Strom, plný libozvučně zpívajících ptáků není nic neobvyklého a potěší srdce každého romantika. Ale koruna dřeviny, obsypaná kozami už je trochu jiná káva.

I když taková představa může připomínat divokou halucinaci, pro Berbery na jihu Maroka je to naprosto běžná podívaná.

Vyprahlá krajina jihu Maroka není právě nejpříjemnějším místem pro život. Je zde suché pouštní podnebí, území je chudé na srážky a tak se zdejší vegetace omezuje většinou na tuhé, suché a nevysoké porosty.

Z hospodářských zvířat se tady chovají především ovce a kozy, které poměrně dobře snášejí zdejší klimatické podmínky. V jižním a jihozápadním Maroku se však daří také stromu argánii trnité (Argania spinosa).

Její výskyt je omezen právě na oblast, kterou UNESCO v roce 1998 prohlašuje za biosférickou rezervaci. Jde o území o rozloze cca 26 tisíc km2 mezi Atlantským oceánem a pohořími Atlas a Antiatlas.

Nejenom pouhé krmivo

Rostlina poskytuje zdejším obyvatelům všestranný užitek a z jejích plodů se získává cenný arganový olej. Je jedním z nejvzácnějších olejů na světě, kromě jiného také kvůli omezenému výskytu argánie trnité.

Na výrobu jediného litru je třeba až 30 kilogramů plodů argánie, což odpovídá zhruba 4 až 5 stromům. Arganový olej se využívá v potravinářském a kosmetickém průmyslu a má velmi pozitivní účinky na lidské zdraví.

S těmito stromy jsou úzce spjaty právě zdejší kozy. Tyto zdatné stromolezkyně se vydávají za potravou do korun těchto dřevin. Chutná jim listí a dokážou za zpestřením svého jídelníčku vylézt až do výšky 9 metrů!

Obratné sběračky

Milují také plody argánií, které se skládají ze šťavnaté dužiny okolo tvrdého ořechu a podobají se olivám, jsou však větší a mají žlutavou barvu. Kozy konzumují plody celé, přestože nedokážou ořech strávit.

Prochází tak jejich trávicím traktem a je vyloučen vcelku. Lidé je pak vybírají z kozích exkrementů, otvírají a získávají jádra pro výrobu oleje. Nemusí se tak plahočit sami do velkých výšek.

Proto Berbeři stromy často upravují, aby se jejich pomocnicím v korunách lépe pohybovalo, například vyříznutím některých větví.

Větší nebrat!

Vědci navíc nedávno přišli s názorem, že kozy polykají a následně vylučují pouze ořechy menší velikosti. Ty větší prý vyplivnou. Podle odborníků pak více než 70 procent z nich může dále růst.

Takovéto ořechy tedy nejsou vhodné jen k výrobě arganového oleje, ale také k tomu, aby se ujaly a vyrostly z nich nové stromy. A protože kozy patří mezi přežvýkavce, ořech se v jejich žaludku nachází poměrně dlouho, někdy i několik dnů.

Než ho vyplivnou, odnesou ho daleko od místa, kde si na plodu argánie pochutnaly.

Jak kozy sázejí argánie

Často až tam, kam by se za normálních okolností dostat nemohl. Mohou tak pomoci s rozšířením argánií.

Kozám však při lezení po stromech nepřináší potěšení jenom pochoutky v podobě plodů a listí, ale také se jim údajně líbí výhled do širokého okolí a neváhají kvůli němu vylézt nejen až do vrcholku koruny, ale klidně i na samotný konec větve, kde balancují s obratností zkušených akrobatů.

Vědci rovněž díky zajímavé studii vypočítali, že tato zvířata stráví denně na stromě okolo 6 hodin, což je čtvrtina celého dne.