Zavedla povinnou školní docházku, to se o ní všeobecně ví. Jaká ale byla Marie Terezie v soukromí. Jaké záliby ji provázely po celý život? Patřil k nim i bohatě prostřený stůl. Marie Terezie (1717‒1780) patří k velmi ortodoxním katoličkám, náboženství tvoří jeden ze středobodů jejího života. Zdatně konverzuje nejenom v rodné němčině, ale i španělštině, francouzštině a italštině, za […]
Příjmení vznikají od 14. do 18. století nejdříve u šlechty, později i u měšťanů a sedláků. Habsburská panovnice Marie Terezie roku 1780 zavádí neměnnost příjmení. Osvícenou vládkyni Marii Terezii (1717–1780) Vede ji k tomu především nutnost lidi evidovat, a to hlavně kvůli placení daní. Její pokladna totiž často zela prázdnotou, a tak panovnice hledala zdroje, jak […]
Bengálci roku 1744 dobývají Bankibazar. V Evropě zatím zuří válka o rakouské dědictví a o tom, co se děje v daleké Indii, nemá nikdo ani páru. Navzdory tomu, že Marie Terezie musí se svým manželem dokazovat svoje nároky na dědičné země, podnikavý František Štěpán Lotrinský stihne přitom realizovat i některé své obchodní plány. I když dobře […]
Inkové brambory pěstovali v andských horských pláních i na chilském pobřeží. Do Evropy poprvé připlula tato plodina s výpravou mořeplavce Kryštofa Kolumba. Potom se sem hlízy dostávaly ve stále větší míře. Neznámá novinka ovšem zprvu budila značnou nedůvěru. Zároveň ale hlízy přinášely zvědavost. Brambory proto v Evropě zdomácňovaly postupně. Nejprve se pěstovaly v zahradách jako okrasné plodiny. Například španělský […]
Zklamaná Marie Terezie kráčí bratislavským dómem svatého Martina. Při jejím slavném dni nesmí její choť František Štěpán Lotrinský stát po jejím boku. Na korunovační obřad se dostaví pouze jako obyčejný divák, boční uličkou. Marně ho Mariiny oči hledají kdesi v davu přihlížejících. V den své uherské korunovace, 25. června 1741, odjíždí Marie Terezie (1717–1780) z bratislavského […]
Německý historik Johann Ehrenfried Zschackwitz (1669–1744) sepisuje Historische und Geographische Beschreibung des Königreiches Böheim (Historický a zeměpisný popis Království českého), který vychází roku 1742. Ve svém spise líčí dějiny Čech až po vypuknutí války o rakouské dědictví (1740). Vládnoucím Habsburkům se ovšem jeho líčení, prokazatelně stranící Čechům, rozhodně nelíbí. Spis nechá spálit Proto kniha musí […]
Píše se rok 1771 a české země sužují vytrvalé deště. Krajinami se bez slitování valí proudy vody, přitom vyvrací vše, co jim přijde do cesty. Nejinak je tomu i u potoka v Podmoklech. Je 12. června, když nádeník Janota nedaleko něj zakopne o pár žlutých koleček… Žid Patzner hned tuší, o jaké předměty se jedná. […]
V jednom z vídeňských nevěstinců v pověstné čtvrti Spittelberg dojde jednoho dne roku 1778 k veliké strkanici. „Nestydíte se říkat si o tolik peněz?“ vyčítá zámožně oblečený host lehké děvě. „To je moje obvyklá taxa,“ brání se srdnatě děvče. Nedorozumění si všimne bordelmamá a chystá se zakročit ve prospěch svojí svěřenkyně. „Koukejte zaplatit. Když nemáte na děvku, […]
Šálek jemně cinkne o talířek. Nechybí mnoho a horká tekutina by vyšplíchla na sněhobílý ubrus. Marii Terezii fascinují hrátky obrovského chobotnatce ve výběhu tolik, že se málem polije svojí oblíbenou kávičkou. Po svém boku má energickou manželku, která úspěšně vládne ohromné monarchii. František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765) se vedle svojí choti Marie Terezie (1717–1780) trochu […]
„Pozoruhodné,“ špitne užasle Marie Terezie když jí její manžel František Štěpán Lotrinský 31. července 1752 pyšně ukazuje dárek, který pro ni přichystal. Ve vídeňském Schönbrunnu, přímo kolem pavilonku, kde císařovna s oblibou snídá, nechal vybudovat zvěřinec. Exotické šelmy, které tvoří sbírku, odchytili lovci na výpravách do Ameriky a Afriky. Od pavilonku směřují cesty do různých světových stran, kolem nich se nachází třináct výběhů. Pavilonek s výběhy „Původní část se zachovala […]
Medicínu na vídeňské univerzitě ukončí Franz Anton Mesmer v roce 1766 dizertační prací s názvem De planetarum influxu. Líčí zde základ své nové léčebné metody – živočišného magnetismu. Už v letech 1773–1774 tento postup Franz Anton Mesmer (1734–1815) použije při sezení s Franziskou Österlingovou, která trpí hysterií. K různým částem těla jí přikládá magnety. „Cítím se uvolněně,“ tvrdí Österlingová a Mesmerovi se na léčbu tajemným prouděním brzy hlásí další pacienti. […]
Ač Němec, nesnaží se preferovat svůj národ, a ve svém díle vyzdvihuje v polovině 18. století Čechy. To ale Němcům není po chuti. Odsouzení svého díla se naštěstí už nedožije. Německý historik Johann Ehrenfried Zschakwitz (1669–1744) sepisuje Historische und Geographische Beschreibung des Königreiches Böheim (Historický a zeměpisný popis Království českého), který vychází roku 1742. Habsburkové nejsou nadšení Ve svém spise popisuje dějiny Čech až po válku […]
Hrozby ze strany Osmanů a problémy se sousedy způsobují, že Rakušany příliš zaměstnává jejich obrana. Na koloniální ambice chybí prostor. Navíc přístavy na Jadranu jsou pro zámořské cesty z ruky a plavba Středomořím se vzhledem k množství pirátů stává riskantním podnikem. Přesto Habsburkové podniknou několik neúspěšných koloniálních pokusů. „Chci navázat na úspěchy španělské větve našeho rodu v zámoří,“ plánuje císař Karel VI. (1685–1740). V Rakouském Nizozemí roku (jih dnešního Nizozemí, který patří Habsburkům) roku 1717 podpoří vznik Ostendské obchodní společnosti, za kterou […]
27.března 1764 Frankfurt nad Mohanem. „Vleče se v tom nestvůrném oblečení s klenoty Karla Velikého jako v nějakém přestrojení,“komentuje ironicky slavnostní korunovaci Josefa II. římským králem tehdy ještě naprosto neznámý patnáctiletý chlapec. Jmenuje se Johann Goethe. Jízlivý postřeh budoucího slavného německého básníka Johanna Wolfganga Goetha (1749 – 1832) opravdu „sedí“. Čerstvý panovník Josef II. (1741-1790) se na ceremoniálu cítí dost nesvůj, protože asketickému následníkovi […]
Navštivte také naše další internetové projekty: