Skip to content

To musíte vědět! Které metropole přežijí vodní apokalypsu?

Hrozivé hurikány, devastující bouře a ničivé záplavy sužují stále více pobřežních měst. Ta se pod přívaly vody začínají potápět. Jakartě, Benátkám, Miami a řadě dalších hrozí, že se brzy ocitnou zcela pod vodou. Proč se to děje? Je možné tomu zabránit?

Hladina světových oceánů se zvyšuje. Podle vědců v důsledku globálního oteplování (teplejší kapalina má větší objem) a s ním souvisejícího tání ledovců. Teplejší atmosféra navíc vyvolává extrémní výkyvy počasí. Hurikány, tajfuny, vichřice, povodně či superbouře jsou tak zejména v pobřežních oblastech častější. To ovšem není jediný problém řady potápějících se velkoměst. Pevnou půdu pod nohama totiž ztrácejí vlastním přičiněním.

Kdo jinému studnu kopá

Kvůli enormnímu počtu obyvatel v těchto aglomeracích čelí nedostatku infrastruktury pro dodávky pitné vody. Ti, na které se nedostane, si pak vodu opatřují budováním studen a čerpáním podzemní vody (rychleji, než se zvládá přirozeně doplňovat). To má za následek zhutnění měkkých sedimentů v podloží, což vede k poklesu půdy. Města se tak ocitají pod úrovní hladiny moře a jsou náchylnější k zaplavení vodou z oceánu i z častějších srážek, následkem čehož se potápějí. Stejný efekt pak může mít také těžba ropy či jiných surovin, nebo naklápění tektonických desek.

Katastrofický scénář

Pokud se někde projeví oba trendy současně, tedy zvýšení hladiny moře spolu s poklesem půdy v důsledku nadměrného odčerpání podzemní vody z podloží, mohou být jejich důsledky zvláště devastující. Vědci odhadují, že pokud se celosvětová teplota zvýší o 1,5 °C, stoupne hladina moře do konce století o 40 cm, pokud o 2 °C, vzroste o 50 cm. V takovém případě dojde k potopení pobřežních měst. Mají vůbec nějakou šanci na záchranu?

Jakarta

Počet obyvatel: 10 323 000 (aglomerace 31 320 000)

Aktuální situace: Situace v Jakartě je kritická, jde o aktuálně nejrychleji se potápějící město na světě. 95 % severní Jakarty už je pod vodou, mizí rychlostí 25 cm za rok. V posledních 10 letech se tak propadla o 2,5 metru. Experti se navíc domnívají, že do roku 2050 zmizí pod vodní hladinou celé město. Na Jakartu ze strany doráží Jávské moře, pravidelně ji sužují i záplavy. Město protíná 13 řek, které jsou ovšem znečištěné, takže voda z nich není pitná. Ke kohoutkové vodě má přístup jen omezený počet lidí. Ti ostatní, spolu s podniky, odčerpávají podzemní vodu, čímž dochází k poklesu povrchu. Jakarta byla totiž vybudována na bažinách, pod kterými se navíc nachází zvodeň (akumulace podzemních vod v hornině). Roli hraje také fakt, že se ve městě i nadále staví, a tak je podmáčená půda stále více zatěžována.

Šance na záchranu města je velmi malá.

Naděje na záchranu: V roce 2014 byl spuštěn projekt Velká Garuda (garuda je označení pro mytologického ptáka, který je národním symbolem Indonésie, jde o luňáka brahmínského). V první fázi projektu holandských architektů mělo dojít ke zpevnění 30 km stávajících hrází a vybudování 17 umělých ostrovů ve tvaru luňáka. Ve druhé pak k postavení obří přímořské hráze (32 km na šířku). V roce 2017 však nově zvolení představitelé Jakarty projekt zrušili, zatím bez náhrady.

Šanghaj

Počet obyvatel: 27 000 000

Aktuální situace: Stejně jako Jakarta, i Šanghaj leží na vysušených bažinách a neustále přibývající výškové budovy způsobují, že se město pomalu potápí, a to rychlostí 1,5 cm za rok. Patří jí rovněž smutná 4. příčka mezi městy s nejvíce znečistěným ovzduším, zejména kvůli topení uhlím a automobilové dopravě. Narůstající počet obyvatel navíc zhoršuje problémy se zásobováním města pitnou vodou, kterou vodovody nestíhají přivádět. Čerpá se tak přímo na místě z hloubkových vrtů, které ovšem jen zhoršují potápění města vlivem snižující se hladiny podzemních vod.

Šanghaj je vystavěná na vysušených bažinách a stále klesá.

Naděje na záchranu: Od roku 1995 je v Šanghaji přísně zakázáno vrtání nových studní (řada firem to ovšem porušuje). Čínská vláda se navíc v poslední době snaží do města přivést pitnou vodu z přilehlých řek, aby snížila čerpání podzemní vody na polovinu. To spolu s recyklací vody přímo ve městě by mělo zpomalit potápění města, zcela zastavit se jej však v dohledné době zřejmě nepovede.

Benátky

Počet obyvatel: 261 905

Aktuální situace: Na přelomu října a listopadu loňského roku zažily Benátky jednu z nejhorších povodní ve své novodobé historii, při které byla nenávratně poškozena bazilika svatého Marka. Hladina vody v laguně stoupla o 156 cm a zaplavila 75 % města. Pokud by voda stoupla nad 200 cm, celé Benátky by se ocitly pod vodou. Jednou v historii už se tak téměř stalo, v roce 1966 se hladina zvýšila o 194 cm. Více povodní než kdy dříve má údajně na svědomí naklánění se celého města do Jaderského moře. A co hůř, v průběhu 20. století město ztratilo 23 cm ze své nadmořské výšky, a i nadále se potápí, a to rychlostí asi 2–3 milimetry za rok. Ponor města mají na svědomí jak přírodní podmínky, tak činnost člověka, zejména vybudování továren a kanálu pro ropné tankery v průmyslové oblasti Portho Marghera. Na potápění Benátek může mít vliv i 30 milionů turistů, kteří každý rok město navštíví. V roce 2017 tak vedení města vydalo zákaz k otevírání nových restaurací a hotelů.

Ve 20. století se snížily Benátky o 23 cm.

Naděje na záchranu: Italská vláda se upíná k projektu Mose Project, pojmenovaném po proroku Mojžíšovi, před kterým se rozestoupilo Rudé moře. V rámci něj by měla vzniknout síť protipovodňových zábran v kritických místech. Ty by měly zabránit proniknutí mořské vody do laguny, ve které se Benátky nacházejí, i do vnitrozemí. Bariéru bude tvořit 78 uzavíratelných bran, které bude možné vztyčit za pouhých 30 minut. Nákladný projekt by měl být hotov do roku 2022.

Tokio

Počet obyvatel: 13 839 910 (aglomerace 38 140 000)

Aktuální situace: Tokio vzniklo jako malé rybářské městečko Edo na bahnitém podloží, které bylo postupně vysušováno, jak město rostlo. Pro zvyšující se počet obyvatel sloužily jako zdroj pitné vody podzemní vrty, v roce 1968 bylo z podzemí čerpáno až 1,5 milionu m3 vody denně (což odpovídá denní spotřebě celé ČR). Následkem toho se město začalo propadat pod hladinu moře, a to rychleji, než je tomu dnes u Jakarty. Díky vládnímu zákazu a limitům na čerpání podzemních vod se potápění města podařilo zmírnit, aktuálně se propadá rychlostí 1 cm za rok. Čelit je však třeba dalším výzvám, které Tokio ohrožují. Jde především o častá zemětřesení, vlny tsunami, tajfuny a záplavy, jež ho sužují už každoročně. Město se proto snaží zavádět opatření, která jej ochrání.

Město ohrožují neustálé tajfuny, záplavy a tsunami.

Naděje na záchranu: V nízko položených oblastech byly vybudovány speciální hráze, tzv. super levee, vlastně velmi široká, postupně se terasovitě svažující nábřeží, která mají bránit škodám způsobeným zaplavením. Stavějí se hráze a zábrany, vedení města nechalo rovněž zbudovat obří podvodní nádrž na zachycování vody v Kasukabe severně od Tokia.

Miami

Počet obyvatel: 463 347 (aglomerace 6 158 824)

Aktuální situace: Miami leží prakticky na úrovni moře, jeho nadmořská výška činí pouhé 2 metry. Proto je město velice náchylné k jakékoli změně výšky mořské hladiny a z toho plynoucích záplav. Miami často sužují hurikány, například hurikán Andrew v roce 1992, z jejichž pustošivých následků se město dlouho vzpamatovává. Dalším problémem jsou obří přílivové vlny, označované jako king tides. Aktuálně se jich odehraje asi 20 za rok, ale předpovědi ukazují, že v roce 2030 by jich už mohlo být 50 ročně a v roce 2045 dokonce 250. Podloží Miami tvoří velice porézní vápenec, který městu způsobuje povodně, i když venku svítí slunce. Jak se zvedne hladina moře, slaná voda se protlačí přes vápenec a zdvihne hladinu podzemní vody, která začne vytékat kanály, často je navíc kontaminovaná splašky. Než se na místě, kde Miami leží, začalo budovat město z betonu, pokrývaly ho mangrovníky, které působily jako přírodní zábrana proti povodním. Pomohla by jejich opětovná výsadba?

Miami sužují hurikány, ale také obří přílivové vlny.

Naděje na záchranu: Pokud se zvýší hladina moře o 60 cm, centrum Miami a Miami Beach se ocitnou pod vodou a s nimi i ty nejlukrativnější pozemky, obývané hollywoodskými hvězdami. Město se ale s hrozbou snaží bojovat na třech frontách. Staví protizáplavové zdi, zvyšuje asi o 70 cm silnice v oblastech pod úrovní moře a buduje systém na odčerpávání vody, který dostane vodu z ulic, prožene ji přes čističku a pak ji vrátí do zálivu Biscayne Bay.

New York

Počet obyvatel: 8 550 405 (aglomerace: 23 723 696)

Aktuální situace: Město se nachází při ústí řeky Hudsonu do Atlantského oceánu, a je tak ze všech stran obklopeno mořem. Co bylo dříve výhodou, je nyní hrozbou, zvláště když hladina moře stoupá. Vědci zkoumali sedimenty z půdy a zjistili, že první ničivé hurikány se v oblasti začaly objevovat asi před 200 lety, což má souvislost se začátkem průmyslové revoluce. Nejničivější se tudy prohnal v roce 1821, v současné době to pak byl hurikán Katrina v roce 2012, při kterém se ocitlo pod vodou 17 % města. Pokud se dle předpokladů hladina moře do roku 2100 zvýší o cca 2 metry, pod vodou se ocitne třetina města. Když vědci zkoumali, které oblasti jsou záplavami souvisejícími s hurikány nejvíce postiženy, zjistili, že jde o místa, která se dříve nacházela pod úrovní moře a plocha k jejich zastavění se získala vysušením vody v zálivu. Dnes se na těchto místech nachází moderní infrastruktura, a hlavně důležitá centra mezinárodního obchodu, banky, finanční centra atd.

Záchranou by měla být bezpečnostní zeď.

Naděje na záchranu: Vedení města se snaží situaci řešit. Jedním z projektů v hodnotě 335 milionů dolarů je BIG U – 16 km dlouhá a 6 metrů vysoká zeď, která by měla chránit Manhattan před velkou vodou. I když ji ozdobí zeleň, parky a prostor pro sport, lidé za zdí žít nechtějí. Variantním řešením je tvorba vlnolamů ze směsi kamení a betonu, které by jim neznemožňovaly výhled. Snahou je také stavět budovy, které vodě odolají, parky, do kterých se voda rozlije, případně garáže, které budou použitelné jako nádrže na skladování vody, než hladina opadne.

Londýn

Počet obyvatel: 8 323 564

Aktuální situace: V průběhu poslední doby ledové tlačily ledovce Skotsko dolů a způsobily, že jižní část Velké Británie ležela nad úrovní moře. Jenže s táním ledovců se nyní děje opak, Skotsko stoupá rychlostí 1 mm za rok a Británie v čele s Londýnem se naopak přibližuje úrovni moře, jehož hladina navíc stoupá. Už v roce 1953, po velkých záplavách, se začalo mluvit o tom, že je třeba Londýn chránit před velkou vodou ze Severního moře, která město zaplavila vždy při vysokém přílivu nebo bouři. Mezi roky 1974 a 1984 byla vybudována bariéra na řece Temži, která měla chránit město před stoletou vodou. Od roku 1984 do roku 213 byla bariér použita 124x, ovšem za pouhé tři měsíce mezi prosincem 2013 a únorem 2014 až 50x. Problémem rovněž je, že zatímco byla budována, aby chránila před přílivem z oceánu, nyní je častěji využívána, když srážky zvýší hladiny řek, které se vlévají do Temže. Tím vzroste i hladina Temže samotné a hrozí její vylití z břehů.

Londýn chrání 350 km povodňových stěn a nábřeží.

Naděje na záchranu: Ač se původně počítalo s tím, že bariéra na Temži bude sloužit cca do roku 2040, nyní se operuje s tím, že by při dobré údržbě mohla vydržet až do roku 2070. Poté bude efektivnější vybudovat bariéru novou, na jih od té stávající. Londýn bude i nadále chránit také 350 km povodňových stěn a nábřeží, přečerpávací systém a protipovodňová vrata.

Dháka

Počet obyvatel: 18 237 000

Aktuální situace: Poměry v Dháce jsou kritické. Město leží v deltě řeky Gangy a jejích přítoků, které se vlévají do Bengálského zálivu. 80 % Bangladéše se nachází v záplavové krajině. Povodně hrozí nejen z řek, ale také z moře. Monzunové deště přicházejí od června do září, podpořeny jsou rovněž táním ledovců v Himálaji. Nejhorší záplavy přišly v roce 1998 a zaplavily 75 % území. I když je snaha o budování trvalejších zábran z betonu, většina jich je stále tvořena pouze přírodními prostředky (půdou, travami). Lidé je staví vlastními silami. Bohužel jsou řeky a odtokové kanály ucpané odpadky, voda je jimi kontaminovaná. Až 85 % lidí je bez pitné vody, vodovody zde prakticky neexistují. Lidé proto čerpají vodu z podzemních vrtů, což má za následek propad půdy, v některých místech až o 2,5 metru za rok.

Ve městě jsou vodní toky ucpané odpadky.

Naděje na záchranu: V zemi je extrémní chudoba, ročně navíc přibývá až milion obyvatel. Na vybudování vodovodní sítě, která by omezila čerpání podvodní vody, nejsou prostředky, stejně jako na postavení jakýchkoli jiných protipovodňových opatření.

Foto: Shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …