Domů     Jáchymov: Od stříbra a radonu k uranovému peklu a zpět k památce
Jáchymov: Od stříbra a radonu k uranovému peklu a zpět k památce
21.7.2025

Město Jáchymov, kdysi proslulé stříbrnými doly a radonovými lázněmi, které navštěvoval i Karel May, skrývá v sobě temné dějiny, které se nesmazatelně zapsaly do české historie.

Není to jen příběh o těžbě vzácných kovů a léčivé vody, ale především o utrpení tisíců lidí, kteří byli nuceni v otřesných podmínkách těžit radioaktivní uranovou rudu.

Tyto události ukazují, že otřesné tábory, kde pracovali vězni, nebyly jen doménou sovětského Ruska, ale existovaly i v padesátých letech minulého století v českém Krušnohoří.

Před pěti stoletími byl podkrušnohorský Jáchymov díky stříbrným dolům druhým nejlidnatějším městem v Čechách. Razily se tu stříbrné mince, tolary, z jejichž označení se o mnoho později vyvinul název pro dolar.

Místní uranovou rudu později zkoumala světová vědkyně Marie Curie-Skłodowská, díky čemuž objevila prvek radium. Byly tu unikátní lázně, kde se pacienti léčili radonovou vodou – mezi nimi také oblíbený spisovatel Karel May. Pak ale slavné dějiny Jáchymova zcela zastínila jiná věc – uranové lágry.

Temná kapitola historie začala už při německé okupaci během druhé světové války, kdy tu uran těžili zajatci nacistů. Spolu s válkou ovšem těžby neskončila.

Jáchymov sice ležel v západní části země, kterou podle dohody světových mocností osvobozovala od nacistů americká vojska, ale zakrátko sem dorazila skupina Sovětů.

V jejím čele stáli generál Michajlov a plukovník Alexandrov – zástupce velitele gulagů, táborů, kde v SSSR v nelidských podmínkách pracovali nepohodlní vězni. Skupina si místní doly na uran prohlédla a usoudila, že se budou hodit.

Ruský diktátor Josef Vissarionovič Stalin byl totiž rozčarovaný, že Amerika má atomovou bombu, zatímco on ne, a chtěl USA co nejrychleji dohnat. A právě uran na výrobu bomby potřeboval. Skutečnost, že ložiska drahocenné rudy leží v cizím státě, ho netrápila.

Těžba radioaktivní uranové rudy byla zdraví škodlivá sama o sobě.
Těžba radioaktivní uranové rudy byla zdraví škodlivá sama o sobě.

O několik týdnů později tři jednotky Rudé armády z ničeho nic obsadily tři jáchymovské doly. Předseda vlády Zdeněk Fierlinger, který šel Sovětům ve všem na ruku, dal pokyn, aby se proti tomu nic nepodnikalo.

Na konci roku pak vláda se Sovětským svazem podepsala tajnou – a pro Československo nevýhodnou – dohodu o těžbě. Měl vzniknout společný podnik; sovětská strana slibovala odborníky a technickou pomoc a prosadila si, že bude podnik v podstatě řídit.

Do SSSR si zároveň směla odvézt víc než 90 % vytěženého uranu. O ceně za něj se dohoda jaksi nezmiňovala. O dopadech na životní prostředí nebo zdraví pracovníků už vůbec ne.

Brzy přijeli sovětští „poradci“, kteří pak obsadili většinu rozhodujících pozic v odvětví. Cílem sovětské armády v Československu na konci války zjevně nebylo jen porazit nacisty.

Po většinu dějin na Jáchymovsku žili hlavně německy mluvící lidé, podobně jako ve většině oblastí poblíž západních hranic. To se ovšem po válce změnilo – mnoho Němců bylo ze země vyhnáno, pohraničí se vylidnilo a práci v dolech neměl kdo vykonávat.

Také o ni měl i přes slušný plat málokdo zájem, protože byla zkrátka nebezpečná. Sověti ale měli s těžbou velké plány. Začali proto do dolů navážet německé válečné zajatce, kteří tam pak museli pracovat nuceně.

A když v roce 1948 proběhl puč a moci v Československu se chopili komunisté, šlo to už ráz na ráz. Na Jáchymovsku se začaly zřizovat pracovní tábory a v uranových dolech museli dřít vězni.

Nucená práce se týkala každého, kdo byl pro režim nepohodlný. Nemuselo ani dojít k porušení zákona; stačilo pouhé podezření.

V dochovaných dokumentech komunistické strany se uvádí, že dva roky v dole si mohl „vysloužit“ kdokoli, kdo „se stýká s cizinou“, poslouchá zahraniční rozhlas, vlastní dům, nemá „kladný poměr ke zřízení“, jeho sestra je občankou Rakouska, je hazardní hráč nebo jeho manželka nesouhlasila se znárodňováním majetku.

Političtí vězni pak často končili v „nápravně pracovních táborech“, kde byly podmínky ještě horší. Tyto tábory často vznikaly na stejných místech jako ty původní a lidi sem posílaly i nespravedlivé soudy.

Život v táborech byl nesmírně krutý. Dřevěné baráky byly přelidněné a nedostatečně vybavené. V zimě do nich táhlo, chyběly deky, oblečení, boty, nádobí i uhlí na topení. Na jedné posteli se někdy střídali tři nocležníci, což vedlo k šíření štěnic a nemocí.

Mnoho táborů nemělo ani koupelny a voda se buď dovážela, nebo pro ni vězni museli chodit, například v táboře Svornost po nechvalně proslulých Schodech hrůzy. Jídla bylo málo a bylo nekvalitní, zdravotní péče prakticky neexistovala.

Lékaři v táborech byli často nedostudovaní nebo to vůbec nebyli lékaři a měli minimální vybavení.

V samotných dolech panovaly příšerné podmínky. Pracovalo se deset hodin denně s primitivními nástroji a zastaralými technologiemi. Chyběly ochranné pomůcky a na bezpečnost se nedbalo. Závaly byly na denním pořádku v nestabilních chodbách.

Nuceně nasazení byli zesláblí z hladu a nedostatečně vyškolení, což vedlo k mnoha nehodám. Byli nuceni vykonávat nebezpečné práce, které civilní zaměstnanci odmítali. Navíc těžba radioaktivní uranové rudy byla sama o sobě extrémně škodlivá pro zdraví.

Vězni umírali nebo přicházeli o zdraví při neštěstích. Dozorci také občas někoho umlátili nebo zastřelili, což se sice šířilo mezi vězni, ale oficiální záznamy nic takového neuváděly. Antonín Husník, jeden z přeživších, vzpomínal:

„Absolutně žádné opatření proti záření neexistovalo. Odváželi jsme bedýnky smolky, koncentrované rudy. Když jsme odpočívali, seděli jsme na nich.“ Z tábora Nikolaj chodili vězni do dolu pěšky „v balíku“.

Byli natlačení na sobě v těsném útvaru, přičemž celou skupinu dozorci ve výši prsou omotali dohromady ocelovým lanem, které na konci zamkli. Kilometr a půl dlouhou trasu tak trestanci šli hodinu. Říkalo se tomu „ruský autobus“.

Místní uranovou rudu později zkoumala světová vědkyně Marie Curie-Skłodowská (1867–1934), díky čemuž objevila prvek radium.
Místní uranovou rudu později zkoumala světová vědkyně Marie Curie-Skłodowská (1867–1934), díky čemuž objevila prvek radium.

Provinilci končili v „korekci“, malém betonovém bunkru pod úrovní země, kde se nedalo stát, zatékalo tam a v zimě mrzlo. Jídla tam bylo ještě méně než obvykle a mnozí tam onemocněli a zemřeli.

Karel Pecka popisoval, jak skupinu svědků Jehovových, kteří odmítali těžit uran, zavřeli bachaři do sklepa, pravidelně je mlátili a nechali je živit se syrovými bramborami. Po dvanácti dnech je, téměř bezvládné, odvezli. Časté bylo i trestání vězňů stáním v mraze mezi ploty z ostnatého drátu.

Útěky z táborů byly vzácné a jen málokdy končily úspěchem. I když se někomu podařilo uniknout z hlídaného prostoru, dostat se dostatečně rychle z oblasti bylo nesmírně obtížné. Největší šanci na úspěch skýtalo utéct přes hranice na Západ.

Pokud uprchlý vězeň nebyl dostatečně daleko, často byl chycen a odsouzen k doživotí nebo i k smrti. Někdy byli vězni při útěku zastřeleni.

Objevily se i případy, kdy trestance k útěku schválně vyprovokovala tajná policie, nebo dokonce bachaři vězně nahnali do blízkosti plotů sami, aby je mohli zastřelit a potom tvrdit, že se snažili utéct.

Celkem se do roku 1955 pokusilo z táborů utéct asi 600 lidí. Oficiální údaje uvádějí, že 31 lidí dozorci zastřelili, ale skutečný počet zemřelých z jiných důvodů nelze přesně zjistit.

Nejvíce vězňů pracovalo v lágrech v roce 1952 – přes 13 tisíc.
Nejvíce vězňů pracovalo v lágrech v roce 1952 – přes 13 tisíc.

Koncem 50. let se tábory začaly postupně rušit. Dnes už z nich nezbylo skoro nic – dřevěné ubikace i strážní věže dávno zetlely, ostnaté dráty se rozpadly.

Na místě dolu Eduard dnes stojí sportovní středisko, tam, kde stál tábor Rovnost, je hotel a chatová osada, a další místa zarostla lesem.

Jen na místě tábora Svornost najdeme ponuré repliky strážních věží a oplocení a obnovené Mauthausenské schody, které slouží jako památník všech, kdo v místních lágrech trpěli. Nejvíce vězňů pracovalo v lágrech v roce 1952 – přes 13 tisíc.

Uranové tábory nebyly jen v okolí Jáchymova, ale také na Příbramsku. Vězni byli za práci placeni, ale z výdělku se jim odečítaly náklady na jejich věznění, takže jim moc nezbylo.

Jáchymov, kdysi symbol bohatství a léčení, se stal symbolem nelidskosti a utrpení, ale zároveň i připomínkou důležitosti paměti a varováním pro budoucí generace.

Dnes se snaží zhojit své rány minulosti, připomínat hrůzy, které se zde odehrály, a zároveň rozvíjet turistiku a nabízet pohled do své fascinující, i když temné historie.

Zdroje informací: www.ustrcr.cz, www.pametnaroda.cz, www.muzeum-jachimov.cz, www.wikipedie.org, částečně AI
Foto: Shutterstock, Pixabay
Související články
Historie
Kočky padající z věže v Ypres: Středověký zvyk, který dodnes budí rozpaky
Na hlavním náměstí belgického města Ypres se každé tři roky shromáždí tisíce lidí. Z věže slavné tržnice létají do davu kočky, diváci jásají a snaží se je chytit. Naštěstí už nejde o živá zvířata, ale jenom o plyšové suvenýry. Kdysi to ale bylo jinak. Tato veselá podívaná připomíná jeden z nejpodivnějších a zároveň nejkrutějších zvyků […]
Historie
Zlo v sukni. Tři nejhorší bachařky z koncentračních táborů
Lidé s bezduchými výrazy ve tvářích se plahočí z vagónů směrem k bráně tábora. Jedna z žen pohlédne přímo na dozorkyni a jejich oči se setkají. Místo soucitu však přichází gesto, které nebožačku posílá rovnou do plynové komory. Jména jako Rudolf Höss (1901–1947), Josef Mengele (1911–1979) či Heinrich Himmler (1900–1945) zná každý, o koho se historie jen otřela. Jenže […]
Historie
15 otázek o tajemné Mona Lise
Autorem asi nejslavnějšího obrazu světa je slovutný italský vynálezce Leonardo da Vinci (1452–1519). Jenže jeho nevinně usmívající dámu obklopují otazníky, na některé historici odpověď objeví, jiné zůstanou nezodpovězené. Kam si ji pověsil Napoleon? Samotný císař Napoleon Bonaparte (1769–1821) má pro malbu slabost, a tak si ji ještě jako první konzul přemístí do své ložnice v Tuilerisjkém […]
Historie
KGB versus CIA: Historie, střety a průšvihy dvou nejznámějších tajných služeb historie
Na ulici přibrzdí auto, z něhož vyskáče dvojice urostlých chlapíků. Stačí pár vteřin a už agresivně buší na dveře. O další okamžik později vlečou nebožáka do auta, a pak už ho nikdy nikdo nespatří. Dostal se totiž do rukou všemocné KGB. Jako sourozenci, kteří si nemohou přijít na jméno. Neustále se předhání v plánování sabotáží, […]
reklama
lifestyle
Nápoj, která chutná po seně. Jak znechucený Američan vymyslel brčko
Dnes je brčko naprostou samozřejmostí. Jenže ještě v 19. století lidé upíjejí limonády i koktejly dutými stébly žita nebo žitné slámy. Fungují sice dobře, mají ale jednu nepříjemnou vlastnost po chvíli se rozmáčejí a nápoji dodávají travnatou příchuť. Právě tahle drobná nepříjemnost přivede amerického výrobce cigaretových náustků k nápadu, který změní způsob pití po celém […]
Kufr, který se konečně rozjede. Proč lidé čekají na kolečka téměř pět tisíc let?
Kolo patří k nejstarším vynálezům lidstva, ale kufr na kolečkách se objevuje až ve 20. století. Po tisíce let lidé vláčejí těžká zavazadla v rukou, na zádech nebo je nakládají na povozy. Stačí přitom jediný nápad, připevnit ke kufru kolečka. Jenže právě ten nikdo dlouho nedostane. Až jednou se na letišti ozve věta, která změní […]
První plastické operace: Když se nový nos rodí z kůže na tváři
Plastická chirurgie se často považuje za vynález moderní medicíny. Ve skutečnosti jsou její kořeny staré více než dva a půl tisíce let. V dobách, kdy ještě neexistují antibiotika ani anestezie, se odvážní lékaři pokoušejí vracet lidem tváře znetvořené válkou, tresty nebo nehodami. Jejich metody jsou překvapivě promyšlené a některé principy používají chirurgové dodnes. Úplně první […]
Původ vidličky: Proč ji Evropa dlouho považuje za nástroj samotného satana?
Dnes si bez ní neumíme představit oběd ani slavnostní hostinu. Když se však vidlička v raném středověku objevuje na evropských stolech, vzbuzuje pohoršení, posměch i strach. Mnozí duchovní ji označují za projev pýchy a zbytečného přepychu, někteří dokonce za nástroj ďábla. Trvá téměř sedm století, než se z opovrhovaného předmětu stává nepostradatelná součást stolování. První […]
zajímavosti
Tsunami: Když voda udeří pěstí!
Nejprve špetka školometské teorie. Výraz tsunami vznikl spojením japonských slov tsu (přístav) a nami (vlna). Jedná se o dlouhou vlnu, která je na volném moři takřka nepostřehnutelná. Ačkoli je vlnová délka tsunami i 300 kilometrů, výška vlny na volném moři je maximálně 1,5 metru. Máme se podobné obří vlny obávat i v Evropě? Vznik tsunami si […]
Veselý hřbitov v Rumunsku: Proč zde třou pohřební plačky bídu s nouzí?
Hřbitov jako jeviště pro mystérium smrti. Mezi hrobovými místy půda promáčená slzami, smutek a vědomí konečnosti lidské existence. Jsou ale výjimky, kde pohřební plačky smutně žmoulají kapesníky nikoli při smutečním obřadu, ale při pohledu na výši vyměřené podpory v nezaměstnanosti. Kam vás pozveme? Unikátní hřbitov, který si vysloužil název „Veselý“, najdeme v rumunské vesnici Sapanta, nedaleko hranic […]
Jak poznat čistou vodu ke koupání? Strčte hlavu pod hladinu!
Léto je časem koupání v přírodě. Jak však poznat, že je voda v řece, rybníku, jezeře čistá? Jistě, máte možnost využít informace hygieniků či podrobit křížovému výslechu provozovatele přírodního koupaliště. Existuje ale ještě jiná alternativa. Jaká? Podívat se pod hladinu a zjistit, kdo si onu konkrétní vodní lokalitu oblíbil už dávno před vámi. Říká se jim bioindikátory […]
Istanbul v plamenech: Proč obří megapoli ohrožují měsíce smaženého lilku?
I současný kosmopolitní a dobře organizovaný Istanbul nemá s rizikem požárů nikdy vyhráno. Jen těžko si tak člověk dokáže představit, jaká požární rizika skrýval Istanbul časů minulých. Jak čelilo město v minulosti potenciální ohnivé katastrofě a proč jsou zde stále tolik obávány měsíce smaženého lilku?   První hasičský sbor se v Istanbulu objevuje v roce 1714 a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz