Už je tomu jednadevadesát let, co se narodil vizionář. Baptistický kazatel, který zasvětí svůj život boji za občanská práva. Takový je Martin Luther King. Boj za lepší život a stejné podmínky pro všechny se mu ale nakonec krutě vymstí. I když pachatel do konce života hnije v base, konspirační teorie žijí dodnes.
Narodí se do kazatelské rodiny, potřebu vést a motivovat má proto pevně zakořeněnou. Když roku 1955 dokončuje Martin Luther King (1929–1968) studium teologie, netuší, že jednou bude mít jeho hlas tak silný zvuk.
Život zasvětí cestám napříč Spojenými státy ve snaze otevřít lidem oči. Jen v období 1957 až 1968 zvládne na 2500 proslovů!
Ten, který měl sen
Srpen roku 1963. Mladý a odhodlaný King se právě nachází na schodech Lincolnova památníku ve Washingtonu, kde přednáší svůj legendární projev „I have a dream“. Spolu s ním je na místě dalších 200 000 lidí, kteří napjatě poslouchají.
Celé sdělení trvá 16 minut, v nichž kazatel vyjádří přání o sjednocení amerického národa. Touží po tom, aby jeho děti jednou nemusely žít v zemi, v níž jsou posuzovány podle barvy kůže.
Za své aktivity je ani ne o rok později, ve věku 35 let, nejmladším příjemcem Nobelovy ceny míru.
Špatný čas, špatné místo
Dne 4. dubna roku 1968 vstupuje na balkon motelu Lorraine v Tennessee. Zdejší krajinu trápí stávka provozovatelů městských služeb. Špinavou práci dělají především černoši, kterým chybí adekvátní ohodnocení. O motivaci a profesním růstu se jim může pouze zdát.
Kinga celá situace velmi zasáhne a rozhodne se na místo vydat a vyjádřit zaměstnancům podporu. Až dosud pobývá na cestách v hotelech. Zlé jazyky mu však vyčítají život na vyšší noze, proto ze svých zvyků tentokrát sleví. Chce mít čisté svědomí. Právě to se mu ale stane osudným.
Stovka v chládku
Přesně v 18.01 posluchače ochromí výstřel, po němž se King skácí k zemi. Přes veškerou péči lékařů kazatel o hodinu později umírá. Po pachateli se pátrá dlouhé dva měsíce.
Nakonec jsou želízka nasazena na londýnském letišti Heathrow Jamesi Earlu Rayovi (1928–1998). Za spáchání atentátu je odsouzen na 99 let vězení, když se na radu právníka přiznává.
Semínko pochybností
Kingova smrt nedá ani po letech spát jeho dětem. „Láme mi srdce, že James Earl Ray musel strávit život ve vězení kvůli činu, který nespáchal,“ svěří se listu The Washington Post dcera Bernice (*1963). Zbytek rodiny tomuto sdělení jen přitaká.
Podle nich je totiž Kingova vražda chladnokrevně naplánovaná tak, aby vina padla jen a jen na Raye. Atentátník se totiž má přiznat pod nátlakem. Do hledáčku se dostává také FBI, která má kazatele těsně před smrtí sledovat a odposlouchávat.
Smutnou událost se nikdy objasnit nepodaří. Přispěje však ke zničení zakořeněných předsudků a umožní dlouho vyhlíženou rovnoprávnost.
