Domů     Dalekohled: Skleněné oči astronomie
Dalekohled: Skleněné oči astronomie
28.10.2025

Kapitán si stíní oči před sluncem, ale nevidí skoro nic. Vysoko na stěžni se o totéž snaží nejmladší člen posádky — jeho zrak je ještě nezkalený mořským větrem. „Pirátská vlajka, sire!“ zvolá dolů. Jenže už je pozdě. Nepřátelská loď je nebezpečně blízko. Kéž by měl kapitán něco, co by mu pomohlo spatřit ji dřív…

reklama

Celá staletí jsou lidé odkázání na svůj zrak. Kdo dobře vidí do dálky, vítězí. Písařům a řemeslníkům občas pomůže lupa nebo čočka, díky které si miniaturní součástky nebo písmenka může přiblížit.

Od třináctého století si slabozrací mohou dopomoci brýlemi – pokud své kolegy přesvědčí, že nejde o ďáblův vynález. S optikou si hrají i umělci, když pomocí camery obscury dokáží kouzlit s obrazy. Ale dál než lidské oko nikdo nedohlédne. Zatím! Dokud v roce 1608 lidstvo neobjeví dalekohled.

Muž, který vynalézá dalekohled: Hans Lippershey
Muž, který vynalézá dalekohled: Hans Lippershey

Z Flander až do Vlach

reklama

Do nizozemského Middelburgu se na počátku 17. století přistěhuje šikovný řemeslník Hans Lippershey (?1570–1619), brusič skla a výrobce brýlí. Možná zaslechne stesky válečníků, které stejně jako námořníky trápí nemožnost vidět dál.

A tak ve čtvrtek 2. října 1608 přichází na patentový úřad s vynálezem. „Toto je dalekohled!“ ukazuje komisi trubici se dvěma čočkami. Nic, co by nikdo neznal – a zároveň něco, co nikdo předtím neudělal.

Podle legendy za to mohou děti, když si hrají s otcovými výrobky a náhodou přijdou na to, že lupa může zvětšovat nejenom blízké předměty, ale i ty vzdálené.

Patentová komise ale vynález neuzná: „To je tak primitivní, že to ani žádný vynález není!“ Ale už o rok později novinka doputuje do Itálie, kde se nápadu chopí další učenec.

Touha po nebi

Z věže baziliky svatého Marka sleduje noční oblohu astronom Galileo Galilei (1564–1642). Ale ani jeho oko už není, co bývalo, hvězdy se ztrácejí ve tmě a na pozorování planet už není co vypozorovat nového.

Když se doslechne o zvětšovacím stroji, okamžitě se myšlenky chytí a začne hledat řešení. Trvá mu jen pár měsíců, než sestrojí vlastní dalekohled. „Dokáže zvětšit předměty až osmkrát,“ jásá nad svým vynálezem. Ale pořád mu to nestačí.

Hraje si s ohniskovou vzdáleností a kombinací různých čoček, až dokáže vyrobit model, který přibližuje vzdálené předměty až dvacetinásobně. Konečně může pozorovat oblohu, kdyby se nemusel starat o plný žaludek… ale věří, že s novým vynálezem problém zažehná!

Námořní teleskopický dalekohled. Prodlužováním délky dochází k posunu čoček a tím i k nastavování zvětšení.
Námořní teleskopický dalekohled. Prodlužováním délky dochází k posunu čoček a tím i k nastavování zvětšení.

Věda a válka

V srpnu 1609 pozve na věž benátské patricije a vážené obchodníky, aby demonstroval, jaký skvělý vynález pro ně má. Nejprve nastaví dalekohled na zeď protějšího domu.

Ne snad proto, že by to bylo jednodušší, ale protože to je něco, co si nevědomí muži mohou ověřit vlastním zrakem. Teprve poté namíří Galileo dalekohled k nebi a muži poprvé spatří zblízka měsíc, blízké planety, nepřeberné množství hvězd.

Někteří jsou spolu s Galileem v sedmém nebi. Jiní zůstávají na zemi: „Mohl byste dalekohled namířit znovu do přístavu?

Jen si vyzkoušíme, jak moc může být dalekohled užitečný pro naše vojenské loďstvo…“ Galilelo nakonec získá místo profesora a navíc i pár tučných zakázek, díky kterým se může věnovat pozorování Jupiterových měsíců a dalších planet a objevit, že se slunce neotáčí kolem země, ale naopak. Ale to už je jiný příběh…

A tohle je schéma, jak námořní teleskopický dalekohled funguje.
A tohle je schéma, jak námořní teleskopický dalekohled funguje.

Čočka není luštěnina

Princip je v zásadě jednoduchý. Tedy, u těch jednoduchých dalekohledů. Galileo používá dalekohled se dvěma skleněnými čočkami. Jedna se nazývá objektiv, druhá je rozptylka.

Nejdůležitější je samozřejmě tvarování čočky – může být buď konklávní (vypouklá) nebo konvexní (uprostřed tenčí než na okrajích). Každá pak láme světlo jiným způsobem a šikovnou kombinací lomu světla a ohniskových vzdáleností lze obraz zvětšit.

A v závislosti na tom, jak jsou čočky daleko od sebe, se obraz zaostří. Princip Galileova dalekohledu, jak se tento typ nazývá, využívá třeba dodnes divadelní kukátko.

Věda kráčí dál

Hvězdář Johanes Kepler (1571–1630) dalekohled ještě vylepší a rozptylku nahradí spojkou. Tahle čočka se umisťuje nikoliv před ohnisko, ale za ohnisko. A díky tomu vlastně lupou sledujeme obraz přenesený z dálky.

„Jen obraz je převrácený,“ vysvětluje Kepler a pak pokrčí rameny, „ale to nám hvězdářům nijak nevadí.“ Obraz je nicméně ostřejší a přesnější. Po něm přichází další z velkých mužů fyziky.

Isaac Newton (1643–1727) v roce 1668 vyřeší řadu problémů tím, že jednu skleněnou čočku nahradí zrcadlem. Díky tomu se upevní barevné spektrum a zmizí duhový opar po okrajích pozorovaného předmětu. Pomocí dalšího zrcátka je pak obraz veden k okuláru.

Tenhle typ dalekohledu se nazývá reflektor a nakonec se ukáže pro hvězdáře nenahraditelný. Potřeba stále většího zvětšení totiž klade obří nároky na výrobce čoček. Vyrobit obří zrcadlo je mnohem jednodušší než vyrobit obří skleněnou čočku.

Klasický triedr, tedy binokulární brýle. Nějaké takové má dnes doma každý druhý.
Klasický triedr, tedy binokulární brýle. Nějaké takové má dnes doma každý druhý.

Od námořníků k astronomům

Samozřejmě potřeba vidět víc znamená i změnu konstrukce. V sedmnáctém století používají námořníci teleskopický dalekohled – vysouváním tubusu zvětšují vzdálenost čoček a tím i zvětšení. Ale čím je dalekohled delší, tím hůř se s ním míří.

Tenhle problém částečně vyřeší klasický triedr, kde se světlo láme přes dva skleněné hranoly a díky tomu se cesta světla prodlouží. Pro běžné použití ideální, ať už pozorujete nepřátelské vojenské konvoje, krásnou sousedku nebo ptáky na krmítku.

Ale vesmír, ten je mnohem víc nedosažitelný. Tam je potřeba vyrobit pořádné macky. Největší dalekohledy mohou mít průměr zrcadla až deset metrů. Jeden takový stojí třeba na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech.

Pro lepší výsledky stojí ve výšce dvou tisíc metrů nad mořem. Podobně velké teleskopy najdeme na Havaji – tam jsou hned dva vedle sebe – anebo v Jihoafrické republice.

Ale ani to pořád nestačí a tak se v současně době staví v Andách v Chille Extrémně velký dalekohled (ELT). Průměr jeho zrcadla má být přes 40 metrů.

Do provozu by měl být uvedený v roce 2028. Pro ještě lepší sledování vesmíru se některé teleskopy vynášejí na oběžnou dráhu.

Observatoře, když to jde, se staví na co nejvyšších místech. Tam, kde není tolik světelného smogu a tam, kde jsou teleskopy nejblíž vesmíru.
Observatoře, když to jde, se staví na co nejvyšších místech. Tam, kde není tolik světelného smogu a tam, kde jsou teleskopy nejblíž vesmíru.

Snímky milion let starého vesmíru

V roce 1990 vynese raketoplán Discovery na oběžnou dráhu Hubblův vesmírný dalekohled, jehož vývoj začíná už od konce 40 let 20. století. A protože to chce perfektní práci, tak třeba zrcadlo se brousí celé dva roky.

Za cenu miliard dolarů a nutnosti vyřešit miliardy problémů se konečně na zem dostávají snímky vzdáleného vesmíru neovlivněné zemskou atmosférou. Astronomové zkoumají černé díry, vznik vesmíru, vzdálené galaxie, ale také planety z okraje sluneční soustavy.

A pořád to nestačí. V roce 2021 do vesmíru letí Webbův teleskop. O rok později přichází na zem první snímek. A díky rychlosti světla tak lidstvo získává snímek vesmíru starého přes 4 miliardy let, což je plus mínus doba, kdy vzniká samotná Země!

Konečně tak můžeme zkoumat, jak vznikly ve vesmíru galaxie – a možná tedy i náš život. Docela dlouhá cesta od kapitána na můstku dřevěné plachetnice zmítané větrem…

Nejmodernější vesmírné teleskopy dokáží vesmír zobrazit tak, jak se nám donedávna ani nesnilo. Na fotografii je mlhovina Carina vzdálená 7600 světelných let
Nejmodernější vesmírné teleskopy dokáží vesmír zobrazit tak, jak se nám donedávna ani nesnilo. Na fotografii je mlhovina Carina vzdálená 7600 světelných let
reklama
Zdroje informací: wikipedie, Praktická astronomie (SNTL 1956), www.eso.org
Foto: 1) S. Brunier/ESO, CC BY 4.0 , via Wikimedia Commons; 2) Jacob van Meurs, Public domain, via Wikimedia Commons; 3) Tom Hannen Tomhannen, Public domain, via Wikimedia Commons; 4) Tamasflex, CC BY-SA 3.0 , via Wikimedia Commons; 5) pxhere.com, CC0, via Wikimedia Commons; 6) Eric Hill from Boston, MA, USA, CC BY-SA 2.0 , via Wikimedia Commons; 7) Image: National Aeronautics and Space Administration (a U.S. federal government agency; https://www.nasa.gov/), Public domain, via Wikimedia Commons
Související články
Věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
reklama
casopis
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
zajímavosti
Sešívačka aneb luxusní hračka, jejíž existence začala jedinou sponkou
Dnes zmáčkneme sešívačku a papíry poslušně drží pohromadě. Vypadá to jako banalita, bez které si kancelářský život sotva umíme představit. Jenže první předchůdci dnešní sešívačky mají k obyčejné plastové pomůcce z psacího stolu pořádně daleko. Nejstarší sešívačky jsou těžké, drahé, poněkud majestátní, a některé dokážou zatlouct do papíru jen jednu jedinou sponku. Pak je třeba […]
Útočiště na skále: Jak Garibaldiho slib zachránil San Marino
V červenci roku 1849 se odehrálo něco zdánlivě epizodního, co ale zanechalo trvalý otisk na mapě Evropy. Italský revolucionář Giuseppe Garibaldi stanul před branami republiky San Marino. Nebyl zde však v pozici dobyvatele, ale prosebníka. V patách mu byla papežská a rakouská vojska. Prosil o azyl. Byl mu poskytnutý a Garibaldi nezapomněl.   Útěk Garibaldiho […]
Tajemství otce Sherlocka Holmese: Pět věcí, které (možná) nevíte o Arthuru Conanovi Doyleovi
Jeho celé jméno zní Arthur Ignatius Conan Doyle a svět ho dnes zná hlavně díky jeho geniálním detektivním příběhům o Sherlocku Holmesovi. EpochaPlus.cz si posvítila na perličky, které nám ve škole obvykle neřeknou… Občas se ještě dozvíme, že byl slavný spisovatel původním povoláním lékař. Tyto znalosti ostatně občas zužitkuje i pro své psaní. Už se […]
Nesmrtelná sójová omáčka: Stačí přidat trochu plísně!
Usedají ke stolu a sliny se jim sbíhají, až ochutnají vychvalované čínské nudle. Obsluha se k nim bezděky přitočí a při té příležitosti přihraje na stůl drobnou láhev. Jeden z hostů se ušklíbne a odtuší, že to je ona pověstná omáčka, která se vyrábí z brouků. Jde kombinovat s nudlemi, rýží nebo sushi. Najdou se dokonce odvážlivci, kteří sójovou […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz