Po skončení husitských válek česká šlechta vycítí příležitost a čile se pouští do podnikání. Její nová aktivita je ale trnem v oku městům, kterým vadí, že jim vrchnost v mnoha oborech „leze do zelí“ a jejich zisky klesají. „Měšťané vytýkali šlechticům a jejich poddaným, že porušují výhradní právo královských měst k vaření piva, k výrobě sladů a k obchodu […]
Školství v habsburské monarchii je ve 2. polovině 18. století závislé na jezuitech. Ti se přísně drží svých osnov a nepřipustí, aby do škol pronikl jakýkoli závan osvícenství. „Jestli s tím něco neuděláme, bude Rakousko zaostalé,“ uvědomuje si trpce panovnice Marie Terezie. Vzdělávací ústavy jsou pod ochranou klášterů a někdy i bohatých šlechticů. Zoufale potřebují, aby do nich někdo vnesl čerstvý vítr a otevřel je prostým lidem. […]
Nejbohatšímu pražskému Židovi Mordechaji Maiselovi nepomohou na konci 16. století žádná privilegia, císař Rudolf II. lační po jeho majetku. Už dříve si ale pražští Židé uvědomují, jak jsou zranitelní. Kde najít pomoc proti pohromám, které je pořád potkávají? Ghetto ve 2. polovině 16. století zoufale potřebuje ochranu. Kdo ji zajistí? Do Prahy tehdy právě přichází […]
„Čert nám byl tohle všechno dlužen,“ mumlá si pod vousy urostlý sedlák, kdyže ho císařský důstojník žene rákosím. Hanbou by se nejraději propadl. Rukama si přidržuje kalhoty, od kterých mu voják právě uřízl knoflíky. Chlumečtí měšťané teď mají na břehu rybníka směšnou podívanou… Kolem dnešního Hradce Králové táhnou vojska vracející se z války. Úroda je […]
Osvícená panovnice Marie Terezie chápe, že habsburská monarchie začíná zaostávat. Řadou svých reforem se snaží situaci zvrátit, pomoci má i zavedení školní docházky. To je dnes nesprávně interpretované jako zavedení školní povinnosti. První česká panovnice Marie Terezie (1717–1780) má smělé plány. Vzdělání vnímá jako klíč k rozvoji státu a národa. A úkolem státu má být […]
„Osm hodin spánku stačí, více by bylo škodlivé… Nechtěla bych, abys ležela v posteli dlouho, pokud to není nezbytné. Ihned vstaň a pomodli se,“ těmito pokyny připravuje rakouská panovnice Marie Terezie jednu ze svých dcer na úlohu královny. Sama je zvyklá na přísný denní režim a v dopisech ho nařizuje i svým dětem. Rakouská panovnice Marie Terezie […]
Tmavý kouř stoupá k nebi. Angličtí korzáři se právě zmocnili další španělské galeony, plující z Nového světa. Nad nákladem zlata zajásali, podivné nahnědlé koule pálí. Co jiného s nimi?! Španělé se chytají za hlavu. Takové bohatství! Jen oni zatím vědí, co se skrývá za poklad v plodech kakaovníku… Španělský princ a budoucí král Filip II. […]
„Adieu myšičko,“ loučí se v dopise se svým ženichem Františkem Štěpánem Lotrinským rakouská arcivévodkyně Marie Terezie. Aby si ji mohl vzít, musel se vzdát svého dědičného území. Přesto je to láska jako trám. Také Marie Terezie (1717–1780) musí kvůli sňatku s málo urozeným chotěm podepsat dokument, v němž souhlasí, že se vzdá dědických práv, pokud se císaři a […]
Císařovna Marie Terezie roztrhne dopis s datem 9. září 1946. „Trpím horečkami. Otékají mi nohy. Strašně mě bolí hlava. Krvácím. Už rok nejsem schopen pořádné práce,“ líčí dramaticky hrabě Kounic. „Přehání. Je to přecitlivělý hypochondr,“ pomyslí si znechuceně panovnice o svém nejlepším diplomatovi. Císařovna Marie Terezie (1717–1780) už si zvykla odpouštět svému vyslanci Václavu Antonínu […]
Nádhera,“ vydechne terstský velkoobchodník Hürschl před velkým zrcadlem v přepychovém vyřezávaném rámu. „Vaše zrcadla se skutečně vyrovnají benátským,“ otočí se na svého průvodce hraběte Kinského, majitele továren na výrobu zrcadel v Lindavě a Velenicích na Českolipsku. Jakmile Hürschl v roce 1770 zavítá do Čech, nenechá si ujít jejich prohlídku. „Umí všechno, od malých zrcátek do kapsy až po […]
„Úředník musí zacházet opatrně s penězi, které nejsou jeho a rozhodně se nemá obohacovat na vlastní účet,“ míní v roce 1782 rakouský zemský ministr Josef Antonín Riegger, když upozorňuje na aféru hejtmana Filipa Kolovrata-Krakovského. Jenže snaha zabránit kolovratskému hraběti, aby při rušení kláštera shrábl i peníze, které mu nepatří, se Rieggerovi nakonec vymstí. Nadějný student Josef Antonín […]
Malé nevinné dítě otočí hlavu a rukou po paměti sáhne do nádoby. Vzápětí vytáhne ruku a ukáže lístek s číslem 11. Všichni čtyři komisaři, kteří za 12 zlatých přihlížejí, že losování proběhne v pořádku, pokývnou spokojeně hlavou. Píše se 21. října 1752. Před vídeňským palácem hrabat Lobkowiczů probíhá první veřejné losování malé loterie. Za obrovského jásotu přihlížejících […]
Vídeň 13. března 1741 mohutně oslavuje. Na svět právě přišel následník trůnu a to je v obtížných dobách, kdy proti Rakousku stojí polovina Evropy, nesmírně důležité. Narození Josefa II. tak nevítá jen panovnická rodina, ale doslova celá země. Z dalšího chlapcova vývoje však budou mnozí, včetně jeho matky Marie Terezie, přinejmenším lehce rozčarováni. „Všem lidem tyká, přestože […]
„Je to cvok,“ naznačuje posunkem jeden posluchač druhému, co si myslí o muži, který zaníceně mluví o projektu vodního kanálu: „Posílat po vodě dřevo ze Šumavy do Vídně? Podobných fantastů už tu bylo…“ Josef Rosenauer si ale svůj nápad vymluvit nenechá. Spotřeba dřeva ve Vídni rok od roku stoupá. Topivo se stává nedostatkovým zbožím a […]