Kofein je nejrozšířenější stimulant na světě, látka, kterou si lidé dopřávají už tisíce let. Od ranního šálku kávy po energetické nápoje, kofein ovlivňuje náš každodenní život a pomáhá nám podávat výkony.
Věděli jste ale, že je to vlastně jed, který rostliny produkují na obranu před škůdci? Pro lidi v malém množství ale nebezpečný není.
Je to látka, kterou naše tělo přirozeně nevyrábí, takže pokud si nedopřejeme šálek kávy nebo jiného povzbuzujícího nápoje, v našem organismu se nevyskytuje.
Vzhledem k tomu, že kávu nebo kofein v jiné podobě užívá asi 90 % lidí na světě, je ale těžké najít někoho, kdo by tuto molekulu v těle neměl.
Jak se tento rostlinný obranný mechanismus stal naším nejlepším spojencem v boji proti únavě a jaké chemické procesy v našem těle spouští?
Pojďme se ponořit do fascinující chemie a psychologie kofeinu, od jeho objevu po jeho komplexní vliv na naše emoce, paměť a celkové zdraví.
Nejznámějším zdrojem kofeinu je káva, ale najdete ho i v čaji, kakau, čokoládě nebo guaraně. Dávno se už ale nemusíme spoléhat jen na přírodní zdroje. Historie vědeckého poznání kofeinu je fascinující.
První, kdo z rostlin dokázal izolovat kofein jako čistou chemikálii, byl v roce 1820 německý chemik Friedlieb Fredinand Runge (1794–1867).
Koncem 19. století pak přišel Hermann Emil Fischer (1852–1919) s metodou, jak kofein vyrobit v laboratoři, a dostal za tento objev Nobelovu cenu v roce 1902 za svou práci na purinech, ke kterým kofein patří. Historie výzkumu účinků kofeinu je také dlouhá.
Už v roce 1907 vyšla odborná vědecká studie, která se zabývala vlivem kofeinu na svalovou práci, což svědčí o raném vědeckém zájmu o jeho fyziologické dopady.
Kofein je z chemického hlediska alkaloid, stejně jako mnohem nebezpečnější nikotin, morfin nebo smrtící jed kurare, což podtrhuje jeho silnou biologickou aktivitu.
Chemie kofeinu a jeho rychlý nástup účinků
Kofein se vstřebává v tenkém střevě, a proto působí velice rychle. Už čtvrt hodiny po vypití kávy se molekula kofeinu začne štěpit na látky, které potom v těle působí dál.
Za hodinu nastupují nejsilnější účinky, kdy se dostavuje plná bdělost a zvýšená koncentrace. Pokud si ale dáte kávu s mlékem, budou účinky pomalejší, a to i o několik hodin.
Mléko totiž rozklad kofeinu na další účinné látky zpomaluje, což může být způsobeno vazbou kofeinu na mléčné bílkoviny, které oddalují jeho vstřebávání.

V lidském těle se kofein rozkládá na tři hlavní metabolity: teobromin, který zlepšuje okysličení krve a má mírné stimulační a relaxační účinky, podobné těm z kakaa;
teofylin, který zvyšuje mozkovou činnost a má relaxační účinky na hladké svalstvo, včetně průdušek; a paraxanthin, který zrychluje rozklad tuků a povzbuzuje při sportovních výkonech. Tyto metabolity přispívají k celkovým fyziologickým účinkům kofeinu.
Kromě toho na sebe kofein váže adenosin, což je látka, kterou mozek vytváří k signalizaci únavy. Adenosin se hromadí v průběhu dne a jeho vazba na receptory v mozku vyvolává pocit ospalosti.
Když je adenosin navázán na kofein, k vašemu tělu zpráva o únavě nedorazí, a proto vypití kávy zažene ospalost a prodlužuje dobu bdělosti.
Kofein také prodlužuje působení adrenalinu a zvyšuje hladinu dopaminu a serotoninu, což jsou neurotransmitery, které způsobují pocity spokojenosti a štěstí, někdy až euforie.
Proto je často označován jako psychoaktivní droga, ovlivňující náladu a kognitivní funkce.
Kofein: Posilovač výkonu a prevence nemocí
Mnoho lidí užívá kofein před tréninkem, protože prokazatelně zvyšuje fyzickou výkonnost a dodává energii pro sportovní výkony, což je zvláště výhodné u vytrvalostních sportů. Zlepšuje kontrakci svalů a snižuje vnímání námahy.
Kromě toho je také oblíbeným prostředkem při hubnutí díky tomu, že dočasně zrychluje metabolismus a podporuje spalování tuků.
Podle některých studií může kofein zvýšit rychlost metabolismu o 3–11 % a zvýšit spalování tuků až o 29 %, což ho činí efektivním doplňkem pro ty, kteří se snaží redukovat tělesnou hmotnost.
Vědecké studie ukazují, že kofein konzumovaný v rozumném množství může mít na lidské tělo blahodárné účinky a působit jako prevence proti některým chronickým onemocením.
Když si dáte tři až pět šálků kávy denně, můžete předejít civilizačním nemocem, jako je cukrovka 2. typu, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba nebo cirhóza jater. Tyto ochranné účinky jsou předmětem intenzivního výzkumu.
Díky zvýšení prokrvení mozku kofein také zlepšuje soustředění a duševní výkon. Pomáhá zlepšit paměť a schopnost přijímat nové znalosti, což je cenné v akademickém i profesionálním prostředí.
Díky tomu, že zrychluje metabolismus, podporuje spalování tuků, a dopomůže vám také k lepším fyzickým výkonům, jak mohou dosvědčit sportovci. Průměrný Američan denně zkonzumuje asi 200 mg kofeinu, což jsou asi dva šálky kávy.
Rizika a závislost: Jak se kofein může stát problémem
Konzumace kofeinu má ale i odvrácené stránky, obzvlášť ve větších dávkách. Jedním z nejčastějších vedlejších účinků jsou úzkosti.
Souvisí to s tím, že tento stimulant způsobuje uvolňování adrenalinu, což může u citlivých jedinců vést k nervozitě, třesu a panickým atakám. Nervozita, úzkosti, roztěkanost a další negativní psychické příznaky jsou častým důsledkem přílišné konzumace kofeinu.
Dalším z častých vedlejších účinků je nespavost.
Protože kofein stimuluje nervovou soustavu, při jeho příjmu v odpoledních nebo večerních hodinách můžete mít problémy s usínáním, kvalitou nebo délkou spánku, což může vést k chronické únavě a dalším zdravotním problémům.

Další z vedlejších účinků, se kterým jste se asi setkali, je to, že kofein může působit projímavě. Stimuluje totiž pohyby střev, a díky tomu jimi potrava projde rychleji. Kofeinové nápoje také mohou zhoršit reflux, který způsobuje pálení žáhy.
Pokud pijete kávu nebo jiné kofeinové nápoje a máte problémy s trávením, je vhodné zamyslet se nad tím, kolik tohoto stimulantu denně přijímáte a jak vhodně načasovat jeho požití zároveň s jídlem, aby se minimalizovaly nepříjemné dopady.
Kvůli stimulačnímu účinku na nervový systém kofein zvyšuje krevní tlak. Jeho dlouhodobé zvýšení může poškodit tepny a omezit tok krve do srdce a mozku, což je rizikovým faktorem pro infarkt nebo mozkovou mrtvici.
Pokud si nápoje s kofeinem dopřáváte dlouhodobě a ve velkých dávkách, můžete začít mít s vysokým tlakem problémy. Jestli máte vysoký tlak i bez kofeinu, měli byste si tento stimulant raději odepřít, nebo se o jeho konzumaci poradit s lékařem.
Bezpečný denní příjem kofeinu pro zdravé dospělé lidi je 400 mg. To odpovídá zhruba čtyřem šálkům kávy. Záleží ale na citlivosti konkrétního člověka. Pokud na tento stimulant někdo není zvyklý, i jeden šálek kávy u něj může způsobit nepříjemné příznaky.
To, že jste to s kofeinem přehnali, poznáte tak, že začnete být neklidní a podráždění. Přílišné množství kofeinu může způsobit nespavost, srdeční arytmii a svalové záškuby. Při silném předávkování pak můžete zažít pocit dezorientace nebo dokonce i halucinace.
I kofeinem je možné se předávkovat. Při pití kávy se vám to ale nepodaří. Smrtelná dávka čistého kofeinu je 10 g, což by odpovídalo zhruba 100 šálkům silné kávy. Pokud to přeženete s kofeinem, pomůže vám banán.
Díky vysokému obsahu draslíku pomůže kofein z vašeho těla odstranit rychleji. K tomu, aby účinky kofeinu přešly rychleji, pomůže i vypití většího množství vody a fyzický pohyb.
Závislost a cesta k volnosti bez kofeinu
I když zdaleka nedosahuje nebezpečnosti drog, je kofein látka, na které si můžete vypěstovat závislost.
To, jestli jste závislí, se pozná podle toho, že si vaše tělo vytvořilo toleranci a k dosažení stejného účinku potřebuje stále větší dávky, a také podle toho, že máte abstinenční příznaky, když se jej pokusíte vysadit.
Na závislost ukazuje také to, že pijete více kávy a častěji, než byste rádi, nebo že si dopřáváte kofein i přes psychické nebo fyzické problémy, které u vás vyvolává.
Závislost většinou vzniká u lidí, kteří denně konzumují více než 400 mg kofeinu, což jsou zhruba čtyři šálky kávy. Nemusíte se ale bát, odvyknout si od kofeinu je poměrně snadné, i když vyžaduje určitou dobu a vůli.
Když se rozhodnete s kávou náhle přestat, ač bylo vaše tělo doteď zvyklé na stálý přísun kofeinu, pocítíte některé nepříjemné příznaky. Jedním z nich je ospalost a nedostatek energie. Budete mít problémy se soustředit a můžete pocítit i depresi.
Typický projev kofeinové abstinence je také bolest hlavy. Je tomu tak proto, že kofein stahuje cévy v mozku a jejich uvolnění je změna, které způsobuje migrény. Tyto abstinenční příznaky většinou trvají zhruba tři dny.
Všechny tyto nepříjemné stavy můžete omezit, pokud začnete vysazovat kofein pomalu a postupně. Lékaři radí snižovat dávku kofeinu zhruba o 10 % denně, což umožní tělu se postupně přizpůsobit.
A co se s vaším tělem stane po vysazení tohoto stimulantu? Můžete se těšit třeba na klidnější spánek nebo menší propady nálady. Když pijete kofein, snižuje se u vás tvorba melatoninu, hormonu zodpovědného za klidný a nepřerušovaný spánek.
Když kofein vynecháte, kvalita vašeho spánku se zlepší. Také vaše nálada bude stabilnější. Pod vlivem kofeinu se může nadšení a motivovanost prudce střídat s úzkostmi nebo nedostatkem energie.
Po jeho vysazení se zmenší produkce adrenalinu, který způsobuje velké výkyvy nálady. Uklidní se i vaše trávení. Zmizí pálení žáhy, podráždění žaludku a další problémy.
Kromě toho bude vaše tělo lépe vstřebávat některé živiny, například vápník, železo, zinek, vitamin B a vitamín D. U žen se může zlepšit hormonální rovnováha.
Už 200 mg kofeinu denně totiž zvyšuje hladinu estrogenu, což může vést například ke zhoršení příznaků PMS. Častá konzumace kofeinu může také zhoršovat příznaky menopauzy.
Je zajímavé, že kofein může i uspávat. Stimulanty totiž dokážou jen zvýšit energii, kterou v sobě už máte. Nedokážou ji ale vyčarovat z ničeho. Když už je vaše tělo vyčerpané, kofein způsobí spíš propad energie.
Pokud vás ale kofein uspává vždycky, můžete mít ADHD. Na lidi s poruchou pozornosti má kofein často opačné účinky, než na většinu populace, což je důsledkem odlišné chemie mozku.
V současné době jsou studovány účinky paraxanthinu – jedné z látek, na které se kofein v těle rozkládá. Tato látka je zodpovědná asi za 80 % účinků kofeinu.
Pokud si vezmete paraxanthin samotný, získáte většinu výhod kofeinu bez vedlejších účinků jako neklid, bušení srdce nebo vznik návyku. To otevírá potenciál pro budoucí stimulanty s menšími vedlejšími účinky.
Kofein je zkrátka složitá látka s mnoha tvářemi. Ať už se rozhodnete ho konzumovat, nebo ne, je důležité znát jeho účinky a umět s ním správně zacházet, aby vám sloužil, a nikoliv naopak.