Většina hypotéz o umístění potopené Atlantidy vyznívá do ztracena, ale teorie amerických výzkumníků Randa a Rose Flem-Athových působí doslova převrat. Tvrdí totiž, že se ostrov Atlantis vůbec nepotopil! Údajně se jen posunul k Jižnímu pólu a stal se dnešní Antarktidou!

Je opředena četnými legendami a dráždí fantazii učenců i laiků více než dva tisíce let. Bájná Atlantida – bohaté město a zároveň vyspělá ostrovní říše, jež se údajně během jediného hrozivého dne a noci potápí na dno oceánu.

Tisíce badatelů ji hledají po celém světě a často zaznívá vítězný křik:

„Našli jsme ji!“ Pokaždé však vyzní do ztracena. Příběh o zkáze ostrova Atlantis zničeného kolosální potopou zhruba 9500 let před Kristem popisuje řecký učenec Platón (427 – 347 př. n.

l.) v dílech Tímaios a Kritiás, která údajně vychází z prastarých egyptských zdrojů.

Pozůstatky bájné říše se prý  vůbec nenachází pod vodou, ale jsou pohřbené pod ledem. Manželé Flem-Athovi ve své poměrně radikální teorii vychází z předpokladu, že v době 9500 let před Kristem zřejmě dochází k prudkému posunu zemské kůry.

Ten způsobuje popraskání a zprohýbání zemských desek, které klesají, stoupají nebo se posunují. Obří tektonické změny prý tehdy vytvářejí kruté šrámy na tváři zeměkoule. Mohly snad opravdu posunout zemskou desku s Atlantidou k jihu?

O možnosti, že 9500 let před Kristem dochází k posunu zemské kůry, se mezi odborníky i laiky nemluví poprvé.

Tuto hypotézu prosazuje již v 50. letech 20. století profesor prehistorie Charles Hapgood a podává klimatologické, paleontologické a antropologické důkazy, že se celý vnější krunýř zemské kůry čas od času posouvá.

„Některé části pevniny se pohybují k tropům, další se pod vlivem téhož pohybu přesouvají k pólům, jiné se dramatickému přechodu pásem vyhnou,“ vysvětluje současný americký badatel J. Douglas Kenyon.