Dvouplošníky, trojplošníky, to všechno historie letectví zná velmi důvěrně. Ale co třeba takový devítiplošník?

I ten se dá v dějinách aviatiky nalézt. Stal se jím italský hydroplán, který byl zamýšlen jako klasický dopravní letoun.

Měl pojmout 100 cestujících; personál mělo tvořit šest osob a v kokpitu se měli střídat dva piloti. Ve své době to byl výkřik moderní techniky a veřejnost si od něj slibovala revoluci v letectví. Jenže, vše dopadlo úplně jinak.

Letoun Caproni Ca.60 pohánělo 8 motorů a nosné plochy tvořily 3 trojplošné řady křídel, jejichž rozpětí dosahovalo třiceti metrů. Cestovní rychlost měla dosahovat 130 km/h a jeho dolet činil 600 kilometrů.

Strašidelné monstrum však do běžného provozu nikdy uvedeno nebylo. Do vzduchu se vzneslo jen jedinkrát, při zkoušce, která proběhla 4. března 1921 nad jezerem Lago Maggiore nedaleko italsko-švýcarských hranic.

Dva zkušební piloti sice vytáhli stroj do výšky 18 metrů, poté však již začala nad nedokonalou a neohrabanou konstrukcí vítězit zemská gravitace. Stroj se zřítil k hladině a během okamžiku jej pohltila voda. Bohužel, oba piloti svou odvahu zaplatili životem.