Rok 1969. Svět sleduje Američany, kteří dobyli Měsíc. Jeden muž však propadá panice. Mao Ce-tung. Vyspělost čínských sousedů roste, z jedné strany Amerika, z druhé Sovětský svaz. Mao proto vybuduje druhý Peking.
Megalomanský projekt možná odstartuje věta: „Je to malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo.“ Slova amerického astronauta Neila Armstronga (1930–2012) rezonují v hlavě Mao Ce-tunga (1893–1976).
Okolní velmoci se pyšní nebývalými úspěchy, je jedno, jestli jde o demokratické Spojené státy či totalitní Sovětský svaz. Mao se bojí jaderného útoku, SSSR dráždí v otevřené válce o ostrov Zhenbao, severovýchodně od Číny. Proto nechá vybudovat podzemní bunkr, který by pojal milión lidí.
Vítejte v Pekingu… pod Pekingem
Nejde o žádné katakomby se zásobami na pár týdnů, podzemní čínská metropole má skutečně plnit funkci velkoměsta. Plně vybavené prostory mají poskytovat vlastní zdroje jídla i pití, lidé by tu měli normálně pracovat a jsou tu i místa ke kulturnímu vyžití.
Chodby vyhloubí 30 000 dělníků v úrovni 8 až 18 metrů pod zemí. Tak se Číňané ochrání nejen před jaderným výbuchem, nedostane se k nim ani následná radiace.
Skromné „ubytko“ pro milion lidí
Jednotlivé ubikace jsou sice skromné, pro Číňany to ovšem není nic neobvyklého. Na místě je vyhloubeno 70 studen, zdroj jejich vod by bohatě zásobil i více než milión lidí.
Jídlo by pocházelo z mnoha farem, kde lze pěstovat rostliny, které nepotřebují mnoho světla. Jak byste se procházeli podzemním královstvím, narazili byste na školy, knihovny, restaurace, nemocnice, a dokonce i umělé kluziště.
Plány začínají drhnout
Nebývalý projekt ohromuje svojí velikostí, nakonec se ukáže, že vtěsnat milión lidí pod zem by byl asi trochu problém. V 80. letech, kdy se podzemní metropole dokončí, žije v Pekingu 870 000 lidí, další statisíce vegetují poblíž velkoměsta.
Bunkr má spíš kapacitu na necelý milión lidí, v případě útoku by tak zbytek musel utéct někam do hor, kde sice nějaké zásobování je pro ně připraveno, nedosahuje ale takové úrovně jako to podzemní.
Vítejte v Pekingu… pod Pekingem
Do druhého Pekingu vede více jak 2300 ventilačních šachet, ty jsou jištěny proti radiaci. Vyvolení pekingští obyvatelé jsou tak chráněni před případnou chemickou otravou. Myslíte, že v případě útoku by stejně nebyl čas selektovat vyvolené a ty ostatní?
I na to se Mao připraví. Rychlou evakuaci totiž podporují vstupy vybudované rovnou u každého většího domu. Během 10 minut by tak jeho obyvatelé mohli být v bezpečí.
Vstupte za 70 kaček
Závidíte Číně, že má tak rozsáhlý podzemní bunkr? Dnes už zdaleka nesplňuje plánované parametry. Dlouhých 30 let podzemní město leží ladem. Není důvod jej zcela dostavovat, politická situace se v 80. letech zklidní.
Stejně tak utichne i podzemní Peking. Uzavře se a až s přílivem turistů v novém tisíciletí se Čína rozhodne otevřít katakomby. Ne všechny spleti chodeb můžete navštívit, ale centrum nebo plánované farmy stojí za zhlédnutí.
Nedaleko u Náměstí nebeského klidu zaplatíte v přepočtu pouhých asi 70 korun a můžete se vydat spletitou podzemní historií velkého projektu malého Maa.
