Význam práce ruského chemika Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1834–1907), objevitele periodické tabulky prvků, nikdo nezpochybňuje. Přesto právě on se Nobelovy ceny za své vědecké dílo bohužel nedočkal. Stojí za tím obyčejná závist! Komise sice Mendělejeva v roce 1906 doporučí jako hlavního kandidáta na ocenění, jenže Královská akademie nakonec dá na názor švédského chemika Svanteho Arrheniuse (1859–1927). […]
Význam práce ruského chemika Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1834–1907), objevitele periodické tabulky prvků, nikdo nezpochybňuje. Přesto právě on se ale ceny za svoje vědecké dílo bohužel nedočkal. Stojí za tím obyčejná závist. Komise sice Mendělejeva v roce 1906 doporučí jako hlavního kandidáta, jenže Královská akademie nakonec dá na názor švédského chemika Svanteho Arrheniuse (1859-1927). Ten se postaví proti tomu, aby Mendělejev cenu […]
Počátky výzkumu skleníkového efektu se datují do 50. let 19. století. Anglický fyzik John Tyndall (1820–1893) tehdy sestrojil přístroj pro sledování, jak dokážou plyny absorbovat infračervené záření. Během svého výzkumu došel v roce 1859 k závěru, že kyslík energii záření nepohlcuje, ale metan, oxid uhličitý a vodní pára ano. I když vliv člověka na produkci CO2 ještě nezkoumal, už […]
Nobelova cena je mimořádně prestižní. Přitom i akademici, kteří ji udělují někdy sáhnou vedle, nebo jsou nevhodně ovlivněni. Cena tak ujde vědců, kteří by si ji zasloužili, nebo ji naopak získá někdo, kdo v seznamu držitelů být vůbec neměl. Význam práce ruského chemika Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1834–1907), objevitele periodické tabulky prvků, nikdo nezpochybňuje. Přesto právě on se ale […]
Kdo se domnívá, že analýza vlivu člověka na produkci oxidu uhličitého je až otázkou posledních let, plete se. Počátky výzkumu skleníkového efektu se datují do 50. let 19. století. Anglický fyzik John Tyndall (1820–1893) tehdy sestrojil přístroj pro sledování, jak dokážou plyny absorbovat infračervené záření. Během svého výzkumu došel v roce 1859 k závěru, že kyslík energii záření […]
