V době středověku je Moskva spíše menší vesnicí. V kruzích se rozšiřuje dál kolem středu, který tvoří Kreml a několik kostelů v jeho blízkosti. Na ochranu roste Kitaj gorod, město obchodníků, kteří potřebují trh. Prodávají na něm své zboží. Tehdejší tržní náměstí zakládá velkokníže Ivan III. (1440–1505) současně se stavbou Kremlu. Nový název dostává náměstí od kostela Svaté […]
Smutný pohled se nabízí Napoleonovi v podvečerních hodinách 2. prosince 1805. Kam až jeho oko dohlédne, všude leží mrtvá těla. Nejhůře je na tom pratecké návrší. Souvislá vrstva mrtvol na něm z dálky vypadá jako barevný koberec. Francouzský císař je rozechvělý – ze scény, kterou vidí, a zároveň ze vzrušení z vítězství… Noc na 3. srpna 1805 […]
„Jestliže mezi námi prodlévala jako živá, nechť tak spočine také jako mrtvá,“ prohlásí o své švagrové Jindřišce císař František I. První protestantka přivdaná ke katolickým Habsburkům dostane privilegium, které dosud nikdo nemá: Jako vyznavačka kalvinismu je pohřbena v císařské hrobce. Rakouský císař František I. (1768–1835) projeví vůči své příbuzné odlišného vyznání obrovskou míru tolerance, což […]
Je to jako noční můra. Sotva se švédští vojáci vylodili v německém Lübecku, ocitli se ve francouzském obklíčení. „Odevzdejte zbraně!“ přikazují muži maršála Bernadotta. Švédové padnou do zajetí. Nemají se v něm ale vůbec špatně. Maršál nařizuje vrátit jim zabavené osobní věci, důstojníkům koně a kordy. Švédského generála, barona Mörnera, zve na oběd. Napoleon (1769–1821) […]
Ptát se člověka v zápalu hry, proč to dělá, je přibližně totéž jako ptát se zamilovaného, co se zrovna děje v jeho hlavě. Těžko vám smysluplně odpoví. Je proto hra zbytečná? Určitě ne, už řecký filosof Platón s oblibou říkal, že „Kdo má jednou něco vykonat, musí se v tom cvičit už od dětství ve hře.“ Nebezpečí […]
Večer 3. dubna 1817. Na prahu ševcova domku v obci Almondsbury na jihozápadě Anglie nedaleko Bristolu se najednou objevuje podivná cizinka. Má tmavé oči a husté černé vlasy zahalené v turbanu. Mluví řečí, které nikdo nerozumí a svými gesty poutá pozornost kolemjdoucích lidí. Bezradná ševcova manželka neví, co s dívkou, která zatají i své jméno Mary Bakerová […]
Sluha odkryje poklop na misce s jídlem, a když francouzskému císaři Napoleonu Bonapartovi zavoní pod nos jeho oblíbené kuře, okamžitě se pustí do jídla. Svoji porci slupne během pouhých patnácti minut. Nečeká, až dojí jeho manželka a ostatní, vstává od stolu a spěchá ke své práci. Francouzský císař Napoleon I. Bonaparte (1769–1821) vstává v 7 hodin […]
Nedělní odpoledne 15. června 1815, belgické Waterloo. Francouzští pěšáci obsazují pozice, dělostřelci netrpělivě čekají na rozkaz z palbě. Někteří z nich vytáhnou z kapes dva spojené disky a na provázku je spouští dolů. Hrou se snaží zažehnat myšlenky na to, že zanedlouho možná zemřou… Francouzská revoluce přinutí některé šlechtické rodiny opustit Paříž, protože je pro ně příliš nebezpečná. […]
Car chodí spát se slepicemi, a tak už v osm hodin večer musí být v celém Petrohradě tma jako v pytli. Kdo bude svítit, se zlou se potáže. Stejně jako ten, kdo se odváží tančit valčík nebo nosit frak. Pětiletá vláda Pavla I. nad Ruskem připomíná tyranii. Kateřina Veliká (*1729) umírá 17. listopadu 1796. Místo aby ronil slzy, […]
Neapol je v září 1798 slavnostně vyzdobena a očekává připlutí velkého válečníka Horatia Nelsona, který předtím u egyptských břehů rozdrtil nenáviděné Francouze. Největší vzrušení ve městě prožívá tempramentní Emma Hamiltonová, choť zdejšího anglického vyslance. Je jen otázkou času, než Nelsonovi padne do náručí. „Doufám, že jednoho dne budu mít to potěšení představit ti lady Hamiltonovou; […]
„Několik dní pofňukávala jako služka, kterou opustil amant,“ všímá si arcivévodkyně Marie Louisy po jejím návratu z Francie do Vídně jeden z jejích současníků. Napoleon byl 22. dubna 1814 donucen odjet do vyhnanství na středomořském ostrově Elba a jí otec slíbil parmské vévodství pod podmínkou, že už svého manžela nikdy nespatří. Přistoupila na to s celkem lehkým srdcem… […]
Pobřeží zátoky Juan poblíž francouzského Cannes je obvykle pusté a liduprázdné. 1. března 1815 se to tu ale hemží vojáky. Právě zde totiž přistál císař Napoleon, vracející se z vyhnanství na Elbě. Rychle pak postupuje na Paříž. „Napoleon Ludvíkovi XVIII.: králi, můj bratře, už mi neposílej vojáky, mám jich dost,“ objevuje se krátce nato v metropoli […]
Po císařské korunovaci roku 1804 přesidluje Napoleon I. Bonaparte do paláce v Tuileriích. Stěhuje se s ním i jeho kuchyně, ve které se ale nedá větrat. Kuchtíci si zahrávají se zdravím, do ovzduší tu unikají uhelné plyny! Ani slavní kuchaři se tu nemají chuť zdržovat, a to císař zaměstnává ty největší mistry! Například Lebeaua, který […]
