V prosinci 1941 uspořádá Adolf Hitler vánoční večírek pro své nacistické kumpány. Jde o velkolepou událost, při které se nejvyšší představitelé nacistické strany a generálové shromáždí před velikým vánočním stromem. Hodují a vyměňují si dárky.

Zmiňovaného posezení se účastní stovky esesáků. Adolf Hitler (1889-1945) Vánoce, které jsou oslavou narození Žida, přetvoří v mocný nástroj německé nacistické propagandy. Tahle akce ale německému vůdci nejde tak snadno.

Německé obyvatelstvo je převážně křesťanské, a to samozřejmě platí i v době 2. světové války. Vánoce patří u Němců k velmi oblíbeným svátkům. Jsou příliš důležité na to, aby si je nacisté mohli dovolit jednoduše vyškrtnout z kalendáře.

Přitom představují všechno, čím Hitler opovrhuje a co nenávidí: křesťanskou ideu míru na Zemi. Nemohl se jí zbavit, proto se pokusil si ji přivlastnit.

Svátky národního míru

Propagandistický článek z roku 1937 nazvaný Nové významy pro „zděděné zvyky“ ukazuje, co nacisté udělali kvůli tomu, aby proměnili Vánoce ve svůj svátek.

Vánoce jsou tradičně považovány za „svátky teoretického míru pro celé lidstvo“ – tento výklad svátku bychom měli odmítnout, uvádí článek.

Němci by podle autora místo toho měli pojmout Vánoce jako „svátky skutečného domácího národního míru.“ Tedy míru, který by podle autora mohl fungovat jedině tehdy, zbaví-li se nepřátel státu, jako jsou Židé a další skupiny obyvatel.

Jediný Spasitel je vůdce

Hitlerova vánoční propaganda tím ale neskončila. Rozhodl se odstranit „Krista“ z Vánoc. Německý název svátku Weihnachten nepotřebuje úpravu, aby se zbavil náboženského nádechu. Přesto ale nacisté preferují jiný název:

Rauhnacht, tedy Drsná noc, což má v sobě dráždivý nádech násilí. Vánoce také prohlašuji za pohanský svátek, ve kterém byly nejdelší zimní dny ve znamení dávání dárků a svátku světel. Písně, které zmiňují Ježíše, jako Tichá noc, přepíšou.

Nové texty obhajují výhody národního socialismu popisované hlavním nacistickým ideologem Alfredem Rosenbergem (1893-1946).

Vrcholem propagandy je, když jsou všechny zmínky o Spasiteli nahrazeny zmínkami o „Spasiteli Führerovi.“ Nacisté navíc sebevědomě tvrdí, že postava v bílém rouchu s šedým plnovousem, která přichází domů k lidem a dává jim dárky na Štědrý den, je ve skutečnosti pohanský bůh Odin. Křesťané ho prý jenom ukradli, ale nyní ho Němci získali znovu zpátky.