Kníže Václav, budoucí světec, má dlouhou a úzkou lebku, čímž se liší od svých přemyslovských následovníků. Změnu ve tvaru lebky podle antropologických výzkumů přinesly ženy, které se do rodu přivdaly. Díky nim se lebka pozdějších přemyslovských králů změnila na krátkou a spíše zakulacenou. Ovšem Václav má kvůli tvaru lebky i podlouhlý a velmi úzký obličej, […]

Knížete Václava většinou prameny líčí jako velmi asketického muže, který se zříkal světských radovánek. Příliš se k němu nehodí ani představa středověkého udatného bojovníka. To je ale zřejmě spíše mýtus. Pro Václava bojiště pravděpodobně nebylo cizím územím. Výzkumy zbroje, kterou vlastnil svatý Václav (asi 907 – 935), patron českých zemí, potvrdily, že s ní opravdu bojoval. Rozhodně […]

Svatých, kteří mohou prokázat český původ, existuje celkem devět, nejslavnějším je samozřejmě kníže Václav. Jak ale vlastně probíhá proces svatořečení? Kdy mohou být označeny za pravé? Proces svatořečení v církvi má tři stupně. Při prvním stupni Kongregace (shromáždění) pro svatořečení označí zemřelého člověka za ctihodného služebníka Božího. Druhý stupeň znamená blahořečení. Církev ručí za to, že kandidát […]

Kníže Boleslav chce v lese poblíž řeky Labe založit hrad. Podle kronikáře Kosmy (1045–1125) proto nařídí svým mužům, aby „po římském způsobu vystavěli hradní zeď velmi vysokou dokola“. Družina Boleslava I. (asi 915–967/972) se prý ale do stavby nežene, protože jejich předkové nic podobného nebudovali. Boleslav tedy jednomu z neposlušných usekne hlavu. Ostatní proto „ihned […]

Nad Týnickým a Zákolanským potokem na kopci, který leží přibližně 17 km severozápadně od Prahy, to pořádně žije už v 9. století př. n. l. O zhruba 1800 let později si zde Přemyslovci v polovině 9. století budují svoje hradiště, ze kterého spravují střed Čech.  Nejde ale jenom o správní srdce jejich zatím malé říše. Stejný význam […]

„Když pak vévodové proti sobě postupovali, chtějíce se utkati, ukázal nebeský Bůh kouřimskému vévodovi nebeské vidění, jak totiž svatý Václav má na čele zářící podobu svatého kříže,“ líčí Kristiánova legenda, která popisuje život svatého Václava a jeho babičky Ludmily. Svatému Václavovi (asi 907–935) v boji s kouřimským vévodou z rodu Zličanů se zde přisuzují až nadpřirozené bojové schopnosti: „Jakmile […]

Vzdělání ve středověku zdaleka nepatří k samozřejmostem. Negramotnost nebyla vůbec neobvyklým jevem. Kdo byl prvním českým gramotným panovníkem? Svatý Václav (907–935). První staroslověnská legenda o jeho životě líčí, že četl jak latinské, tak i slovanské a řecké knihy.  Až do 13. století jsou ale bohužel tyto schopnosti u našich panovníků spíše vzácností. Poručník mu nepřeje  Číst […]

„Sestro,“ obrátí se Václav na jemnou dívku klečící na tvrdé kamenné podlaze kostela. Přibyslava se nenechá vyrušit, dokud nedokončí modlitbu. „Buď dobrou služebnicí boží, až se mé pozemské tělo promění v prach,“ dodá kníže. Děvče se na něj tázavě otočí.  „Co to mluvíš bratře?“ řekne znepokojeně.  Kníže Václav (907–937) ale jenom mávne rukou. Je si jist, že Přibyslava (†po roce 938) dostojí […]

„Ty jsi ještě nikdy nespal se ženou? Měl by sis to vyzkoušet a zplodit potomka!“ popichují knížete Václava čeští vladykové i jeho bratr Boleslav I. Druhá staroslověnská legenda říká, že nezkušeného mladíka s jednou ženou dokonce donutí obcovat. Výsledkem je prý syn jménem Zbraslav. Podle Druhé staroslověnské legendy, pocházející patrně z 1. poloviny 11. století, kníže Václav […]

Napětí zavládne v roce 921 na hradě Praze. Kníže Vratislav v pouhých 33 letech náhle skonal a po něm zbyli dva nezletilí synové. Staršímu Václavovi je podle všeho 13 let a na knížecí stolec si musí podle zvykového práva ještě tak tři roky počkat, až „se brada spe aneb když se lóno chlupatí“. Kdo ale za něj […]