Cvičí přesnou mušku, řeší politiku… To je Ferda Mravenec tak, jak by si ho mohly pamatovat naše (pra)babičky. Od konce 30. let udělá velký posun. Plní pětiletku, bojuje proti škůdcům a nadšeně se účastní brigád. Až později se zaplete s nafrněnou Beruškou.

Celý Sekorův příběh má ale několik drobných háčků. Například, že Ferda není „ten“ mravenec…

Na kalendářích je 16. únor 1933. Československo podepisuje Malou dohodu s Rumunskem a Jugoslávií. O chvíli později se začíná stavět mezinárodní Letiště Praha – Ruzyně. Tentýž rok byste si mohli v Lidových novinách prvně nalistovat Příhody Ferdy Mravence.

O 5 let později již Ferda reflektuje střelným prachem společenskou atmosféru. Vycházejí příběhy jako Co Ferda vykopal místo zákopů anebo třeba Ferda klame nepřítele.

Kdo: Ferda Mravenec

Hrdina s puntíkovaným šátkem. Takřka vždy se usmívá a úplně vždycky si ví rady. Nejdřív míří na dospělé publikum, s knižní verzí ale jeho autor Ondřej Sekora (1899–1967) příběhy přizpůsobí dětem. Neochudí je ale o syrové scénky z nemilosrdného světa přírody.

Děti pod peřinou hltají příběhy a zároveň fakta ze světa hmyzu. Kdo je ale v reálném světě Ferda? Černí mravenci jsou u nás v menšině. Uvažovat by šlo třeba o mravenci černolesklém (Lasius fuliginosus).

Ten má ovšem velkou hlavu vzadu tvarovanou do podoby srdce. Pokud by Sekora mínil jeho, stylizoval by ho jinak. A pak je tu pravděpodobnější varianta: mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperdus).

Smolně tmavý krasavec si rád staví hnízda z kartonu, ale nezhrdne ani bydlením v mrtvém dřevu či jedlových a borových pařezech. Od klasického mraveniště je to ale pořádný krok vedle…

Svatební let je nádherná podívaná. Samečci mravenců oplodní královny, ty si jejich ejakulát uloží do spermatéky na zadečku a vystačí s ním po celý život. A až 5 milimetrů velcí okřídlení samečci? Inu, ti do pár dní hynou. Zbývají už jen dělnice.

Co je jejich úkolem? Od chvíle, kdy královna začne klást vajíčka, všechno! Jsou to ostřílené vojandy, zásobovací důstojníci… Ale samice. Celý život Ferdy nedává smysl. Leda by byl jednou z nich.

Kdo: Beruška

Slunéčko sedmitečné (Coccinella septempunctata) neboli Beruška. V tomto případě primadona, jaké není široko daleko rovno.

Když vynecháme fakt, že mezidruhové vazby by perfektně organizovaný mravenec nepěstoval – obzvláště, kdy jde o dělnici, zbývá jen dodat, že mravenci berušky skutečně nemají v lásce. Proč? Mravenci si chovají své „krávy“ – mšice (Aphidoidea) na medovici.

To se ale naprosto nesnese se záměrem berušek, pro které jsou mšice vyhledávaná dobrota. A to již od beruščího larválního stádia.

Kdo: Brouk Pytlík

V jednom z trámů použitých při stavbě kina Osvěta si hltá film za filmem a až se vylíhne v Brouka Pytlíka, bude všechny líčit ostatnímu hmyzu. Stane se jediným z hrdinů, o kterém nemůžeme ani rámcově říct, co je vlastně zač. Co víme?

Je to dřevokazný létavý brouk. Jde tedy o červotoče? Jindy precizně stylizovaná tykadla ale u Pytlíka zrovna na červotoče neukazují. Jenže všechno ostatní by dávalo smysl.

Červotočové, tedy čeleď Anobiidae, bývají hnědí a oválně zavalití. V larválním stádiu se některé zavrtají do dřeva – třeba 4,5 milimetrů dlouhý červotoč pronikavý (Anobium punctatum) a až 7milimetrový červotoč kostkovaný (Xestobium rufovillosum).

Je Pytlík některým z nich? Alespoň, že nejsou zmatky v Pylíka nepřátelích. Jde o potemníka (Tenebrionidae), krtonožku obecnou (Gryllotalpa gryllotalpa), chrousta (Melolonthinae), a dravou vodní ploštici splešťuli blátivou.