Kníže Boleslav chce v lese poblíž řeky Labe založit hrad. Podle kronikáře Kosmy (1045–1125) proto nařídí svým mužům, aby „po římském způsobu vystavěli hradní zeď velmi vysokou dokola“. Družina Boleslava I. (asi 915–967/972) se prý ale do stavby nežene, protože jejich předkové nic podobného nebudovali. Boleslav tedy jednomu z neposlušných usekne hlavu. Ostatní proto „ihned […]
Nad Týnickým a Zákolanským potokem na kopci, který leží přibližně 17 km severozápadně od Prahy, to pořádně žije už v 9. století př. n. l. O zhruba 1800 let později si zde Přemyslovci v polovině 9. století budují svoje hradiště, ze kterého spravují střed Čech. Nejde ale jenom o správní srdce jejich zatím malé říše. Stejný význam […]
„Když pak vévodové proti sobě postupovali, chtějíce se utkati, ukázal nebeský Bůh kouřimskému vévodovi nebeské vidění, jak totiž svatý Václav má na čele zářící podobu svatého kříže,“ líčí Kristiánova legenda, která popisuje život svatého Václava a jeho babičky Ludmily. Svatému Václavovi (asi 907–935) v boji s kouřimským vévodou z rodu Zličanů se zde přisuzují až nadpřirozené bojové schopnosti: „Jakmile […]
Vzdělání ve středověku zdaleka nepatří k samozřejmostem. Negramotnost nebyla vůbec neobvyklým jevem. Kdo byl prvním českým gramotným panovníkem? Svatý Václav (907–935). První staroslověnská legenda o jeho životě líčí, že četl jak latinské, tak i slovanské a řecké knihy. Až do 13. století jsou ale bohužel tyto schopnosti u našich panovníků spíše vzácností. Poručník mu nepřeje Číst […]
„Sestro,“ obrátí se Václav na jemnou dívku klečící na tvrdé kamenné podlaze kostela. Přibyslava se nenechá vyrušit, dokud nedokončí modlitbu. „Buď dobrou služebnicí boží, až se mé pozemské tělo promění v prach,“ dodá kníže. Děvče se na něj tázavě otočí. „Co to mluvíš bratře?“ řekne znepokojeně. Kníže Václav (907–937) ale jenom mávne rukou. Je si jist, že Přibyslava (†po roce 938) dostojí […]
Vykupuje otroky, boří šibenice, nenapravitelné zločince nanejvýš nechává zmrskat. Vlastnoručně lisuje víno a pod knížecím šatem nosí i při státnických jednáních žíněnou košili. Zkrátka světec. Přesně tak středověké legendy líčí českého knížete Václava. Na legendy ovšem není z hlediska historické věrohodnosti zrovna spolehnutí. Co když byl Václav (asi 907–935), jeden z prvních českých panovníků, také […]
„Ty jsi ještě nikdy nespal se ženou? Měl by sis to vyzkoušet a zplodit potomka!“ popichují knížete Václava čeští vladykové i jeho bratr Boleslav I. Druhá staroslověnská legenda říká, že nezkušeného mladíka s jednou ženou dokonce donutí obcovat. Výsledkem je prý syn jménem Zbraslav. Podle Druhé staroslověnské legendy, pocházející patrně z 1. poloviny 11. století, kníže Václav […]
Napětí zavládne v roce 921 na hradě Praze. Kníže Vratislav v pouhých 33 letech náhle skonal a po něm zbyli dva nezletilí synové. Staršímu Václavovi je podle všeho 13 let a na knížecí stolec si musí podle zvykového práva ještě tak tři roky počkat, až „se brada spe aneb když se lóno chlupatí“. Kdo ale za něj […]
Jde o jednoho z nejznámějších českých panovníků. Přesto o jeho osudu nevíme jistě téměř nic. Kolik je pravdy na rozšířené verzi o zákeřné vraždě? Nad dřevěnými domky Staré Boleslavi vychází ranní slunce. Udýchaný a zraněný muž pospíchá ke dveřím kostela. Než mu kdokoliv stačí otevřít, dostihnou českého knížete Václava (asi 907–935) jeho pronásledovatelé. Zatímco dva z nich – Tira a […]