Hudba to za posledních 150 let vzala pěkně hopem. Zatímco před deseti tisíci roky si lidé vyráběli první kostěné píšťalky, dnes se bez hudby neobejdou ani toalety či auta. Než se ale třeba Elvis Presley stal slavným, dělal řidiče kamionu.

The Beatles se nikdy nenaučili noty a Franz Schubert pátral po autorovi skladby, kterou sám napsal.

Jaká další překvapení pestrý svět hudby přináší? Jak jsme se dostali od primitivních kostěných fléten k nekonečnému výběru melodií v našich chytrých telefonech?

Pojďme se ponořit do fascinující historie hudby, která je plná nečekaných zvratů, humorných anekdot a překvapivých faktů.

Ještě na začátku 20. století si lidé mohli užít pouze hudbu, kterou někdo v tu chvíli provozoval, čili na koncertu nebo třeba při společném zpívání. Dnes může mít svůj oblíbený žánr každý neustále v ruce.

Chytré telefony umožňují ve vteřině najít a pustit to, po čem lidské ucho právě zatouží. A výběr je nekonečný.

Hudba je nedílnou součástí lidských životů a cesta její historií je fascinující, někdy také zarážející a často úsměvná, od prehistorických nástrojů po moderní digitální streamování.

Nejstarší tóny lidstva a hymnus bohyni úrody

Jaká je nejstarší píseň na světě, to se nikdy nedozvíme. Co ale víme je, že nejstaršími dochovanými skladbami jsou takzvané Churritské písně, zaznamenané klínovým písmem na hliněných tabulkách.

Při vykopávkách u města Ugaritu v severní Sýrii byly objeveny v 50. letech minulého století. Churritské písně tvoří celkem 36 chvalozpěvů a podle odborníků vznikly okolo roku 1400 př. n. l.

Tabulek se sice našlo 36, ale jen jedna je v tak dobrém stavu, že se na ní dá přečíst celá píseň. Jde o Hymnus pro Nikkalu, známý také jako H.6, jenž oslavuje semitskou bohyni úrody.

Dosud nejstarší objevený kompletní notový zápis je určený pro devítistrunný sammum (nástroj připomínající lyru). Text odborníci překládali několik let, což svědčí o složitosti starověkých hudebních záznamů.

Tyto objevy nám poskytují neocenitelný pohled na rané formy hudební kultury a rituální praxe starověkých civilizací.

Nejstarší objevené hudební nástroje jsou flétny. Flétna vyřezaná z křídelní kosti supa držela roky prim ve světě nejstarších nalezených hudebních nástrojů. Stáří flétny nalezené v jeskyni Hohle Fels na jihu Německa odborníci určili na 35 000 let.

Svým odhadovaným stářím ji ovšem nedávno trumfly flétny vyrobené z kosti ptáka a z mamutího klu pocházející z jeskyně Geißenklösterle v pohoří Švábská Alba na jihu Německa, tedy ze stejné oblasti.

Výzkumníci prostřednictvím uhlíkové metody určili jejich stáří na 42 000 až 43 000 let! Tyto nálezy posouvají počátky hudební tvorby do ještě vzdálenější minulosti, do doby, kdy moderní lidé teprve osídlovali Evropu.

Hudební nástroje mohli tehdejší lidé využívat k odpočinku nebo při náboženských rituálech. Hudba prý už tehdy mohla také hrát roli při udržování a posilování sociálních vazeb, což naznačuje její významnou funkci v raných lidských společnostech.

Mimochodem, důkazy z Geißenklösterle podle expertů naznačují, že moderní lidé se do oblasti horního Podunají dostali před začátkem doby ledové před asi 39 000 až 40 000 lety. Dosud se mělo za to, že se tak stalo bezprostředně po této etapě.

Hudební průkopníci: Od Gagarina po Presleyho

Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin (1934–1968), který v lodi Vostok 1 jako první vyletěl do vesmíru v roce 1961, byl také prvním vesmírným zpěvákem. Na své misi dne 12. dubna, kdy během 108 minut obletěl Zemi a otevřel tak lidstvu dveře do vesmíru, si zpíval.

Šlo o píseň Rodina slyšit, rodina znajet (Vlast slyší, vlast ví) od Dmitrije Šostakoviče (1906–1975). Ve stejný den, kdy Vostok vzlétl, vznikla také dixielandová píseň známá jako „Dobrý den, majore Gagarine“.

Skladbu s původním názvem Pozdrav astronautovi – známá i jako Pocta astronautovi – ještě toho dne vysílal Československý rozhlas z ostravského rozhlasového studia. Záznam pro gramofonovou desku, kterou vydal Supraphon, vznikl o tři dny později.

Autorem textu byl ostravský redaktor Pavel Pácl (1932–2013) a napsal jej prý zhruba za dvě hodiny. Hudbu složil Jaromír Hnilička (1932–2016). Píseň nahrál slavný Orchestr Gustava Broma, ve kterém byl Jaromír Hnilička trumpetistou.

Píseň nazpíval sám Gustav Brom (1921–1995), což přidává na historické hodnotě této nahrávky.

Kuriozní je, že vozítko Curiosity (kosmická sonda americké NASA určená pro průzkum povrchu Marsu, oficiálně Mars Science Laboratory) si tuhle píseň notovalo samo pro sebe 5. srpna 2013, v den prvního výročí svého fungování na Marsu.

Tak se dokonce vozítko stalo prvním interpretem ve vesmíru, navíc na povrchu jiného vesmírného tělesa, což představuje kuriózní mezník v historii hudby a vesmírného výzkumu.

Když mu v roce 1953 bylo 18 let, navštívil Elvis Aaron Presley (1935–1937) – známý jako „Král rock ‚n‘ rollu“ – nahrávací studio Sun Records v americkém Memphisu. Za čtyři dolary tu nahrál dvě písně jako dárek pro svou matku.

Tato zkušenost odstartovala jeho hudební dráhu. Do té doby ovšem pracoval jako řidič kamionu pro společnost Crown Electric, což je příkladem skromných začátků mnoha hudebních ikon.

Během své kariéry vydal přes 150 alb a prodal více než miliardu desek po celém světě, čímž se stal jedním z nejprodávanějších sólových umělců všech dob. Jeho diskografie zahrnuje 22 studiových alb, šest koncertních alb a 19 soundtracků.

Mezi jeho nejznámější hity patří Heartbreak Hotel, Jailhouse Rock a Suspicious Minds. Elvis si také rád užíval jízdu luxusními automobily.

Vlastnil přes 100 vozů značky Cadillac!, což svědčí o jeho extravaganci a životním stylu, který doprovázel jeho vzestup ke slávě.

Fenomén Beatles a hudební géniové bez not

Patří mezi komerčně nejúspěšnější a kritiky nejuznávanější kapely v historii populární hudby. Řeč je o skupině The Beatles, jež vznikla v britském Liverpoolu. Svět dodnes obdivuje jejich neotřelé hudební postupy a melodie, které formovaly celou generaci.

O to víc fascinující je fakt, že žádný z členů kapely neuměl v době jejího vzniku číst ani psát noty a neznal hudební teorii. Jak tedy společně tvořili?

Písně a melodie si navzájem zpívali, společně je dotvářeli a pak si je museli zapamatovat k pozdějšímu použití. Smutnou pravdou je ovšem také to, že spousta určitě originálních a zajímavých melodií kvůli tomu zůstala navždy zapomenuta.

Hlavními skladateli kapely byli Paul McCartney (⃰1942) a John Lennon (1940–1980), jejichž kreativní partnerství je dodnes obdivováno. Když už si sedli se svými nápady do zkušebny, vzali si k ruce kytaru nebo piano.

Se záznamem skladeb jim často pomáhal producent George Martin (1926–2016), který měl hudební vzdělání a jejich nápady dokázal přenést na papír, čímž se stal de facto „pátým Beatlem“ a klíčovou postavou v jejich zvukové tvorbě.

McCartney v rozhovorech uvedl, že to, že neznali noty, je naučilo spoléhat se na vlastní kreativitu a instinkty.

Díky takto jedinečnému přístupu ovšem skladby The Beatles často vybočují z tradičních hudebních postupů a obsahují nečekané střídání akordů a harmonie, které je odlišily od ostatních kapel.

Právě tohle ovšem přispělo k originálnímu zvuku kapely, jejíž písně ovlivňují hudební scénu dodnes a inspirují generace hudebníků.

Neskutečný talent fenomenálního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta (1756–1791) se projevil už v jeho raném dětství. Hudební génius už ve třech letech začal hrát na klavír a ve svých pěti složil první skladby, brzy také koncertoval před publikem.

Jeho prvním učitelem byl jeho otec, uznávaný hudebník Leopold Mozart (1719–1787), který rozpoznal synův mimořádný talent a systematicky ho podporoval a rozvíjel.

Ten synův mimořádný talent všemožně podporoval, cestoval s ním po Evropě a představoval ho královským dvorům. Mozart brzy začal cestovat po Evropě, kde ohromoval šlechtu i běžné posluchače svými improvizačními a kompozičními dovednostmi.

Během svého krátkého života složil přes 600 skladeb včetně oper, symfonií a koncertů, což svědčí o jeho neuvěřitelné produktivitě. Mezi jeho nejslavnější díla patří opery Figarova svatba nebo Kouzelná flétna.

Dožil se pouhých 35 let, jeho hudba ovšem zůstává dodnes živá a je nedílnou součástí klasického repertoáru.

Hudba všude kolem nás: Od největších varhan po nejstreamovanější skladbu

Největší píšťala je dlouhá přes 19 metrů a vydává frekvenci tak nízkou, že ji člověk spíše cítí, než slyší. Nejmenší píšťaly jsou jen několik centimetrů dlouhé.

Řeč je o největších varhanách na světě, které se nacházejí v Boardwalk Hall v Atlantic City ve Spojených státech. Monumentální nástroj známý jako Midmer-Losh Organ, obsahuje neuvěřitelných 33 112 píšťal. Ale ani to není úplně jisté, těžko se totiž počítají.

Každopádně s tímto číslem je zapsán v Guinnessově knize rekordů. Varhany byly dokončeny v roce 1932 a dodnes jsou považovány za mistrovské dílo varhanního inženýrství, demonstraci technických možností své doby.

Nástroj má sedm manuálů – klaviatur, přes tisíc rejstříků a zvládne zahrát nejjemnější tóny i ohromující basy, což mu dává neuvěřitelnou zvukovou paletu. Varhany sloužily velkolepým koncertům.

Jejich údržba je ovšem náročná a kvůli technickým problémům nebyly po desetiletí plně funkční. Postupná renovace jim má vrátit původní slávu a umožnit jim znovu zazářit.

Trvá šest minut, vznikla v roce 1975, vyšla na albu A Night at the Opera a je nejpřehrávanější skladbou na internetu. Píseň Bohemian Rhapsody od kapely Queen patří mezi nejzásadnější díla v historii hudby.

Spojuje prvky rocku, opery a balady, což z ní činí unikátní hudební žánrovou fúzi. Její unikátní struktura bez refrénu, dramatická gradace a nezapomenutelné kytarové sóla ji odlišují od jakékoliv jiné písně své doby a činí ji ikonickou.

V roce 2018 překonala Bohemian Rhapsody všechny rekordy. Byla nejčastěji streamovanou skladbou 20. století na platformách jako Spotify, Apple Music či YouTube. Do roku 2022 si ji lidé přehráli více než 2 miliardy krát.

Její popularitu podpořil i stejnojmenný film z roku 2018, který vypráví příběh Freddieho Mercuryho (1946–1991) a kapely Queen, čímž přitáhl k písni nové generace posluchačů. Skladba bodovala i vizuálně.

Videoklip k Bohemian Rhapsody z roku 1975 je často označován za jedno z prvních oficiálních hudebních videí a inspiroval vznik tohoto žánru, což ovlivnilo budoucí hudební průmysl.

Freddie Mercury (1946–1991), hlavní tvůrce skladby, ji považoval za „experiment“, který se ale stal jedním z největších milníků v hudební historii, důkazem jeho geniální kreativity.

Hudba jako lék a společenský fenomén

Ještě před deseti lety museli být ve Spojených státech při zpívání známé narozeninové písničky Happy Birthday to You (česky: Hodně štěstí, zdraví) velmi opatrní.

Píseň i podle Guinnessovy knihy rekordů patří mezi nejpopulárnější zpívané písně v anglickém jazyce. Navíc byla přeložena do více dalších jazyků. Je ale běžné, že se zpívá s originálním textem.

Pokud ji ovšem někdo ve Spojených státech zpíval na veřejnosti, třeba v restauraci, mohla si tamní organizace chránící autorská práva říct o peníze – autorské poplatky. Už deset let ovšem tahle bizarnost neplatí.

V roce 2015 rozhodl americký federální soud, že píseň Happy Birthday to You je volným dílem, že je výsledkem lidové tvořivosti, stejně jako třeba naše Holka modrooká.

Melodii k Happy Birthday to You vytvořily v roce 1893 Patty Hill a Mildred J. Hill, sestry, jež byly učitelkami v Louisville ve státě Kentucky. Autorská práva se po jejich smrti ve státech prodávala i za 15 milionů dolarů.

Původně šlo ovšem o píseň k uvítání třídy ve škole. Zpívalo se Good Morning to All (česky: Dobré ráno všem).

Jeden z největších jazzmanů všech dob, černošský trumpetista Louis Armstrong (1901–1971), neměl lehký start. Narodil se v New Orleans ve státě Louisiana do chudé rodiny. Jeho otec ho opustil, když byl ještě malý, matka byla prostitutka.

Armstrong vyrůstal v extrémní chudobě a odmala musel bojovat sám za sebe. Když mu bylo 12 let, v roce 1913, skončil v nápravném zařízení. Armstrong se tu začal učit hrát na trubku, což se ukázalo jako zlomový okamžik v jeho životě.

Po propuštění se jej ujala židovská rodina Karnofských. Přijali ho jako své dítě a dali mu práci.

Láska a podpora byla pro Armstronga tak zásadní, že se jako výraz vděčnosti rozhodl nosit Davidovu hvězdu – symbol židovské víry – po zbytek života, ačkoliv sám nebyl Žid.

K židovské komunitě měl ovšem hluboký respekt a považoval je za svou druhou rodinu, což svědčí o jeho silné morální integritě a schopnosti překonat nepřízeň osudu.

Hudba: Univerzální jazyk s terapeutickým potenciálem

Hudba je mnohem více než jen soubor tónů a melodií. Je to univerzální jazyk, který spojuje lidi napříč kulturami, bez ohledu na společný jazyk. Překlenuje tak propasti a přináší emocionální spojení.

Díky sdílení zážitků může hudba pomoci spojit se a budovat pevnější vztahy. Hudba může usnadnit zapamatování věcí a pomoci s učením. Zlepšuje také paměť a otevírá cesty ke vzpomínkám.

I proto se používá v terapii u lidí s problémy s pamětí, například u pacientů s Alzheimerovou chorobou, kde pomáhá vyvolávat vzpomínky a stimulovat kognitivní funkce.

Hudba může vyvolat širokou škálu emocí. Umí ovlivnit náladu a duševní stav. V závislosti na zvolené skladbě se posluchač může cítit šťastnější, uvolněnější, ale i melancholický či plný energie.

Hudba také umožňuje vyjádřit a pomoci vypořádat se s pocity, o kterých je těžké mluvit, slouží jako forma emoční katarze. Uklidňující hudba snižuje hladinu stresu snížením kortizolu a podporou relaxace, což má prokazatelné zdravotní benefity.

Muzikoterapie pomáhá s duševním zdravím, chronickou bolestí a stresem, ukazuje tak léčebný potenciál hudby. Hudba aktivuje různé oblasti mozku související s emocemi, pamětí a pohybem. Působí tedy komplexně, což ovlivňuje celkovou funkci mozku.

Aktivní vytváření hudby může pomoci s myšlením a rozvojem schopností dělat více věcí najednou. Hudba na pozadí může pomoci lépe se soustředit na úkoly, které vyžadují hodně pozornosti, což je využíváno například při práci nebo studiu.

Poslech hudby může snížit intenzitu bolesti a pomoci ji zvládnout, což se využívá například při porodech nebo v paliativní péči. Klidná hudba před spaním může pomoci snadněji usnout a zlepšit kvalitu spánku.

Hudba může přimět posluchače cvičit nebo ovlivnit rozhodování při nakupování, což dokazuje její hluboký vliv na lidské chování a rozhodování.

Hudební svět je plný fascinujících příběhů a nečekaných souvislostí. Od pradávných fléten až po digitální streamovací platformy, hudba se vyvíjela ruku v ruce s lidskou civilizací a neustále nás překvapuje svou silou a rozmanitostí.