Domů     Dalekohled: Skleněné oči astronomie
Dalekohled: Skleněné oči astronomie
28.10.2025

Kapitán si stíní oči před sluncem, ale nevidí skoro nic. Vysoko na stěžni se o totéž snaží nejmladší člen posádky — jeho zrak je ještě nezkalený mořským větrem. „Pirátská vlajka, sire!“ zvolá dolů. Jenže už je pozdě. Nepřátelská loď je nebezpečně blízko. Kéž by měl kapitán něco, co by mu pomohlo spatřit ji dřív…

Celá staletí jsou lidé odkázání na svůj zrak. Kdo dobře vidí do dálky, vítězí. Písařům a řemeslníkům občas pomůže lupa nebo čočka, díky které si miniaturní součástky nebo písmenka může přiblížit.

Od třináctého století si slabozrací mohou dopomoci brýlemi – pokud své kolegy přesvědčí, že nejde o ďáblův vynález. S optikou si hrají i umělci, když pomocí camery obscury dokáží kouzlit s obrazy. Ale dál než lidské oko nikdo nedohlédne. Zatím! Dokud v roce 1608 lidstvo neobjeví dalekohled.

Muž, který vynalézá dalekohled: Hans Lippershey
Muž, který vynalézá dalekohled: Hans Lippershey

Z Flander až do Vlach

Do nizozemského Middelburgu se na počátku 17. století přistěhuje šikovný řemeslník Hans Lippershey (?1570–1619), brusič skla a výrobce brýlí. Možná zaslechne stesky válečníků, které stejně jako námořníky trápí nemožnost vidět dál.

A tak ve čtvrtek 2. října 1608 přichází na patentový úřad s vynálezem. „Toto je dalekohled!“ ukazuje komisi trubici se dvěma čočkami. Nic, co by nikdo neznal – a zároveň něco, co nikdo předtím neudělal.

Podle legendy za to mohou děti, když si hrají s otcovými výrobky a náhodou přijdou na to, že lupa může zvětšovat nejenom blízké předměty, ale i ty vzdálené.

Patentová komise ale vynález neuzná: „To je tak primitivní, že to ani žádný vynález není!“ Ale už o rok později novinka doputuje do Itálie, kde se nápadu chopí další učenec.

Touha po nebi

Z věže baziliky svatého Marka sleduje noční oblohu astronom Galileo Galilei (1564–1642). Ale ani jeho oko už není, co bývalo, hvězdy se ztrácejí ve tmě a na pozorování planet už není co vypozorovat nového.

Když se doslechne o zvětšovacím stroji, okamžitě se myšlenky chytí a začne hledat řešení. Trvá mu jen pár měsíců, než sestrojí vlastní dalekohled. „Dokáže zvětšit předměty až osmkrát,“ jásá nad svým vynálezem. Ale pořád mu to nestačí.

Hraje si s ohniskovou vzdáleností a kombinací různých čoček, až dokáže vyrobit model, který přibližuje vzdálené předměty až dvacetinásobně. Konečně může pozorovat oblohu, kdyby se nemusel starat o plný žaludek… ale věří, že s novým vynálezem problém zažehná!

Námořní teleskopický dalekohled. Prodlužováním délky dochází k posunu čoček a tím i k nastavování zvětšení.
Námořní teleskopický dalekohled. Prodlužováním délky dochází k posunu čoček a tím i k nastavování zvětšení.

Věda a válka

V srpnu 1609 pozve na věž benátské patricije a vážené obchodníky, aby demonstroval, jaký skvělý vynález pro ně má. Nejprve nastaví dalekohled na zeď protějšího domu.

Ne snad proto, že by to bylo jednodušší, ale protože to je něco, co si nevědomí muži mohou ověřit vlastním zrakem. Teprve poté namíří Galileo dalekohled k nebi a muži poprvé spatří zblízka měsíc, blízké planety, nepřeberné množství hvězd.

Někteří jsou spolu s Galileem v sedmém nebi. Jiní zůstávají na zemi: „Mohl byste dalekohled namířit znovu do přístavu?

Jen si vyzkoušíme, jak moc může být dalekohled užitečný pro naše vojenské loďstvo…“ Galilelo nakonec získá místo profesora a navíc i pár tučných zakázek, díky kterým se může věnovat pozorování Jupiterových měsíců a dalších planet a objevit, že se slunce neotáčí kolem země, ale naopak. Ale to už je jiný příběh…

A tohle je schéma, jak námořní teleskopický dalekohled funguje.
A tohle je schéma, jak námořní teleskopický dalekohled funguje.

Čočka není luštěnina

Princip je v zásadě jednoduchý. Tedy, u těch jednoduchých dalekohledů. Galileo používá dalekohled se dvěma skleněnými čočkami. Jedna se nazývá objektiv, druhá je rozptylka.

Nejdůležitější je samozřejmě tvarování čočky – může být buď konklávní (vypouklá) nebo konvexní (uprostřed tenčí než na okrajích). Každá pak láme světlo jiným způsobem a šikovnou kombinací lomu světla a ohniskových vzdáleností lze obraz zvětšit.

A v závislosti na tom, jak jsou čočky daleko od sebe, se obraz zaostří. Princip Galileova dalekohledu, jak se tento typ nazývá, využívá třeba dodnes divadelní kukátko.

Věda kráčí dál

Hvězdář Johanes Kepler (1571–1630) dalekohled ještě vylepší a rozptylku nahradí spojkou. Tahle čočka se umisťuje nikoliv před ohnisko, ale za ohnisko. A díky tomu vlastně lupou sledujeme obraz přenesený z dálky.

„Jen obraz je převrácený,“ vysvětluje Kepler a pak pokrčí rameny, „ale to nám hvězdářům nijak nevadí.“ Obraz je nicméně ostřejší a přesnější. Po něm přichází další z velkých mužů fyziky.

Isaac Newton (1643–1727) v roce 1668 vyřeší řadu problémů tím, že jednu skleněnou čočku nahradí zrcadlem. Díky tomu se upevní barevné spektrum a zmizí duhový opar po okrajích pozorovaného předmětu. Pomocí dalšího zrcátka je pak obraz veden k okuláru.

Tenhle typ dalekohledu se nazývá reflektor a nakonec se ukáže pro hvězdáře nenahraditelný. Potřeba stále většího zvětšení totiž klade obří nároky na výrobce čoček. Vyrobit obří zrcadlo je mnohem jednodušší než vyrobit obří skleněnou čočku.

Klasický triedr, tedy binokulární brýle. Nějaké takové má dnes doma každý druhý.
Klasický triedr, tedy binokulární brýle. Nějaké takové má dnes doma každý druhý.

Od námořníků k astronomům

Samozřejmě potřeba vidět víc znamená i změnu konstrukce. V sedmnáctém století používají námořníci teleskopický dalekohled – vysouváním tubusu zvětšují vzdálenost čoček a tím i zvětšení. Ale čím je dalekohled delší, tím hůř se s ním míří.

Tenhle problém částečně vyřeší klasický triedr, kde se světlo láme přes dva skleněné hranoly a díky tomu se cesta světla prodlouží. Pro běžné použití ideální, ať už pozorujete nepřátelské vojenské konvoje, krásnou sousedku nebo ptáky na krmítku.

Ale vesmír, ten je mnohem víc nedosažitelný. Tam je potřeba vyrobit pořádné macky. Největší dalekohledy mohou mít průměr zrcadla až deset metrů. Jeden takový stojí třeba na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech.

Pro lepší výsledky stojí ve výšce dvou tisíc metrů nad mořem. Podobně velké teleskopy najdeme na Havaji – tam jsou hned dva vedle sebe – anebo v Jihoafrické republice.

Ale ani to pořád nestačí a tak se v současně době staví v Andách v Chille Extrémně velký dalekohled (ELT). Průměr jeho zrcadla má být přes 40 metrů.

Do provozu by měl být uvedený v roce 2028. Pro ještě lepší sledování vesmíru se některé teleskopy vynášejí na oběžnou dráhu.

Observatoře, když to jde, se staví na co nejvyšších místech. Tam, kde není tolik světelného smogu a tam, kde jsou teleskopy nejblíž vesmíru.
Observatoře, když to jde, se staví na co nejvyšších místech. Tam, kde není tolik světelného smogu a tam, kde jsou teleskopy nejblíž vesmíru.

Snímky milion let starého vesmíru

V roce 1990 vynese raketoplán Discovery na oběžnou dráhu Hubblův vesmírný dalekohled, jehož vývoj začíná už od konce 40 let 20. století. A protože to chce perfektní práci, tak třeba zrcadlo se brousí celé dva roky.

Za cenu miliard dolarů a nutnosti vyřešit miliardy problémů se konečně na zem dostávají snímky vzdáleného vesmíru neovlivněné zemskou atmosférou. Astronomové zkoumají černé díry, vznik vesmíru, vzdálené galaxie, ale také planety z okraje sluneční soustavy.

A pořád to nestačí. V roce 2021 do vesmíru letí Webbův teleskop. O rok později přichází na zem první snímek. A díky rychlosti světla tak lidstvo získává snímek vesmíru starého přes 4 miliardy let, což je plus mínus doba, kdy vzniká samotná Země!

Konečně tak můžeme zkoumat, jak vznikly ve vesmíru galaxie – a možná tedy i náš život. Docela dlouhá cesta od kapitána na můstku dřevěné plachetnice zmítané větrem…

Nejmodernější vesmírné teleskopy dokáží vesmír zobrazit tak, jak se nám donedávna ani nesnilo. Na fotografii je mlhovina Carina vzdálená 7600 světelných let
Nejmodernější vesmírné teleskopy dokáží vesmír zobrazit tak, jak se nám donedávna ani nesnilo. Na fotografii je mlhovina Carina vzdálená 7600 světelných let
Zdroje informací: wikipedie, Praktická astronomie (SNTL 1956), www.eso.org
Foto: 1) S. Brunier/ESO, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons; 2) Jacob van Meurs, Public domain, via Wikimedia Commons; 3) Tom Hannen Tomhannen, Public domain, via Wikimedia Commons; 4) Tamasflex, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons; 5) pxhere.com, CC0, via Wikimedia Commons; 6) Eric Hill from Boston, MA, USA, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons; 7) Image: National Aeronautics and Space Administration (a U.S. federal government agency; https://www.nasa.gov/), Public domain, via Wikimedia Commons
Související články
Věda a technika
Rákos: Nenápadný poklad z mokřadů
Šumí ve větru na březích rybníků, ukrývá vodní ptáky a mnozí kolem něj procházejí bez povšimnutí. Přesto právě rákos pomáhal stavět domy, vyrábět lodě, zapisovat první texty a inspiroval řadu pověstí. Tato skromná, ale užitečná rostlina provází člověka už tisíce let. Většina lidí vnímá rákos jen jako obyčejnou kulisu letního koupání. Stačí se však podívat […]
Věda a technika
Extrémní podmínky na Zemi: Kde život přežívá navzdory všemu
Vroucí voda, mráz hluboko pod bodem mrazu, kyseliny, smrtící tlak i pouště, kde celé roky nespadne jediná kapka deště. Na první pohled místa, kde nemůže existovat vůbec nic. Přesto právě tady vědci objevují organismy, které posouvají hranice života. Každý nový nález mění naše představy o tom, co všechno dokáže příroda a napovídá, kde bychom jednou […]
Věda a technika
Kosmická hádanka: Jaká je největší kometa ve známém vesmíru?
Vesmír se rozpíná stále rychleji. Jenže, jak je to možné? Současná fyzika je v koncích. Odpovědí by mohla být hypotetická temná energie. Právě na tu se zaměří pozornost dvojice zkušených astronomů. Namísto ní ale objeví něco mnohem hmatatelnějšího. Naprosto rekordní kometu! Astronomové Pedro Bernardinelli a Gary Bernstein mravenčí prací zkoumají archivní snímky v rámci Průzkumu temné energie […]
Věda a technika
Zvířecí dobroty: Proč patří ke králíkům mrkev?
Opice si dá banán, ježek jablko, myška sýr. A co zajíc či jeho blízký kolega králík? Ti si samozřejmě pochutnají na mrkvi! Proč jsou podobné představy o potravě zvířat často spíš mýty? Pokud máte doma králíka, mrkev mu dát můžete. A nejspíš mu i bude chutnat, ovšem měl by ji mít jen jako občasný pamlsek. […]
reklama
věda a technika
Kvantové provázání: Einsteinova „strašidelná akce na dálku“ dál mate i fascinuje vědce
Dvě částice vzniknou společně, pak je od sebe oddělí třeba tisíce kilometrů. Přesto se při měření chovají, jako by mezi nimi existovalo neviditelné pouto. Albert Einstein tomu s jistou dávkou ironie říká „strašidelná akce na dálku“ a dlouhá desetiletí věří, že musí existovat jednodušší vysvětlení. Moderní experimenty však ukazují, že kvantový svět funguje jinak, než […]
Mozek versus smysly: Nejslavnější optické iluze
Ne vždy vidíme to, co je skutečně před námi. Občas si s námi mozek trochu pohraje. A my pak doslova nevěříme vlastním očím! Jak vznikají ty nejpodivnější optické iluze? Soustřeď se na to hlavní! TROXLERŮV EFEKT Náš mozek zvládne zpracovat hodně informací. Všechny na světě ale nikoliv, musí si vybírat! Jak to dělá? Když se […]
Vakuum pro mysl: Proč lidský mozek nesnese absolutní klid a začne si vymýšlet horory
Absolutní ticho neexistuje jako klidný stav, ale jako hrozba, kterou náš mozek vnímá s panikou, protože bez vnějších podnětů začne okamžitě produkovat vlastní děsivé iluze. Představte si místnost, kde zmizí veškerý šum světa. Žádné auta, žádný šepot, nic. Místo vytoužené oázy klidu však okamžitě nastoupí hluboké znepokojení. Lidská mysl je totiž evolučně nastavena na neustálý […]
Ptakopysk: Savec, který klade vejce, loví pomocí elektřiny a brání se jedem
Kdyby někdo nakreslil zvíře s kachním zobákem, bobřím ocasem, vydřími tlapkami a k tomu přidal jedovaté ostruhy i vejce, zoologové by si nejspíš mysleli, že jde o povedený vtip. Jenže ptakopysk je skutečný. Tento australský podivín patří mezi nejpozoruhodnější tvory planety a vědci dodnes objevují další překvapení, která skrývá. Když evropští přírodovědci na konci 18. […]
lifestyle
Nápoj, která chutná po seně. Jak znechucený Američan vymyslel brčko
Dnes je brčko naprostou samozřejmostí. Jenže ještě v 19. století lidé upíjejí limonády i koktejly dutými stébly žita nebo žitné slámy. Fungují sice dobře, mají ale jednu nepříjemnou vlastnost po chvíli se rozmáčejí a nápoji dodávají travnatou příchuť. Právě tahle drobná nepříjemnost přivede amerického výrobce cigaretových náustků k nápadu, který změní způsob pití po celém […]
Kufr, který se konečně rozjede. Proč lidé čekají na kolečka téměř pět tisíc let?
Kolo patří k nejstarším vynálezům lidstva, ale kufr na kolečkách se objevuje až ve 20. století. Po tisíce let lidé vláčejí těžká zavazadla v rukou, na zádech nebo je nakládají na povozy. Stačí přitom jediný nápad, připevnit ke kufru kolečka. Jenže právě ten nikdo dlouho nedostane. Až jednou se na letišti ozve věta, která změní […]
První plastické operace: Když se nový nos rodí z kůže na tváři
Plastická chirurgie se často považuje za vynález moderní medicíny. Ve skutečnosti jsou její kořeny staré více než dva a půl tisíce let. V dobách, kdy ještě neexistují antibiotika ani anestezie, se odvážní lékaři pokoušejí vracet lidem tváře znetvořené válkou, tresty nebo nehodami. Jejich metody jsou překvapivě promyšlené a některé principy používají chirurgové dodnes. Úplně první […]
Původ vidličky: Proč ji Evropa dlouho považuje za nástroj samotného satana?
Dnes si bez ní neumíme představit oběd ani slavnostní hostinu. Když se však vidlička v raném středověku objevuje na evropských stolech, vzbuzuje pohoršení, posměch i strach. Mnozí duchovní ji označují za projev pýchy a zbytečného přepychu, někteří dokonce za nástroj ďábla. Trvá téměř sedm století, než se z opovrhovaného předmětu stává nepostradatelná součást stolování. První […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz