Napoleon je na dně. Jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná, poflakuje se ve své staré uniformě po Paříži a snaží se prosadit do přízně politické elity – zatím bez úspěchu. Do toho mu přijde dopis od své zchudlé matky s úpěnlivou žádostí o peníze. „Pokud to takhle půjde dál, jednoho dne skočím pod kočár,“ napíše sklíčený Napoleon […]
Počátky knihovního fondu dnešní Francouzské národní knihovny na pařížské Rue de Richelieu sahají do roku 1368, kdy si francouzský král Karel V. (1338–1380) zakládá královskou knihovnu. Po peripetiích v podobě mizení a opětovného nalézání svazků a stěhování sbírek se za vlády krále slunce Ludvíka XIV. (1643–1715) roku 1692 knihovna otevírá veřejnosti. První katalog Už v letech 1739–1753 dostávají čtenáři k dispozici katalog v 11 svazcích. Během Velké […]
Španělský hrabě Ermengol Urgell (974–1010) už má smrt na jazyku, ale ví, že ho čeká ještě jedna povinnost. Sepsat závět. Probírá všechny položky svého majetku. Vezme do ruky cennou šachovou figurku z křišťálu. Zasní se. Tak rád hrával a bystřil si mozek. Komu soupravu darovat? Chvíli váhá, a nakonec se ji rozhodne věnovat jihofrancouzskému klášteru Saint-Gilles–du Gard u Nimes. Když muslimové […]
„Je to člověk, který se musí plést do všeho, co se ho týká, a hlavně do toho, co se ho netýká,“ poznamenává o svém kolegovi ministr zahraničí Talleyrand. Mistrně tak vystihne povahu člověka, který svými obratnými prsty v letech 1792–1816 tahá za nitky francouzské politiky a jako ministr přežije dokonce pět vlád. Dne 21. května 1759, malá francouzská vesničkaPellerinpoblíž Nantes. „Bude to lodivod,“ prohlásí námořník Julien […]
V době středověku je Moskva spíše menší vesnicí. V kruzích se rozšiřuje dál kolem středu, který tvoří Kreml a několik kostelů v jeho blízkosti. Na ochranu roste Kitaj gorod, město obchodníků, kteří potřebují trh. Prodávají na něm své zboží. Tehdejší tržní náměstí zakládá velkokníže Ivan III. (1440–1505) současně se stavbou Kremlu. Nový název dostává náměstí od kostela Svaté […]
Smutný pohled se nabízí Napoleonovi v podvečerních hodinách 2. prosince 1805. Kam až jeho oko dohlédne, všude leží mrtvá těla. Nejhůře je na tom pratecké návrší. Souvislá vrstva mrtvol na něm z dálky vypadá jako barevný koberec. Francouzský císař je rozechvělý – ze scény, kterou vidí, a zároveň ze vzrušení z vítězství… Noc na 3. srpna 1805 […]
„Jestliže mezi námi prodlévala jako živá, nechť tak spočine také jako mrtvá,“ prohlásí o své švagrové Jindřišce císař František I. První protestantka přivdaná ke katolickým Habsburkům dostane privilegium, které dosud nikdo nemá: Jako vyznavačka kalvinismu je pohřbena v císařské hrobce. Rakouský císař František I. (1768–1835) projeví vůči své příbuzné odlišného vyznání obrovskou míru tolerance, což […]
Je to jako noční můra. Sotva se švédští vojáci vylodili v německém Lübecku, ocitli se ve francouzském obklíčení. „Odevzdejte zbraně!“ přikazují muži maršála Bernadotta. Švédové padnou do zajetí. Nemají se v něm ale vůbec špatně. Maršál nařizuje vrátit jim zabavené osobní věci, důstojníkům koně a kordy. Švédského generála, barona Mörnera, zve na oběd. Napoleon (1769–1821) […]
Ptát se člověka v zápalu hry, proč to dělá, je přibližně totéž jako ptát se zamilovaného, co se zrovna děje v jeho hlavě. Těžko vám smysluplně odpoví. Je proto hra zbytečná? Určitě ne, už řecký filosof Platón s oblibou říkal, že „Kdo má jednou něco vykonat, musí se v tom cvičit už od dětství ve hře.“ Nebezpečí […]
Večer 3. dubna 1817. Na prahu ševcova domku v obci Almondsbury na jihozápadě Anglie nedaleko Bristolu se najednou objevuje podivná cizinka. Má tmavé oči a husté černé vlasy zahalené v turbanu. Mluví řečí, které nikdo nerozumí a svými gesty poutá pozornost kolemjdoucích lidí. Bezradná ševcova manželka neví, co s dívkou, která zatají i své jméno Mary Bakerová […]
Sluha odkryje poklop na misce s jídlem, a když francouzskému císaři Napoleonu Bonapartovi zavoní pod nos jeho oblíbené kuře, okamžitě se pustí do jídla. Svoji porci slupne během pouhých patnácti minut. Nečeká, až dojí jeho manželka a ostatní, vstává od stolu a spěchá ke své práci. Francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) vstává v 7 hodin […]
Nedělní odpoledne 15. června 1815, belgické Waterloo. Francouzští pěšáci obsazují pozice, dělostřelci netrpělivě čekají na rozkaz z palbě. Někteří z nich vytáhnou z kapes dva spojené disky a na provázku je spouští dolů. Hrou se snaží zažehnat myšlenky na to, že zanedlouho možná zemřou… Francouzská revoluce přinutí některé šlechtické rodiny opustit Paříž, protože je pro ně příliš nebezpečná. […]
Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být v celém Petrohradě tma jako v pytli. Kdo bude svítit, se zlou se potáže. Stejně jako ten, kdo se odváží tančit valčík nebo nosit frak. Pětiletá vláda Pavla I. nad Ruskem připomíná tyranii. Kateřina Veliká (*1729) umírá 17. listopadu 1796. Místo aby ronil slzy, […]
Neapol je v září 1798 slavnostně vyzdobena a očekává připlutí velkého válečníka Horatia Nelsona, který předtím u egyptských břehů rozdrtil nenáviděné Francouze. Největší vzrušení ve městě prožívá tempramentní Emma Hamiltonová, choť zdejšího anglického vyslance. Je jen otázkou času, než Nelsonovi padne do náručí. „Doufám, že jednoho dne budu mít to potěšení představit ti lady Hamiltonovou; […]