O 30leté válce se ve škole učil každý. Znáte ale její – alespoň pro nás – nejdůležitější bitvy? 

1. Císařští dostanou na frak

V bitvě u Lomnice nad Lužnicí se 9. listopadu 1618 setkává habsburská armáda Karla Bonaventury Buquoye (1571–1621) o síle přes 9000 mužů s početnějším vojskem českých stavů.

Po střetu u rybníka Dvořiště císařští ustoupí na návrší u Dunajovic a žoldnéři Jindřicha Matyáše Thurna (1567–1640) je ostřelují z děl. Buquoyova armáda střet prohraje a chvatně opustí bojiště.

2. Kouř způsobí pohromu

10.června 1619 rozhodnou o dalším vývoji stavovského povstání chyby velitele Petra Arnošta Mansfelda (1580–1626). Mansfeld se od Karla Buquoye nechá vlákat do nevýhodného postavení ve vesnici Záblatí u Vodňan.

Navíc jsou Mansfeldovi vojáci rozděleni do několika skupin a po útoku císařské jízdy dojde k zapálení záblatských domů. V ohni a kouři se někteří ze stavovských žoldnéřů snaží utéct, zatímco jiní pálí do vlastních řad.

Kdo z Mansfeldových vojáků nezemře, přidá se k nepříteli. Tento debakl způsobí i předčasný návrat českého vojska, které obléhá Vídeň.

3. Před branami Vídně

Na podzim 1619 vypadá situace pro vzbouřené české stavy dobře. Na jejich straně stojí i vojsko sedmihradského knížete Gabriela Betlena (1580–1629), jenž se spojí s uherskými rebely.

Tyto jednotky přispěchají na pomoc armádě Jindřicha Matyáše Thurna, která už znovu dobývá Vídeň, kde sídlí císař Ferdinand II. Štýrský (1578–1637).

Ale obléhatelé mají málo děl a Betlenovy jednotky se musí předčasně vrátit do Uher, kam vpadnou polští kozáci. I proto za rok stavové na Bílé hoře prohrají.

4. Švédské vítězství

U středočeského Jankova využije 6. března 1645 švédský velitel Lennart Torstenson (1603–1651) výhod terénu. Nařídí nenápadný obchvat nepřátel a rozestavění děl na strategicky položeném vršku.

Zatímco císařské jednotky uvíznou v údolí, švédské střely téměř třetinu z nich rozstřílí na cucky. Záhy se vítězové vydají k Brnu.

5. Ubrání Karlův most

Je ironií osudu, že třicetiletá válka začne i skončí v Praze. V červenci 1648 vyrabují Švédi Malou Stranu a Pražský hrad. Na Staré Město se díky obraně Karlova mostu Pražany nedostanou. 1. listopadu 1648 dostávají obléhatelé zprávu o vestfálském míru. Boj konečně utichá.

P.S.: O bitvě na Bílé hoře si můžete přečíst zde!