Vysoký cholesterol nesouvisí jen s nezdravou stravou a vyšším věkem. Podle odborníků si lidé na potíže spojené s cholesterolem zadělávají mnohem dříve. Následkem jsou infarkty a mrtvice, které se podle odborníků objevují stále častěji už u čtyřicátníků.
Příčinou těchto onemocnění je ateroskleróza – postupné ucpávání a zužování cév cholesterolem, které dokáže zkrátit život a zdaleka se netýká jen seniorů.
Je to alarmující
„Je alarmující, že se stále častěji setkáváme se srdečním infarktem a mozkovou mrtvicí u mladších ročníků, a to ne ojediněle. V nemocnici čím dál víc vidíme čtyřicátníky s tímto život ohrožujícím stavem.
Ze značné části za to může i zanedbání vysokého cholesterolu, který se dlouhodobě ukládá do stěn cév a lidé o tom ani nevědí – nic je totiž nebolí. U některých pacientů lékař zjistí vysokou hladinu cholesterolu v krvi a předepíše jim léky na jeho snížení.
Oni ale tyto léky po určité době vysadí, protože mají dojem, že je nepotřebují. To už ale jejich cholesterol znovu stoupá do nebezpečných hladin. Vysazení léků je pak zásadní chyba, která je k nebezpečné příhodě dovede,“ zdůrazňuje prof.
MUDr. Hana Rosolová, DrSc., z Centra preventivní kardiologie II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.
Své o tom ví paní Lucie z Prahy: „Cholesterol jsem nepovažovala za podstatný – měla jsem dojem, že na to nemám věk a je to problém jen špatně se stravujících lidí.
K mému překvapení mi vysoký cholesterol zjistil pan doktor na preventivní prohlídce a nasadil mi léky. Užívala jsem je ale jen tři měsíce a pak přestala. Svůj první infarkt jsem kvůli tomu prodělala už ve 40 letech.
Podle pana doktora se hladina mého cholesterolu od mládí potichu zvedala až do bodu, kdy ohrozila můj život takhle brzo.“
Cholesterol se v cévách hromadí od dětství
Na první pohled se zdá, že problémy s cholesterolem se najednou objeví ve vysokém věku, ale on se hromadí od dětství. Už ve věku 10 let jsou v cévních stěnách prokazatelné tzv. lipidové proužky – počáteční stadia ukládání cholesterolu.
Zdrojem může být špatná strava, dědičné faktory, obezita, ale i jiná onemocnění, která mohou zvyšovat cholesterol, například diabetes nebo onemocnění štítné žlázy.
Cholesterol si navíc naše tělo z 80 % vyrábí samo a jenom zbylých 20 % vzniká na základě životního stylu. Právě proto je důležité hlídat hladinu cholesterolu pravidelně od mladého dospělého věku.
„Měření hladiny cholesterolu by mělo být součástí pravidelných prohlídek u lékaře od 18 let. Zvýšenou pozornost by mu měli věnovat zdraví lidé už od 30 let.
Pacienti často nevědí, že zvýšená hladina cholesterolu není jen o nevhodné stravě, rizikových faktorů je více. Hladina cholesterolu se mění, tzn. pokud ji má pacient nyní optimální, tak to nutně neznamená, že bude mít stejně nízkou hladinu za pět let.
Je důležité si ho hlídat a sledovat i další rizikové faktory pro kardiovaskulární onemocnění,“ dodává profesorka Rosolová.
Nebezpečí se stupňuje s věkem
Ideální hladinu cholesterolu lékaři nastavují pro každého pacienta dle přidružených nemocí a rizikových faktorů. S vyšším rizikem dalších nemocí udávají lékaři nižší cílovou hladinu cholesterolu.
Lidé by se tedy měli pravidelně ptát lékaře na svou optimální hladinu, protože ta se v čase mění.
„Přelomový bývá věk okolo 40 let, kdy se lidské tělo už nedokáže vypořádat se škodlivými vlivy tak jako v mladším věku, např. dobře odbourávat cholesterol. Cévy se narušují nezdravým životním stylem, vysokým krevním tlakem, ale i stresem.
To zrychluje tvorbu aterosklerotických plátů a zvyšuje riziko akutní srdeční nebo mozkové příhody. Tento proces se dá ovlivnit změnou životosprávy, ale i včasnou farmakologickou léčbou.
Bohužel nejsme schopni vysoký cholesterol úplně vyléčit, ale dokážeme ho držet v nízkých hodnotách pomocí účinných léků. Vědecké studie jasně prokázaly, že čím je nižší cholesterol v krvi, tím je nižší riziko infarktu i mozkové příhody.
Již přítomné aterosklerotické pláty se mohou dokonce zmenšovat,“ říká profesorka Rosolová.
