V Kosovu bylo nakročeno k válce už celá staletí. Předmětem sporů je území na jihu Srbska zvané Kosovo, kde majoritou disponují Albánci, ale Srbové region považují za kolébku svého národa.
Jsme v roce 1997, na počátku konfliktu, ve kterém přijde o život na 14 000 lidí.
Zdejším obyvatelům vadí, že území nemá status republiky, a tudíž se nemůže osamostatnit tak „snadno“ jako ostatní jugoslávské země. V roce 1996 proto vzniká Kosovská osvobozenecká armáda a další rok začínají její první střety s vojsky Jugoslávie.
Návrhy na mírová řešení, s nimiž rychle přispěchá mezinárodní komunita, obě strany odmítají.
Ztráta spojenců
Konflikt se vyostří v lednu 1999, kdy jugoslávské jednotky v rámci „protiteroristické operace“ vtrhnou do Kosova.
Pozůstatky jejich řádění asi nejlépe vystihují slova šéfa pozorovací mise OBSE Williama Walkera (*1935), který takto popsal dění u obce Račak: „Neváhám tuto událost označit za masakr, za velmi vážný zločin proti lidskosti.
Nemám slov k vyjádření svého zhnusení nad tím, co nemůže být popsáno jinak, než jako nepopsatelné zvěrstvo.“ V tuto chvíli dá od Srbska ruce pryč i Rusko, jeho tradiční spojenec.
Jugoslávský prezident Slobodan Milošević (1941–2006) však argumentuje, že má legitimní právo bojovat na svém území proti albánským „teroristům“.
Humanitární intervence
Mezinárodní společenství nad zakročením v konfliktu váhá, neboť zaprvé odpovědnost za eskalaci konfliktu nesou obě strany a zadruhé albánští povstalci jsou poněkud nepředvídatelní. Navíc nejsou ochotni jakkoli slevit z nároků na úplnou autonomii.
I proto první jednání mezi stranami uskutečněné v únoru 1999 u Paříže končí fiaskem. V tu chvíli do konfliktu vstujuje NATO, které v březnu zahájí bombardování srbských vojenských cílů.
Útok je dodnes kontroverzní, neboť Aliance k němu neměla přímý mandát OSN. „Nestalo se tak ale ze svévole či z agresivity nebo z neúcty k mezinárodnímu právu. Stalo se tak naopak z úcty k právu vyššímu, než je to, které chrání suverenitu států.
Totiž z úcty k právům člověka,“ obhajoval tehdy zásah český prezident Václav Havel (1936–2011). Souhlas k němu za Česko dal premiér Miloš Zeman (*1944). Válka v Kosovu končí v červnu 1999 stažením srbských vojsk. Kosovo vyhlásí nezávislost na Srbsku až v roce 2008.
