Když se řekne transplantace stolice, mnohým vytane na mysl něco nevoňavého. Jen málokomu i v dnešní době dojde, že se jedná o úspěšnou metodu, jak pomoci člověku s poškozenou střevní mikroflórou.

Střeva jsou největším imunitním orgánem lidského organismu, je v nich možné najít skutečně ten největší počet imunitních buněk. „Dejme tomu, že na kůži máme 1012 mikrobů, v dutině ústní 1010, v nose 108 a ve střevech je jich 1014.

Což je asi dvě stě dvacet gramů bakterií, i když někdo může mít i půl kilogramu. Stokrát více genetické informace než my, mají naše bakterie. Jsme člověk, nebo součást obalu na bakterie? Myslíme my, nebo nás ovlivňují naše bakterie v tom, co děláme?“ zamýšlí se doc. MUDr.

Pavel Kohout, Ph.D. vedoucí lékař Centra pro perkutánní endoskopickou gastrostomii Thomayerovy nemocnice v Praze.

Stále mnoho otazníků

Vědci se shodují, že zřejmě nejčastěji pomáhá transplantace u průjmového onemocnění, které bývá zpravidla způsobeno bakterií Clostridium difficile. Bakterie bývá obzvláště aktivní v případě, že je střevní mikroflóra poškozena užíváním antibiotik, přemnoží se a uvolňuje nadměrné množství toxinů, jež mají na svědomí zácpu, nebo průjem, oboje s velikými bolestmi břicha.

V krajních případech může dokonce daná situace vyústit ve smrt pacienta. Přesto je transplantace stolice stále obestřena řadou otazníků. Výzkumníci se obzvláště nemohou shodnout na tom, zda existují lidé, jejichž stolice má mnohem léčivější vlastnosti než u běžných osob.

„Zvířátka“ ve střevech

Z obecného hlediska se říká, že co člověk, to jiný mikrobiom, dalo by se to přirovnat k jakémusi druhému otisku prstů, soubor lidských mikroorganismů a jejich genů se sice v průběhu let může měnit, má ale určité specifické rysy, které se vytvoří kolem druhého roku věku a vytrvají do dospělosti.

Střeva jsou domovem nejrůznějších lidských mikrobiálních komunit, přičemž specializované mikroby se podílí na lidském metabolismu a hrají významnou roli v imunitě. Pro odborníky tak není příliš překvapivé, že střeva jsou obklopena bohatou sítí nervů, která je někdy označována jako mozek střev.

Mikrobiom tlustého střeva je považován za neskutečně složitě vystavěný ekosystém, který tvoří kromě bakterií také viry, archeie a eukaryotní živočichové, jako např. prvoci a houby. Současné studium mnoha organismů střevního ekosystému, zejména bakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastávají významnou roli v mnoha aspektech lidského zdraví, které byly donedávna přehlíženy.

Není dárce jako dárce

V ideálním případě je dárcem člověk, jehož stolice obsahuje tu správnou kombinaci bakterií, jež jsou schopny pomoci v léčbě zdravotních problémů. „Transplantace stolice je sice zatím ještě novým oborem, ale už nyní se ví, že není dárce jako dárce.

Doufáme, že když objevíme, jak se to děje, budeme moci vylepšit úspěšnost transplantace stolice a možná i začít je zkoušet u chorob, které bývají s mikrobiomem spojované – jako je třeba Alzheimerova nemoc, skleróza nebo astma,“ řekl molekulární biolog Justin O’Sullivan, který pracuje na univerzitě v Aucklandu v USA.

Podle jeho výzkumu je střevní mikrobiom pro každého člověka jedinečný – je stejně unikátní jako třeba otisky prstů. Vědci připouští, že asi tím největším problémem v současnosti je fakt, že nejsou schopni najít tzv.

super dárce, tedy ty, jejichž stolice je ideální.

Kdo může darovat?

Prozatím se lékařům ani výzkumníkům nepodařilo potvrdit, či prokázat, zda k ideální stolici pomáhá strava, to jestli je vegetariánství ku prospěchu, nebo ne. „Jediným dnešním kritériem je zdraví – dárci stolice musí být zdraví a nesmí přenášet žádné nemoci.

Může být výhodné, když stolice obsahuje velkou rozmanitost mikroorganismů. Právě větší množství druhů bakterií zatím vypadá jako nejdůležitější faktor v úspěšnosti transplantace, respektive v úspěšnosti přijetí tohoto transplantátu,“ dodává O’Sullivan. Jiní odborníci jsou toho názoru, že je velice důležitá podobnost mezi dárce a příjemcem. Ať je to, jak chce, tento druh transplantace je v současné léčbě střevních potíží velice oblíbený a je možné, že se s ním budou lidé setkávat stále častěji.

Stolice vs. autismus

Stolice může podle výzkumu ze závěru roku 2019 stát i za takovým onemocněním jako je autismus, alespoň to naznačuje výzkum na myších, u kterých byl autismus diagnostikován poté, co jim odborníci transplantovali stolici od dětí trpících touto nemocí.

Výzkum tak naznačuje, že by tento celosvětový problém mohl souviset právě s bakteriemi ve střevech, konkrétně ve střevech nastávajících matek, experimentu mikrobiologů z Kalifornského technologického institutu (California Institute of Technology – Caltech).

Do karet vědcům nahrává také fakt, že geneticky stejné myši, které dostaly transplantaci stolice od zdravých dětí, se po zákroku chovaly stejně jako před ním. „Nechceme dávat rodičům ani dětem falešnou naději.

Problém jsme nevyřešili. Jen jsme představili novou strategii, kterou je potřeba vyzkoušet na lidech. Jde o začátek něčeho, co by se jednou mohlo stát terapií pro lidi, ale tak daleko rozhodně ještě nejsme,“ vyjádřil se k výzkumu jeden z jeho vedoucích mikrobiolog Sarkis Mazmanian.

Dva výzkumy jsou více než jeden

Podobnému výzkumu jako vědci z Kalifornie se věnovali odborníci z americké Arizonské státní univerzity. Jejich studie potvrdila, že to byla právě transplantace stolice, která pomohla snížit příznaky autismu zhruba o polovinu u skupiny 18 dětí.

Podle tamních výzkumníků mají autisté ve střevech skutečně neobvyklý mikrobiom s chudším složením bakteriálních společenstev a nejefektivnější způsob, jak měnit celé střevní společenstvo, je právě transplantace fekální hmoty.

V případě 18 autistických dětí přistoupili lékaři k jedné velké transplantaci a následně provedli celou řadu menších udržovacích zákroků, to vše po dobu zhruba osmi týdnů. Poté započal desetitýdenní klid, po kterém přišly na řadu testy.

Výsledky těchto měření byly porovnány se stavem před zahájením studie. U všech dětí bylo pozorováno měřitelné zlepšení symptomů autismu i střevních potíží. Další přezkoumání proběhlo po dvou letech od léčby, lékaři zjistili, že všechny symptomy, které se zlepšily, zůstaly takové i nadále.

V případě symptomů autismu navíc zlepšování i dále pokračovalo.