Na českém území dnes není žádná činná sopka, zato spousta vyhaslých. Které jsou ty nejznámější? Hrozí, že se některá z nich probudí k životu? Kdy se to může stát?
Před 15 až 30 miliony let vypadaly některé oblasti naší republiky úplně jinak než. Podobaly se spíš ohnivému peklu. Divokou krajinu, kterou vytvořily sopky, najdeme například v oblasti Českého středohoří.
Dodnes zde můžeme vidět kuželovité vrchy vystupující z jinak rovné krajiny. Nadmořská výška byla tehdy zhruba o 300 metrů vyšší, například vrchol Řípu se tyčil o 1000 metrů výše než dnes. Z tehdejších vulkánů zůstaly jen sopouchy vyplněné lávou, která ztuhla na tvrdý čedič, jenž se jediný částečně zachoval.
Kde praská zemská kůra?
V oblasti, kterou protéká řeka Ohře, se v těch dobách trhala Země a vylévalo magma. Vznikala spousta nových vulkánů. Proč k tomu docházelo? Tektonické desky, které v třetihorách vyzvedly Alpy a Karpaty, narazily z jihu a jihovýchodu na stabilní Český masiv.
Těmito nesmírnými tlaky se obnovily staré tektonické zlomy a poruchy. Tato porucha zemské kůry se nazývá oherský rift a byla zmenšenou kopií africké Velké příkopové propadliny.
Mladé moravské sopky
Kdyby tento propad zemské kůry a s ním spojená vulkanická činnost pokračovaly, došlo by zde k roztržení pevniny a ocitli bychom se na břehu moře. Jenže pak tyto geologické tlaky ustaly a s nimi před 10 miliony let definitivně skončila i sopečná činnost v Doupovských horách a Českém středohoří.
O něco mladší vulkány pak nalezneme v moravskoslezském kraji nedaleko Bruntálu. Uhlířský vrch nebo Venušina sopka soptily ještě před necelými dvěma miliony let. Dají se zde vysledovat i zbytky lávových proudů.
Proběhla poslední erupce před 10 000 lety?
Asi dva kilometry od Chebu se nachází malý vršek Komorní hůrka. Spolu s nedalekou Železnou hůrkou jde o nejmladší sopku na českém území. Vznikla mohutným výbuchem na dně vysychajícího slaného jezera. Poslední erupce proběhla před 150 až 200 tisíci lety, někteří odborníci ale mluví o době mnohem nedávnější – je možné, že byla aktivní ještě před 10 tisíci lety.
Mohla by být sopka Komorní hůrka nebezpečná i dnes?
Žhavé magma stoupá k povrchu
Právě na Chebsku je nejtenčí zemská kůra v celém Česku, odhadem nějakých 28 km. Na většině území je o 10 km silnější. Žhavé magma je tedy v těchto místech nejblíže povrchu. Navíc se zde nejčastěji objevují mírná zemětřesení, jejichž epicentra leží právě nedaleko od Komorní hůrky.
Jsou předzvěstí toho, že magma v hlubinách Země začíná opět stoupat? To by mohla naznačovat i mírná změna chemického složení minerálních vod západočeských lázní. Podle vulkanologů ale v nejbližších staletích nebezpečí erupcí nehrozí.
Železná hůrka (519 m n. m.)
kde leží: okres Cheb
Jde o nejmladší známou sopku v ČR (spolu s Komorní hůrkou) se stářím zhruba 519 (jinde se uvádí 430) tisíc let. Místo objevil v roce 1823 německý básník J. W. Goethe. Už v roce 1928 doporučil slavný německý vulkanolog a paleontolog Hans Gottfried Reck urychlenou ochranu, aby nedocházelo k těžbě sopečného materiálu.
Komorní hůrka (495 m n. m.)
kde leží: okres Cheb
Sopka vznikla na dně již vysychajícího slaného jezera, které se rozkládalo v dnešní Chebské a Sokolovské pánvi. Naposledy byla činná podle odhadů vědců na počátku čtvrtohor, tedy před milióny let. Komorní Hůrka je jednou z nejprobádanějších sopek, je známá v celém vědeckém světě.
O její slávu se zasloužily desítky vědců, kteří této sopce věnují pozornost více jak 200 let.
Vinařická hora (413 m n. m.)
kde leží: okres Kladno
Je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu. Opuštěné lomy, v nichž probíhala těžba od 19. století do 80. let 20. století, odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy čediče, vyvrženého popela a ztuhlé lávy, které tvoří těleso sopky.
Během sopečné aktivity v oligocénu a miocénu (před 34–5,33 milionu let) vznikla v místě dnešní Vinařické hory puklina hluboká asi 700 metrů orientovaná v severojižním směru.
Slánská hora (330 m n. m.)
kde leží: okres Kladno
Je spolu s Vinařickou horou nejjižnějším výběžkem sopečné činnosti Českého středohoří.
Z geologického hlediska představuje Slánská hora čedičovou kupu, pozůstatek třetihorní sopečné činnosti. Na počátku sopka vyvrhovala pyroklastické horniny, které vytvořily vrstvy kolem dokola jejího jícnu, následovaly výlevy žhavé lávy, která na styku s chladnějšími stěnami kráteru tuhla v charakteristické čedičové sloupce.
Říp (455,3 m n. m.)
kde leží: okres Litoměřice
Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu. Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, jde vlastně o průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků a drti.
Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.
Trosky (514 m n. m.)
kde leží: okres Semily
Jde vlastně o dvě vyhaslé třetihorní sopky, které zůstaly postupem času obnažené stát nad terénem. Trosky vděčí za svou dnešní podobu zvětrávání a odnosu sopečných hornin, ale i křídových usazenin, které tvoří okolí této dávno vyhaslé sopky.
Mezi dvěma čedičovými sopouchy byl kolem roku 1380 založen známý hrad Trosky. Na některých místech jsou v plášti těchto sopouchů stále patrné zbytky pyroklastických vyvrženin.
Velký Roudný (780 m n. m.)
kde leží: okres Bruntál
Je to nejvyšší vulkán Nízkého Jeseníku a zároveň nejzachovalejší stratovulkán na Moravě. Sopka byla činná naposledy před jedním až dvěma milióny let, tedy koncem třetihor a počátkem čtvrtohor. Na vrcholu je dosud patrná kráterová prohlubeň kuželovitého tvaru.
Na stavbě masivu sopky se podílí sypký vulkanický materiál i čedičová láva. Ta tvoří na úbočí Velkého Roudného čtyři lávové proudy, z nichž nejdelší dosahuje 5 km délky.
Uhlířský vrch (672 m n. m.)
kde leží: okres Bruntál
Jde o jednu z nejmladších vyhaslých sopek na českém území. Leží ve Slezsku, zhruba 2 km jihozápadně od okraje města Bruntálu. Dnes již vyhaslá čtvrtohorní sopka soptila naposledy zhruba před 1,7 milionu let.
V 19. století byl na jejím úbočí otevřen lom, ve kterém se až do druhé poloviny 20. století těžily sopečné tufy. Lávový proud, který vytékal ze sopky východním a severovýchodním směrem, je tvořen alkalickým čedičem.
Venušina sopka (643 m n. m.)
kde leží: okres Bruntál
Tato vyhaslá čtvrtohorní sopka se tyčí nad obcí Mezina, jižně od Bruntálu. Na vrcholu je plochý kráter a boční krátery s lávovými jeskyněmi. Během zkoumání zde byly nalezeny tři vrstvy lávových proudů.
Vrchol sopky je pokryt červenohnědou struskou a sopečným pískem. Stáří čedičových hornin se tedy odhaduje na 0,8–2 miliony let. Sopka má kupovitý tvar.