Domů     Vrah číhá na záchodě: Cesta od prevétu ke zdobené váze na podstavci
Vrah číhá na záchodě: Cesta od prevétu ke zdobené váze na podstavci

Český kníže Jaromír (+1035) si sedá uprostřed noci na latrínu. Najednou ucítí v útrobách strašně intenzivní bodavou bolest. „Auuuu…!“, rozléhá se jeho naléhavý výkřik tmou. Ale vzápětí už necítí vůbec nic. Tělo sebou škubne v poslední předsmrtné křeči. Jeho vrah si vybral neobvyklé místo.

reklama

Jako dějiště politických dramat si onu místnost volí i mnozí další.

Richard III. (1452-1485) prý v této pozici plánoval vraždy, vrazi skotského krále Jakuba I. (1566-1625) a Edmunda Železného (980-1016) zde naopak využili bezbrannosti svých obětí. Středověké hrady měly v arkýři na straně paláce prevét, staročesky nazývaný výsernice.

Umístěn byl na krakorcích, aby sedátko a otvor byly na vnější straně a výkaly padaly dolů podél zdi do příkopu. Pod otvorem bývala dřevěná záklopka, aby na pozadí nefoukalo. Po použití se otevřela a obsah vypadl dolů.

Nejstarší prevét u nás je z poloviny 12. století na hradě Přimda. Nemá ani dveře, nikdo nestál o intimitu.

reklama
Z arkýře rovnou dolů. Výkaly padají přímo do hradního příkopu.
Z arkýře rovnou dolů. Výkaly padají přímo do hradního příkopu.

Nejlepší nápady vznikají tady

Velká uzavřená skříň, tak vypadá toaleta zámožných lidí v 16. století v Itálii a Francii. V této místnosti lidé rádi přemýšlejí a pobyt si zpříjemňují vonnými látkami v miskách a uměleckými díly na stěnách. Interiér je vyložen sametem s třásněmi.

Měšťané jsou skromnější, na zeď prvního patra domu umisťují dřevěnou budku. Vycházely dokonce „záchodové“ zákony, například v Normandii musely být roku 1519 domácnosti napojené na kanalizaci.

Cestovní toaleta je praktická. Má podobu jednoduché skříně.
Cestovní toaleta je praktická. Má podobu jednoduché skříně.

Půjdu na „johna“

Angličan John Harrington (1561-1612) postaví roku 1597 splachovací záchod, kde z nádobky stříkala do mísy voda pomocí ukrytých trysek. O svém vynálezu napsal knížku, která ve šlechtických kruzích sklidila posměch.

Byl ale kmotřencem královny Alžběty I. Ta po návštěvě v jeho paláci nešetří chválou nového zařízení a v Richmondu si nechá postavit stejné. Už dlouho jí totiž vadil smrad linoucí se z nočníků. V Anglii se splachovacímu záchodu dodnes slangově říká „john.“

Kmotřenec Alžběty I. královně představí svůj hit - zbrusu nový splachovací záchod.
Kmotřenec Alžběty I. královně představí svůj hit – zbrusu nový splachovací záchod.

Splachování se stále více rozšiřuje. Joseph Bramah (1748-1814) dokonce roku 1778 zakládá firmu na výrobu splachovacích záchodů. Většina se jich uplatní na lodích, kde nebyla kanalizace.

Anglie byla v té době největší světovou námořní velmocí, díky tomu se obchody pěkně hýbou. Bramah doslova nestačí dodávat.

Joseph Bramah svoji novinku nestačí dodávat. Uplatní se hlavně na lodích.
Joseph Bramah svoji novinku nestačí dodávat. Uplatní se hlavně na lodích.

Zlacený kousek pro královnu

Na zdravotnické výstavě v Londýně získává roku 1884 J. G. Jennings zlatou medaili za vylepšení o mísy o prohlubeň, díky které se neznečisťuje dno WC. S oceněním ale má značné problémy prudérní viktoriánská společnost.

Na diplomu je proto uvedeno, že mu náleží cena za „vázu na podstavci“. Sama královna Viktorie si dopřála luxus: nechala si vyrobit toaletu zdobenou zlatem.

Kam ještě nedorazila vymoženost v podobě moderní kanalizace, používá se až do poloviny 20. století nádržka, do které se ručně vlévá voda a uzavřená nádoba, která se vynáší. Všichni vymýšlí úpravy, patentový úřad v USA zaznamenává v letech 1900-1932 rekord:

350 technických návrhů k vylepšení záchodů! Ještě po první světové válce ale má většina venkovských usedlostí v Evropě na dvoře suché záchody.

reklama
Foto: wkipiedia.org
Související články
Historie
Kavkazský Prijut 11: Vysokohorský hotel, o který byl sveden nelítostný boj
Kavkaz – horský masiv mezi Černým a Kaspickým mořem se zapsal do historie již v dávné minulosti. U jeho úpatí se ve starověku vylodili Argonauti, aby zde, v bájné Kolchidě, hledali legendární zlaté rouno. Na Kavkaze prý trpěl hrdina Prométheus za to, že předal lidem zázrak ohně. Zuřily zde však i boje druhé světové války. […]
Historie
Operace Mincemeat: Léčka s mrtvolou
Spojenci konečně vyženou německé síly z Afriky a přemýšlí, co dál. Je nutné otevřít druhou frontu v Evropě. Na konferecnci v Casablance se Američané s Brity domluví, že dalším cílem bude Sicílie a následně celá Itálie. Ale má to, samozřejmě, háček. Pravdou je, že z Afriky do Evropy vede jediná rozumná cesta právě přes Sicílii. Vědí to spojenci, vědí to […]
Historie
Rekordní Velká čínská zeď: Zbořil její část ženský pláč?
Velká čínská zeď je nejdelší stavbou, jakou kdy lidstvo vytvořilo. Včetně všech zdí, příkopů a přírodních bariér měří přes 21 000 kilometrů. Vine se horami, pouštěmi i travnatými pláněmi severní Číny a po více než dva tisíce let vypráví příběh moci, strachu, odvahy i lidské vytrvalosti. Začíná to už ve 3. století př. n. l., […]
Historie
Karel I. Stuart: Smrt v režii vlastních poddaných
Král přichází s hlavou hrdě vztyčenou. Kat se ukloní, když mu vtiskne do dlaně zlatou minci. „Aby to bylo rychle.“ O pár minut později sekera dopadne a korunovaná hlava padá k zemi. Tak dlouho se anglický král Karel I. Stuart (1600–1649) hádá s vlastním parlamentem až vyvolá občanskou válku a dotáhne to na prvního evropského panovníka, kterého […]
reklama
casopis
svět zločinu
Případ Studna aneb rodinná vražda, žhářství a mlčení až do konce života
V mrazivé noci z 12. na 13. února 1968 se stane v obci Vonoklasy u Prahy událost, která otřese místní komunitou a později i televizními diváky: rodinný dům rodiny Jelínkových hoří, v plamenech najdou ohořelou ženu a ve staré studni se nachází mrtvola jejího manžela. Jediný, kdo přežije, je jejich syn, těžce zraněný a zmatený […]
Násilná smrt Albrechta z Valdštejna: Stáli za ní vystrašení důstojníci?
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, muž, jehož jméno zní jako symbol moci, vzestupu a pádu během krvavé třicetileté války, končí svůj život násilnou smrtí 25. února 1634 v Chebu. Oficiální verze historiků je jasná: zavražděn je na tajný příkaz císaře Ferdinanda II. nebo z rozhodnutí velení císařské armády ve chvíli, kdy je obviněn z vlastizrady. […]
Hrůzná podívaná pro turisty: Zločinci visí po smrti v kleci
V Anglii 18. století se právo prolíná s výstrahou. Navenek nevinné slovo „gibbet“ znamená hrůznou podívanou. Po popravě nejsou někteří zločinci uloženi ke klidnému odpočinku. Jejich mrtvá těla zavírají do železných klecí a vystavují vysoko u silnic, na kopcích nebo blízko místa činu. Někdy tak visí roky, dokud z nich nezůstane jenom kostra, a stávají […]
Rekord je můj! Šachovnicový vrah neváhá řvát na soudce
Má jasný životní cíl: překonat rostovského rozparovače Andreje Romanoviče Čikatila (1936–1994), sovětského vraha a kanibala, který sexuálně napadl, zavraždil a zmrzačil nejméně 52 žen a dětí.   Jeho jméno je Alexandr Jurjevič Pičuškin (*1974) a vyslouží si přezdívku šachovnicový vrah. Chce totiž zavraždit 64 lidí – stejně, jako je políček na šachovnici. Prvního člověka zabije […]
zajímavosti
Proč se smějeme? Jak humor ovlivňuje náš mozek
Smích je nakažlivý, spontánní a často přichází ve chvíli, kdy ho vůbec nečekáme. Proč nás ale něco rozesměje, zatímco jiný člověk zůstane vážný? Odpověď neleží jenom v kultuře nebo výchově, ale také hluboko v našem mozku. Neurologie humoru ukazuje, že smích je překvapivě složitý proces, při kterém spolupracují emoce, paměť i schopnost odhalovat nečekané souvislosti. […]
Placebo efekt: Jak může víra léčit tělo
Pilulka bez účinné látky, injekce s fyziologickým roztokem nebo operace „nanečisto“. A přesto bolest ustupuje, tlak se srovná a pacient se cítí lépe. Placebo efekt je jedním z nejpřekvapivějších důkazů toho, že naše mysl a tělo spolu mluví mnohem víc, než si připouštíme. Jak je možné, že víra v léčbu dokáže nastartovat skutečné biologické změny? […]
Velké lodě malé země: V námořních dějinách Estonska nechybí ledoborec a ponorky
O přístavu na místě současné estonské metropole – Tallinnu psal již ve 12. století arabský cestovatel a kartograf al-Idrísí. Jedna z dalších teorií však tvrdí, že u estonských břehů se mohl plavit ve 4. století před naším letopočtem i slavný řecký námořník Pýtheás z Massalie. Není tak divu, že v dějinách Estonska hrály moře a […]
Nejodolnější organismy planety aneb kdo přežije apokalypsu?
Představte si svět, kde panuje žár jako na povrchu Slunce, tlak jako hluboko pod oceánem, nebo kde po staletí nepadla kapka vody. Zní to jako scéna z apokalyptického filmu, ale na naší planetě žijí tvorové, kteří v takových podmínkách nezkolabují, naopak se jim v nich daří. Tihle maličcí hrdinové přežívají tam, kde by to jakýkoliv […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz