Nový rok, nové já? Proč většina předsevzetí končí nezdarem?

Každý leden startuje stejný rituál: plány, seznamy, velká očekávání. Jenže realita bývá mnohem méně romantická.

Podíváme se na nejčastější předsevzetí, kolik lidí je opravdu dodrží, proč většina ztroskotá už v prvních týdnech… A co s tím má společného starověká Mezopotámie?

Leden působí jako brána do lepšího života. Přestaneme kouřit, budeme šetřit, zhubneme… Seznam vypadá krásně, dokud nepřijde první krize. Podle výzkumů se svých předsevzetí dlouhodobě drží jen malá část lidí, zhruba kolem jedné pětiny.

A téměř čtvrtina to vzdává už během prvních sedmi dní. Proč je to tak těžké?

Mnoho lidí si slibuje, že bude jíst zdravěji.

Od králů k fitness výzvám

Psychologové mají jednoduchou odpověď: mozek nemá rád revoluci, ale evoluci. Když si nastavíme velké, skokové změny, narazíme na odpor vlastních návyků.

Mnohem úspěšnější bývají lidé, kteří začínají v malém, třeba jen krátkou procházkou denně, jedním jablkem místo dortu nebo omezením sociálních sítí o deset minut. Drobný krok je nenápadný, nepůsobí bolest, a právě proto je možné na něj navázat dalšími.

Nepotřebujeme hned novou verzi sebe sama, stačí jemný restart. Možná to zní moderně, ale rituál novoročních slibů je starý skoro jako civilizace sama.

Už staří Babyloňané před více než čtyřmi tisíci lety přísahají bohům, že vrátí půjčené nástroje a uhradí dluhy. Římané zase slibují bohu Janovi čestnější život a středověcí křesťané bilancují hříchy a plánují pokání. Jedno se však nemění – lidé vždy doufají, že nový rok přinese nový začátek.

Chcete zhubnout? Zvolte dlouhodobě vyvážený jídelníček a rozumně dávkovaný trénink.

Proč selhávají dobré úmysly?

Dnešní předsevzetí vypadají jinak, ale motivace je podobná. Žene nás touha být lepší, zdravější, vyrovnanější. Rozdíl je však v tempu. Minulost počítala v měsících a letech, nás tlačí rychlé výsledky.

Chceme vidět změnu hned, a když se nedostaví, přichází frustrace. Kde můžeme hledat nejčastější příčiny neúspěchu? Patří k nim příliš velké cíle, příliš mnoho cílů najednou, špatné načasování a očekávání bez jasného plánu.

Přitom není nutné nastartovat nový život právě 1. ledna. Pokud se k tomu dostaneme až 10. března, nic se neděje. První den v roce v sobě nenese žádnou magii. Kouzlem je dobrý plán.

Pomáhá rozfázovat cíle do malých úseků (týden, čtrnáct dní) a připravit si strategii pro chvíle, kdy se nám nechce. Únava, lenost i chuť na dort přijdou a pro tyto situace je dobré mít připravenou vhodnou reakci.

Zní to vlastně obyčejně, ale funguje to lépe než heroický začátek, který vydrží tři dny.

Začínat se změnami není nutné hned první den v roce.

Datum není důležité

A která předsevzetí jsou ta nejčastější? Několik je jich „věčných“: zhubnout, přestat kouřit nebo pít alkohol, začít více šetřit a méně utrácet. Zajímavé je, že většina lidí se k těmto bodům vrací každý rok znovu.

Jako kdyby 31. prosinec vytvářel iluzi nové etapy, ale 1. únor zase připomněl realitu. Některé studie přitom ukazují, že si předsevzetí častěji dávají ženy, ale muži bývají o něco úspěšnější a to jednoduše proto, že jich mají méně.

A pak jsou tady zábavné extrémy. V Japonsku probíhá novoroční očista těla i mysli ponořením do ledové vody s cílem zocelit vůli. Existuje i pravý opak.

Tím je hnutí No Resolution, které propaguje leden bez jakýchkoliv předsevzetí a radí lidem, aby se změnami začínali jen tehdy, když cítí opravdovou vnitřní motivaci, ne společenský tlak.