejsou ověřovány vždy. A tak se může zrodit novinářská kachna. Jinými slovy, informace, která se později ukáže jako nepravdivá.
Líhní jsou alternativní weby
V současnosti jsme ovšem mnohdy svědky toho, že do světa jsou vypouštěny nepodložené, ba dokonce lživé informace informace. Obvykle vznikají na tzv. alternativních webech, které ovšem se skutečnou žurnalistikou mají pramálo společného.
Jeden nesmysl za druhým
A tak se zde člověk třeba doví, že rakovinu lze vyléčit homeopatií, že rover Curiosity našel na Marsu motor, že dýka v Tutanchamonově hrobce byla vyrobena z mimozemského materiálu či že Tunguzskou katastrofu měl na svědomí Nikola Tesla.
Odkud kachna přišla?
Zpět ale ke kachnám. Proč se tedy říká novinářská kachna? Že by tento pták, na talíři více než chutný, proslul tím, že si rád vymýšlí? Kořeny tohoto termínu je třeba hledat v německém jazyce. Když němečtí redaktoři v 19.
století neměli informaci potvrzenou hodnověrnými svědky či několika zdroji, psali za zprávou dvě velká písmena N a T. Němečtí žurnalisté vycházeli z latiny, tajemná zkrátka znamenala non testatur, tedy není ověřeno.
N. T. se četlo jako ente. A protože Die Ente je německy kachna, nový termín byl na světě.
