„Podívej, to je přece Elvis. Já říkal, že nezemřel. Tady máš jasný důkaz. Ta smrt byla jenom kamufláž!“ šťouchne jeden z diváků v kinosále během filmu Sám doma do toho druhého. Na plátně je zrovna v záběru vousatý muž v roláku a kabátě, který s králem rokenrolu skutečně sdílí některé rysy.

Ale je to skutečně on – jedinečný Elvis Presley (1935–1977), muž se zlatem v hrdle a floutkovským výrazem ve tváři? Řada jeho fanoušků, která se nehodlá smířit s tím, že geniální zpěvák měl podle oficiálních údajů odejít na věčnost 16.

srpna 1977, tomu věří. Stále dokola se probírají nejrůznějšími konspiračními teoriemi, vyvracející jeho smrt. Takovými, jako jsou tyto.

1. Nemůže být mrtvý, protože…

…hrál ve film Sám doma

Vánoční klasiku Sám doma (1990) už viděl snadný každý a kdo ještě ne, měl by to honem rychle napravit. Tomu, kdo film dobře zná, jistě neunikla scéna zhruba z jeho poloviny, kdy se vyčerpaná Kevinova matka hádá na letišti u přepážky se zaměstnancem aerolinek.

Pokud zaměříte pozornost na postavu, která vykukuje za jejím levým ramenem, skutečně vám může připadat, že se rokenrolový král vrátil ze záhrobí. Muž v jeden moment dokonce pohodí hlavou stejně, jako to dělal Elvis.

Předstírá smrt a jde do komparzu?

Jenže tato teorie je od začátku postavena na hodně vratkých základech. „Proč by Elvis předstíral svou smrt a pak dělat komparz do filmu? Jak by si herci a štáb mohli nevšimnout přítomnosti jedné z nejslavnějších osobností světa?

I kdyby se schválně vyšňořil k nepoznání, mohl zamaskovat svůj hlas?“ ptá se spisovatel Benjamin Radford (*1970). Poslední zbytky naději sebere fanouškům této konspirační teorie novinář Kenny Biddle, který přijde na to, že oním komparzistou je ve skutečnosti jistý Gary Richard Grott, který se osobně zná s režisérem Chrisem Columbusem (*1958) a díky tomu se občas objeví v jeho filmech.

Naštvaný „Elvis“

Ono naklonění hlavy, které v tolika fanoušcích vzbudí spolu s podezřelou vizáží nadšení, je vlastně Grottův pokus vyjádřit naštvání z toho, že musí čekat ve frontě za zdržující paní McCallisterovou. „Věřte, že pokud bych měl na place Elvise Presleyho, věděl bych o tom,“ uzavírá s úsměvem celou story Chris Columbus.

2. Nemůže být mrtvý, protože…

…je v Argentině v programu na ochranu svědků

Obecně se má za to, že pokud by Elvis skutečně předstíral svou smrt, dělal by to proto, aby si trochu odpočinul od šílenství, která se kolem něj postupem času rozpoutalo. Kamkoliv jde, tam ho pronásledují davy fanoušků a novinářů.

Existují ale i konspirační teorie, podle kterých svůj skon ani tak fingovat nechtěl, jako spíš musel.

Odznak od prezidenta

Dne 21. prosince 1970 se Elvis Presley v Bílém domě setkává s tehdejším americkým prezidentem Richardem Nixonem (1913–1994). Probírají leccos, na závěr král rokenrolu požádá hlavu své země o laskavost – odznak Bureau of Narcotics and Dangerous Drugs, tedy Úřadu pro narkotika a nebezpečné drogy, po kterém jako vášnivý sběratel takových předmětů už dlouho touží.

Nixon mu po krátkém váhání vyhoví. Dostane speciálně vyrobený odznak a naoko se tak stává agentem příslušného úřadu. Podle některých názorů ale tuto funkci skutečně aktivně vykonával, a to velmi svědomitě.

Postupem času se ale jeho práce přestane slučovat se statutem americké megastar, a tak se raději nechá pohřbít, aby následně mohl po světě v nejrůznějších převlecích pokračovat v boji proti drogám.

Vše je prozrazeno!

Druhá teorie je o něco drsnější. Podle ní musí být Elvis v srpnu 1977 eskortován ze země, aby unikl mafii, konkrétně zločinecké organizaci nazvané The Fraternity (Bratrstvo), do které se jakožto agent FBI pokusí neúspěšně infiltrovat.

Když všechno praskne, zařadí ho vláda do programu na ochranu svědků a šmahem pošle pryč ze země. Pravděpodobně do Argentiny, jak se domnívají konspirátoři na základě toho, že pár hodin po jeho smrti byl prý na letišti v Memphisu viděn muž, připomínající Elvise, který si na jméno Jon Burrows kupoval jednosměrnou letenku do Buenos Aires.

Pod tímto jménem si Elvis během své kariéry občas rezervuje hotelový pokoj. ALE…

Složka existuje, jenže…

Ačkoliv má hudebník k FBI velký respekt a (ovšem spíše symbolicky) skutečně nabídne v roce 1971 úřadu své služby, neexistuje žádný důkaz, že by FBI kdy pomáhal s nějakým vyšetřováním. V archivech úřadu lze sice najít poměrně tučnou složku s názvem Elvis Presley, ta je ale vytvořena poté, co se král rokenrolu stane terčem několika pokusů o vydírání.

3. Nemůže být mrtvý, protože…

…byl v prosinci 1977 vyfocen v Gracelandu

Od Elvisovy smrti uběhnou čtyři měsíce a mnozí mají pocit, že jeho duch je v rozlehlém zpěvákově sídle Graceland v Memphisu stále přítomný. A kdyby jenom duch! Jistý Mike Joseph dokonce pořídí při návštěvě Gracelandu fotografii, po jejímž zveřejnění nabude nespočet lidí dojem, že si z nich Elvis svou smrtí pěkně vystřelil a ve skutečnosti si živ a zdráv užívá pohodlí svého sídla.

Je to on, nebo není?

Toho dne, 31. prosince 1977, fotí Joseph v Gracelandu, ze kterého se stala regulérní turistická atrakce, jako o život. Za větší pozornost ale nakonec stojí jen jedna fotka. Jsou na ní vidět průhledné dveře, za kterými je zřetelná postava, nápadně podobná zesnulému majiteli domu.

Snímek vzbudí takové pozdvižení, že se dokonce hned příští rok objeví jako předmět diskuze ve slavné talk show Larryho Kinga (1933–2021). „Rád bych věřil tomu, že jde o Elvise. Ve skutečnosti je ale mužem na fotce Al Strada,“ objasňuje jeden z Elvisových blízkých přátel a jeho manažer Joe Esposito (1938–2016).

„Elvis“ vedle Aliho

Al Strada je jedním z Elvisových zaměstnanců. Zpěvák ho najme, aby mu hlídal dům. Ani sám Mike Joseph, který je nejprve skutečně přesvědčen, že vyfotil živého Elvise Presleyho, po Espositových slovech už na něčem takovém netrvá.

Zajímavé je, že nejde o poslední takovou kontroverzní fotografii. V září 1984 se v novinách objeví snímek boxera Muhammada Aliho (1942–2016) po jeho propuštění z nemocnice. V pozadí přitom vykukuje hlava muže, připomínajícího Elvise.

Aliho blízkému příteli Larrymu J. Kolbovi (*1953) dá poměrně dost práce přesvědčit veřejnost, že je to on a nikoliv rokenrolový král.

4. Nemůže být mrtvý, protože…

…zpívá a káže jako pastor v Arkansasu

„Elvis žije!“ křičí novinové titulky v lednu roku 2017 poté, co se v Gracelandu odehraje oslava Elvisových nedožitých 82. narozenin. V článcích pak s menší či větší vážností poukazují na záběry chlapíka v davu s hustým bílým plnovousem, tmavými slunečními brýlemi a baseballovou čepicí.

Při troše fantazie by v něm člověk skutečně mohl spatřit zestárlého Elvise. „Je to jasné. Ty vousy si nechal narůst, aby zakrývaly jeho bradu. Elvisova výrazná čelist byla jedním z nejnápadnějších rysů jeho tváře.

Navíc se celou dobu ze zvyku koukal do kamery,“ vysvětlují příznivci konspiračních teorií.

Zavřete oči a uslyšíte ho!

Aby těch domnělých Elvisů nebylo málo, tak Bob Joyce (*1963), pastor z Arkansasu, který občas svým ovečkám i zazpívá, má už nějaký čas v kostele každé kázání narváno. Je to z toho důvodu, že jistá část Elvisových fanoušků je přesvědčena, že ve skutečnosti jde o jejich zestárlý idol.

Nejen pro několik společných rysů, ale také pro zabarvení hlasu. „Když zavřete oči, slyšíte Elvise,“ tvrdí někteří. Nerozhodí je ani řada zásadních odlišností jako barva očí nebo Bobova poměrně výrazná mezera mezi zuby.

I tak jsou přesvědčeni, že jejich idol předstíral svou vlastní smrt, aby žil poklidným životem pokorného kazatele a zpěváka na jihu USA. Koneckonců, Elvis zpíval při koncertech v Las Vegas mimo jiné náboženské písně a mezi nimi dokonce četl úryvky z Bible.

Proti Elvisovi je to mladík

Nepřesvědčí je ani slova samotného Boba Joyce.: „Považuji za velký kompliment, že si někdo myslí, že jsem Elvis, protože jsem ho vždy velmi respektoval. Ale já jím opravdu nejsem. Hodně lidí se mě na to ptá, ovšem Elvis byl jen jeden,“ vysvětluje pastor, který je podle oficiálních dokumentů o 28 let mladší než zpěvák.

5. Nemůže být mrtvý, protože…

…v rakvi ležela místo něho vosková figurína

Série konspiračních teorií, sázících na to, že pěvecký idol fingoval svou smrt, vlastně začíná už ve čtvrtek 18. srpna 1977 během jeho pohřbu. Stačí, aby fanoušci spatřili tvář svého idolu v otevřené rakvi…

Kde se tam vzal ten „pot“?

„To přece není náš Elvis. Vždyť neměl tak krátký tupý nos? Ten v rakvi navíc vypadá o pěkných pár let mladší,“ kroutí hlavou někteří fanoušci, kteří si mezi desetitisíci dalších proklestí cestu k rakvi.

Jiným se nepozdává brada či obočí. Další pochybovači se přidají, když fotografie tváře z rakve posléze vyjde v novinách. Mimochodem, zveřejněna je díky jednomu z Presleyho bratranců Billymu Mannovi, který za úplatek 18 000 dolarů tělo tajně vyfotí.

I díky němu naroste počet těch, kteří nebožtíka považují za voskového panáka. A mají i důkaz – neobvykle těžkou rakev. Vážit má něco přes 400 kg, což je prý kvůli tomu, že v ní je ukryta klimatizace pro chlazení figuríny.

Ta ale evidentně nefunguje bezchybně. Alespoň podle Gail Brewer-Giorgiové, autorky knihy Žije Elvis?, která má prý několik svědků, kteří na Elvisově obličeji zahlédli mokré krůpěje. „Jakoby od potu. Ale mrtvá těla se přece nepotí.

Musel to být vosk!“ je přesvědčená.

6. Nemůže být mrtvý, protože…

…na jeho hrobě je špatně napsané jméno

Poté, co Elvisovo tělo po kratších peripetiích (původně je pohřbeno na hřbitově Forest Hill, jenže už v říjnu 1977 je z obav z pokusů o jeho krádež přesunuto do Gracelandu), konečně definitivně spočine v chladné zemi, začnou se na místo jeho posledního odpočinku sjíždět davy fanoušků.

Někteří hystericky křičí, jiní jen tiše položí květiny a další poukazují na chybu v pravopisu jeho jména na náhrobní desce.

Chce nám tím něco říct…

Tam stojí „ELVIS AARON PRESLEY“, ačkoliv se má všeobecně za to, že jeho prostřední jméno se píše jen s jedním „a“. Někteří fanoušci jsou proto přesvědčeni, že jde o úmyslný překlep a že jim tak Elvis dává vědět, že ve skutečnosti svou smrt pouze předstíral.

O správném psaní jeho druhého jména se dlouho vedou diskuze. Doktor, který Elvise přivede na svět, si do svých papírů napíše „Elvis Aaron Presley“. Ovšem ve státem vydaném rodném listě stojí „Elvis Aron Presley“. Jméno je vybráno po rodinném příteli Aaronu Kennedym, jedno „a“ je pak ubráno rodiči, pravděpodobně proto, aby víc připomínalo Presleyho bratra Jesseho Garona, který se narodí půl hodiny před Elvisem, ovšem bohužel mrtvý.

O hrubku nejde

Elvis je tak Aronem Presleym na většině dokumentů, vytvořených během jeho života – na školních diplomech, smlouvách s nahrávacími společnostmi. Až 11 let před svou smrtí se rozhodne s požehnáním otce začít používat tradičnější biblickou verzi jména, tedy Aaron.

A právě tu nakonec Vernon Presley (1916–1979) zvolí pro náhrobek svého syna. O překlep tedy v žádném případě nejde.