Haemophilus influenzae typu b – složitý název bakterie, která dokáže být velmi nebezpečná zejména pro malé děti. Proto se proti ní očkuje už od 9. týdne věku a očkovací látka je součástí povinné hexavakcíny.
V čem tkví zákeřnost této bakterie a jaká onemocnění může vyvolat?
Haemophilus influenzae (Hib) je bakterie, která se u člověka vyskytuje většinou bezpříznakově, především na sliznici nosu a krku. Přenáší se z člověka na člověka kapénkami a výjimečně i kontaktem s kontaminovanými předměty.
Do lidského organismu proniká přes nosohltan. Existuje šest typů hemofilů pojmenovaných písmeny a–f.
Většina typů vyvolává pouze lehké záněty dýchacích cest, jiné je to ale v případě hemofilu typu b, jenž je zodpovědný za 95 % všech invazivních infekcí H. infuenzae u neimunizované populace.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace ročně onemocní Hib infekcí 3 miliony lidí, z nichž přibližně 400 tisíc zemře. Většinou se tak děje u neočkovaných dětí v rozvojových zemích.
Smrtelné nebezpečí
Hib je nebezpečná především pro děti do pěti let. „Malé děti jsou vůči této bakterii vysoce vnímavé, protože jejich organismus ještě není schopen tvořit dostatek protilátek.
Zatímco dospělý člověk přítomnost této bakterie ve svém organismu většinou nezaznamená, dítě si po prodělání hemofilové infekce může nést celoživotní následky, nebo jí dokonce podlehne,“ říká MUDr. Silvia Bajová, dětská lékařka z Nemocnice Na Homolce.
Až dvě třetiny případů se objeví u dětí do dvou let, nejvyšší incidence je u batolat ve věku 10–12 měsíců.
Následky hemofilové infekce u dětí
Hib může v případě rozšíření krví vyvolat onemocnění různých orgánů, které napadne. Způsobuje zánět plic, zánět očnice, kloubní infekce, akutní zánět středního ucha nebo hnisavý zánět spojivek.
Nejnebezpečnějšími onemocněními jsou zánět mozkových blan, zánět hrtanové záklopky a otrava krve.
„Meningitida čili zánět mozkových blan se u kojenců nejčastěji projevuje změnou chování – dítě může být apatické, jeho pláč je výraznější a výše laděný, odmítá pít, případně zvrací. Může mít horečku nebo být naopak podchlazené.
U starších dětí lze pak pozorovat různou škálu příznaků od bolestí hlavy, ztuhnutí šíje, zvracení, letargii nebo také jen zvýšenou teplotu,“ varuje MUDr. Silvia Bajová. Následky mohou být trvalé, a to ve 20–30 % případů.
Nejčastěji jsou to poruchy sluchu, psychomotorická retardace nebo jiné neurologické projevy. I při intenzivní léčbě je míra úmrtnosti u meningitidy způsobené Hib vyšší než 5 %, bez léčby je to až 60 %.
Právě Hib byl podle Světové zdravotnické organizace před zavedením očkování hlavní příčinou dětské bakteriální meningitidy.
Dalším závažným onemocněním, které Hib způsobuje, je zánět hrtanové záklopky, tzv. epiglotitida. Ta se projevuje horečkou, velkou bolestí a otokem v krku, kdy dítě není schopné polykat ani sliny.
Bývá nepřirozeně klidné a je vylekané z nouze o dech a zaujímá polohu v sedě a v předklonu, ve které je pro něj dýchání jednodušší. V případě, že mu není včas poskytnutá léčba, hrozí jeho zadušení.
Očkování proti Hib
Od roku 2001 je u nás zavedeno povinné očkování proti hemofilu typu b pro děti od 9. týdne věku.
Očkovací látka je součástí hexavakcíny, která pomáhá chránit také proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně a žloutence typu B. Díky pravidelnému očkování se u dětí Hib infekce dnes objevují velmi vzácně.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace poklesl jejich výskyt v zemích s vysokým pokrytím vakcíny proti Hib o více než 90 %.
