Na nákladné slavnosti si potrpí český král Václav I. zřejmě i zásluhou svojí manželky. „Od roku 1234 byl Václav ženatý s Kunhutou Štaufskou a na jeho dvoře se pohybovala i početná skupina Němců, kteří mohli králi zprostředkovat význam minnesangu coby kulturní politiky, se kterou mělo štaufské prostředí již rozsáhlé zkušenosti,“ píše současný historik David Sychra. […]

„Béla, vynikající krásy nad syny mnohých, byv přítomen slavné mši, vložil dívce na hlavu zlatou korunu…Potom ji na lodi odvezl…“ líčí Kosmovi pokračovatelé veselku Kunhuty Braniborské. Český král Přemysl Otakar II. nelituje peněz, které do ní investuje. Přemysl Otakar II. (1233–1278) se ukáže jako šikovný organizátor svateb. Když v roce 1264 uzavře mír s uherským králem Bélou […]

Lovčí má dnes napilno. Přijede král Přemysl Otakar II. i se svým doprovodem. Zůstane pár dní. O století později se ale Vrškamýk už ocitá stranou zájmu. Veškerá pozornost se upírá na Karlštejn.   Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné […]

Královský gotický hrad zvaný Vrškamýk zakládá už v první polovině 13. století, pravděpodobně v roce 1240, český král Václav I. (1205–1253). Stavba slouží jako letní sídlo nejstarších českých panovníků a má uspokojovat jejich kratochvíle. Honosné sídlo se stává základnou pro pořádání loveckých výprav do okolních lesů plných zvěře.   Opevněná budova je majetkem královské koruny. Už v době vlády Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. (kolem 1233–1278) tu stále pobývá královský úředník, protože Kamýk panovník […]

Marně se královna Kunhuta snaží pohovořit si se svým manželem. S králem Václavem I., zničeným smrtí jeho syna, není řeč. Utápí se v černých myšlenkách a každý pokus o debatu znamená další hádku. Nakonec Václav utíká do lesů na svůj oblíbený hrad Zvíkov. Melancholické nálady ho ale pronásledují i tam. Když v roce 1205 přichází […]

„I nezbývalo jí, nežli volati se k papeži, jen aby ochránila čest dítek svých,“ líčí historik František Palacký situaci Adléty Míšeňské, když se s ní chce český král Přemysl Otakar I. rozvést. Lásku z mládí chce opustit po dvaceti letech manželství. Nová funkce si žádá i novou ženu. Cesta Přemysla Otakara I. (1155/1167–1230) k vládě je klikatá. Kvůli tahanicím […]

Máte jeho smrt na svědomí. Vylučuji vás proto z církve,“ obviňuje roku 1238 magdeburský arcibiskup nového tamějšího probošta Bruna ze Schauenburku. Při zmatcích kolem volby totiž na následky zranění umírá jeho protikandidát. Smrt se nikdy nevysvětlila, a tak dodnes není úplně jasné, jestli začátek kariéry Bruna ze Schauenburku (asi 1205–1281), pravé ruky českého krále Přemysla […]

Vévoda Albrecht Rakouský, míšeňský markrabě Fridrich, saský vévoda Albrecht, Piastovci Jindřich Hlohovský nebo Boleslav Opolský. Samí vznešení páni se v červnu 1297 sjíždějí se svými družinami do Prahy, aby se stali svědky korunovace českého panovníka Václava II. A král si na slavnostním ceremoniálu nechává náramně záležet. Velkolepá korunovace v roce 1297 má být stvrzením mocenského rozmachu Českého […]

Víte, čím se do našich dějin zapsal syn Přemysla Otakara I. či kníže Josef Václav z Lichtenštejna? Jedním z nejschopnějších českých vojevůdců je Jan Radecký z Radče (1766–1858), který dosáhne na hodnost maršála. Ve službách habsburské rakouské říše se v letech 1788 až 1789 zaslouží o porážku Turků i několik vítězství nad napoleonskými vojsky, včetně bitvy u Lipska v říjnu 1813, nebo vytlačení sardinské armády […]

Český král Přemysl Otakar I. (1155/1167–1230) zplodí se dvěma manželkami 13 dětí. Nejmladší z nich, dcera Konstancie Uherské (1180–1240) Anežka, se má stát výhodným artiklem sňatkové politiky. Otec zřejmě slíbí její ruku slezskému princi Konrádovi Kadeřavému (asi 1198–1213). Jenže ten zemře, když jsou Anežce dva roky. Mladičká princezna vyrůstá v klášterech. Dostane se jí prvotřídního vzdělání.  Na […]