Skip to content

Válka v Kosovu: Proč Západ váhá zakročit?

V Kosovu bylo nakročeno k válce už celá staletí. Předmětem sporů je území na jihu Srbska zvané Kosovo, kde majoritou disponují Albánci, ale Srbové region považují za kolébku svého národa. Jsme v roce 1997, na počátku konfliktu, ve kterém přijde o život na 14 000 lidí.

Zdejším obyvatelům vadí, že území nemá status republiky, a tudíž se nemůže osamostatnit tak „snadno“ jako ostatní jugoslávské země. V roce 1996 proto vzniká Kosovská osvobozenecká armáda a další rok začínají její první střety s vojsky Jugoslávie.

Návrhy na mírová řešení, s nimiž rychle přispěchá mezinárodní komunita, obě strany odmítají.

O život přišlo v konfliktu zhruba 13 700 lidí.

Ztráta spojenců

Konflikt se vyostří v lednu 1999, kdy jugoslávské jednotky v rámci „protiteroristické operace“ vtrhnou do Kosova. Pozůstatky jejich řádění asi nejlépe vystihují slova šéfa pozorovací mise OBSE Williama Walkera (*1935), který takto popsal dění u obce Račak: „Neváhám tuto událost označit za masakr, za velmi vážný zločin proti lidskosti.

Nemám slov k vyjádření svého zhnusení nad tím, co nemůže být popsáno jinak, než jako nepopsatelné zvěrstvo.“ V tuto chvíli dá od Srbska ruce pryč i Rusko, jeho tradiční spojenec. Jugoslávský prezident Slobodan Milošević (1941–2006) však argumentuje, že má legitimní právo bojovat na svém území proti albánským „teroristům“.

Václav Havel si za roli v kosovské krizi vysloužil několik nových nepřátel. Ti mu například připisují slovní spojení „humanitární bombardování“, které ale ve skutečnosti nikdy nepoužil. Vpravo tehdejší premiér Miloš Zeman.

Humanitární intervence

Mezinárodní společenství nad zakročením v konfliktu váhá, neboť zaprvé odpovědnost za eskalaci konfliktu nesou obě strany a zadruhé albánští povstalci jsou poněkud nepředvídatelní. Navíc nejsou ochotni jakkoli slevit z nároků na úplnou autonomii.

I proto první jednání mezi stranami uskutečněné v únoru 1999 u Paříže končí fiaskem. V tu chvíli do konfliktu vstujuje NATO, které v březnu zahájí bombardování srbských vojenských cílů. Útok je dodnes kontroverzní, neboť Aliance k němu neměla přímý mandát OSN.

„Nestalo se tak ale ze svévole či z agresivity nebo z neúcty k mezinárodnímu právu. Stalo se tak naopak z úcty k právu vyššímu, než je to, které chrání suverenitu států. Totiž z úcty k právům člověka,“ obhajoval tehdy zásah český prezident Václav Havel (1936–2011). Souhlas k němu za Česko dal premiér Miloš Zeman (*1944). Válka v Kosovu končí v červnu 1999 stažením srbských vojsk. Kosovo vyhlásí nezávislost na Srbsku až v roce 2008.

Foto: Shutterstock, Wikimedia. Autor: Filip Krumphanzl.
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty
Zobrazit více …