Skip to content

Unikátní polární šelmy: Jak přežívají v děsivých mrazech?

Žijí daleko na severu za polárním kruhem na území ponořeném pět měsíců v roce do tmy. V zemi věčného ledu, sněhu a zmrzlé půdy. Jak jsou vybaveny pro život v takových extrémních arktických teplotách? V čem se odlišují od svých teplomilných příbuzných? 

Lední medvěd

Kdo: Největší suchozemská šelma

Kde žije: Grónsko, severní pobřeží Severní Ameriky a Asie

Nejčastější kořist: Tuleni, mroži a běluhy.

Jak loví: Trpělivě čeká, než se tuleň vynoří v blízkosti kry nebo v díře v ledu, kterou využívá k dýchání. Pak bleskurychle zaútočí. Na jaře vyhledává nory s tuleními mláďaty. Cestou za potravou na pevnině denně urazí až 70 km, uplave až desítky kilometrů. Má vynikající čich, mršinu cítí na vzdálenost až 25 km.

Jak se brání chladu: I když to tak nevypadá, kůže ledních medvědů
 je černá, aby lépe vstřebávala teplo. Chlupy tvoří duté průhledné trubičky, které odrážejí světlo.

Polární medvěd krátkodobě vyvine rychlost přes 40 km/h, při plavání 10 km/h. Pod vodou vydrží až dvě minuty.

Polární liška

Kdo: Poměrně malý, ale skvěle přizpůsobený predátor.

Kde žije: V severních částech Evropy, Asie a Ameriky. Na další místa (např. Aleutské ostrovy) byla vysazena kvůli obchodu s kožešinami.

Nejčastější kořist: Lumíci a jiní drobní hlodavci, ptáci (alkouni, papuchalci, kajky, buřňáci, racci nebo rybáci) a jejich vejce. Přiživuje se i na zbytcích kořisti ledních medvědů.

Jak loví: Samostatně. Jsou stále v pohybu a putují za potravou na značné vzdálenosti.

Jak se brání chladu: Má malé ušní boltce, krátký čenich a zkrácenou hlavu – čím menší výčnělky a výrůstky, tím menší ztráta tepla. Srst je v zimě bílá, hustá a dlouhá, letní je krátká a méně hustá, našedlé barvy. Pokusy v zajetí dokázaly, že lišky mohou přežít teploty nižší než –70 °C.

Umí štěkat jako pes. Často se snaží úmyslně nápadným štěkáním odlákat blížícího se člověka od svého doupěte nebo od mláďat. Také při lovu je často slyšet její silný přerušovaný štěkot.

Vlk polární

Kdo: Nejpřizpůsobivější a největší druh vlků.

Kde žije: V celé Arktidě, s výjimkou velkých ledových ker.

Nejčastější kořist: Pižmoni, sobi karibu a další velcí savci. V době hladu nepohrdne ani menšími zvířaty (arktičtí zajíci, lumíci) nebo rostlinnou stravou. Vydrží i týdny bez jídla.

Jak loví: Loví ve smečkách až o 20 jedincích. Skupina vlků žene stádo před sebou a vlci, kteří běží vepředu, se snaží od stáda oddělit slabé jedince. Denně takto uběhnou za potravou i přes 200 km. Větší zvířata často loví v kruhovitém postavení, kdy smečka kořist dokonale obklíčí.

Jak se brání chladu: Poměrně dlouhá srst je obvykle bílá nebo světle šedá. Běžně přežívá při teplotách –40 °C.

Ve smečce vlků vládne přísná hierarchie. Alfa samec vede smečku a jeho partnerka má skoro rovnocenné postavení.

Jak zvířata bojují proti chladu

  • Allenovo pravidlo – v chladnějších oblastech mají druhy menší tělní výrůstky (uši, ocas, zobák), než jejich příbuzní v teplejších podmínkách. Je to z důvodu, aby jim uši nebo ocas neumrzly.
  • Bergmanovo pravidlo – s klesající teplotou roste velikost těla. To je veliká výhoda, protože tak dojde i ke zvýšení metabolismu a zvíře si lépe udrží stálou teplotu těla.
  • Glogerovo pravidlo – živočichové z chladnějších oblastí mají světlejší zbarvení, aby lépe splynuly s prostředím, kterým je sníh a led. Také mají silnější vrstvy chlupů nebo peří, čímž dochází k menším ztrátám tepla.
Foto: Shutterstock.com, wikipedie
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …