Chytřejší než oni je snad jen superpočítač. Mnoho z nich rádo hraje šachy, jednoho ale možná znáte i coby herce ze seriálu. Co dělají lidé s IQ, o kterém se může většině z nás jen zdát?
Geniální mozky nenajdete pouze ve vědních oborech. Příkladem může být americký herec James Woods (*1947), kterého můžete znát například ze seriálu Žralok. Jeho nesmírná inteligence ho předurčuje k velkým věcem.
Na střední škole se James dostává do spolku výjimečně nadaných dětí věnujících se matematice. Maturitu absolvuje jako nejlepší z ročníku a dostává stipendium na prestižní univerzitu Massachusettského institutu technologií.
Kurzy herectví ho ale přesvědčí, že svou genialitu uplatní jinde. Těsně před ukončením studií školu opouští a naplno se věnuje hraní. Výsledkem talentu s IQ 180 jsou tři ceny Emmy a dvě nominace na Oscara.
Žebříčky géniů s největší inteligencí se různí. Často najdete na prvním místě muže, o kterém jste nejspíš nikdy neslyšeli. IQ Williama Jamese Sidise (1898–1944) se odhaduje na 250 až 300. Pro srovnání – největší nejprokazatelněji ověřené IQ, jehož držitel Kim Ung-Yong (*1963) je zapsán v Guinnessově knize rekordů, je 210.
V pouhých 11 letech se Sidis stává nejmladším studentem Harvardu, o rok později už přednáší čtyřrozměrné matematické soustavy v Harvardském matematickém klubu a je mu předpovídána skvělá budoucnost. Učit ovšem moc neumí.
Vrhá se na studia práv, které dokončí v roce 1919. Krátce nato je pro své politické přesvědčení zatčen. Poté vykonává jen podřadné práce. Neustále se obává dalšího zatčení, sbírá tramvajové lístky a přednáší jen pro hrstku přátel.
Roku 1944 umírá na krvácení do mozku.
Mezi nejgeniálnější ženy na světě se řadí Maďarka Judit Polgárová (*1976). Stejně jako její dvě sestry i Judit se díky otci od mládí věnuje šachové hře. Ustavičný náročný trénink se vyplatí. Judit se stává v 15 letech nejmladším šachovým velmistrem. Své IQ (nejméně 170) zúročí naplno, když dokáže porazit devět bývalých i aktuálních mistrů světa včetně Garriho Kasparova, Borise Spasského (*1937) či Anatolije Karpova (*1951). Největšího úspěchu dosáhla v roce 2005, kdy se na žebříčku FIDE (Mezinárodní šachové federace) vyhoupla na osmé místo.
Momentálně drží 59. příčku a je jedinou ženou mezi nejlepší stovkou šachistů na světě.
Garri Kasparov (*1963) se naučí hrát šachy v sedmi letech. Po napínavém boji s Anatolijem Karpovem se stává v roce 1985 nejmladším šachovým mistrem světa. Titul FIDE drží až do roku 1993, kdy po neshodách s šachovou asociací zakládá vlastní organizaci.
Do konce milénia svede Kasparov s IQ 194 ještě dvě památné bitvy a obě prohraje. V roce 2000 ztrácí titul mistra světa v boji s Vladimirem Kramnikem (*1975). Tři roky předtím (v roce 1997) celý svět sleduje napínavou bitvu mezi strojem a člověkem.
V souboji na šest her prohrává Kasparov s počítačem Deep Blue od firmy IBM. V roce 2005 oznámí odchod do šachového důchodu.
Některé žebříčky inteligence staví na první místo Terence Taa (*1975), australského matematika čínského původu. Jeho IQ údajně dosahuje závratných hodnot 230. Základy aritmetiky si Tao osvojuje ve dvou letech.
V devíti letech navštěvuje kurzy matematiky na vysokoškolské úrovni, ve 14 je jako doma ve vědeckých institutech a v 16 získává magisterský titul na Flindersově univerzitě. O pouhé čtyři roky později se stává profesorem matematiky.
V roce 2006 obdrží nejvyšší cenu, kterou matematik může získat – Fieldsovu medaili. V roce 2007 se dostane i do finále soutěže Australan roku. Nejpopulárnějším protinožcem se ale nakonec nestane.
Existuje mnoho geniálních dětí. Christopher Hirata (*1982) je nepochybně jedním z těch nejgeniálnějších. Ve třech letech počítá účty, ve 12 letech navštěvuje vysokoškolské kurzy fyziky a o jen o rok později vyhrává mezinárodní fyzikální olympiádu.
Ještě než u nás většina dětí dostane občanský průkaz, nastupuje Hirata do Caltechu (Kalifornského institutu techniky) a v 16 letech již spolupracuje s NASA na plánech cesty k Marsu. O šest let později získává doktorát z astrofyziky, kterou momentálně v Caltechu vyučuje.
IQ má prý 225.
