Píše se rok 1771 a české země sužují vytrvalé deště. Krajinami se bez slitování valí proudy vody, přitom vyvrací vše, co jim přijde do cesty. Nejinak je tomu i u potoka v Podmoklech. Je 12. června, když nádeník Janota nedaleko něj zakopne o pár žlutých koleček… Žid Patzner hned tuší, o jaké předměty se jedná. […]
V jednom z vídeňských nevěstinců v pověstné čtvrti Spittelberg dojde jednoho dne roku 1778 k veliké strkanici. „Nestydíte se říkat si o tolik peněz?“ vyčítá zámožně oblečený host lehké děvě. „To je moje obvyklá taxa,“ brání se srdnatě děvče. Nedorozumění si všimne bordelmamá a chystá se zakročit ve prospěch svojí svěřenkyně. „Koukejte zaplatit. Když nemáte na děvku, […]
Šálek jemně cinkne o talířek. Nechybí mnoho a horká tekutina by vyšplíchla na sněhobílý ubrus. Marii Terezii fascinují hrátky obrovského chobotnatce ve výběhu tolik, že se málem polije svojí oblíbenou kávičkou. Po svém boku má energickou manželku, která úspěšně vládne ohromné monarchii. František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765) se vedle svojí choti Marie Terezie (1717–1780) trochu […]
„Pozoruhodné,“ špitne užasle Marie Terezie když jí její manžel František Štěpán Lotrinský 31. července 1752 pyšně ukazuje dárek, který pro ni přichystal. Ve vídeňském Schönbrunnu, přímo kolem pavilonku, kde císařovna s oblibou snídá, nechal vybudovat zvěřinec. Exotické šelmy, které tvoří sbírku, odchytili lovci na výpravách do Ameriky a Afriky. Od pavilonku směřují cesty do různých světových stran, kolem nich se nachází třináct výběhů. Pavilonek s výběhy „Původní část se zachovala […]
Medicínu na vídeňské univerzitě ukončí Franz Anton Mesmer v roce 1766 dizertační prací s názvem De planetarum influxu. Líčí zde základ své nové léčebné metody – živočišného magnetismu. Už v letech 1773–1774 tento postup Franz Anton Mesmer (1734–1815) použije při sezení s Franziskou Österlingovou, která trpí hysterií. K různým částem těla jí přikládá magnety. „Cítím se uvolněně,“ tvrdí Österlingová a Mesmerovi se na léčbu tajemným prouděním brzy hlásí další pacienti. […]
Ač Němec, nesnaží se preferovat svůj národ, a ve svém díle vyzdvihuje v polovině 18. století Čechy. To ale Němcům není po chuti. Odsouzení svého díla se naštěstí už nedožije. Německý historik Johann Ehrenfried Zschakwitz (1669–1744) sepisuje Historische und Geographische Beschreibung des Königreiches Böheim (Historický a zeměpisný popis Království českého), který vychází roku 1742. Habsburkové nejsou nadšení Ve svém spise popisuje dějiny Čech až po válku […]
Hrozby ze strany Osmanů a problémy se sousedy způsobují, že Rakušany příliš zaměstnává jejich obrana. Na koloniální ambice chybí prostor. Navíc přístavy na Jadranu jsou pro zámořské cesty z ruky a plavba Středomořím se vzhledem k množství pirátů stává riskantním podnikem. Přesto Habsburkové podniknou několik neúspěšných koloniálních pokusů. „Chci navázat na úspěchy španělské větve našeho rodu v zámoří,“ plánuje císař Karel VI. (1685–1740). V Rakouském Nizozemí roku (jih dnešního Nizozemí, který patří Habsburkům) roku 1717 podpoří vznik Ostendské obchodní společnosti, za kterou […]
27.března 1764 Frankfurt nad Mohanem. „Vleče se v tom nestvůrném oblečení s klenoty Karla Velikého jako v nějakém přestrojení,“komentuje ironicky slavnostní korunovaci Josefa II. římským králem tehdy ještě naprosto neznámý patnáctiletý chlapec. Jmenuje se Johann Goethe. Jízlivý postřeh budoucího slavného německého básníka Johanna Wolfganga Goetha (1749 – 1832) opravdu „sedí“. Čerstvý panovník Josef II. (1741-1790) se na ceremoniálu cítí dost nesvůj, protože asketickému následníkovi […]
„Touto branou obloukem vylétl císař Josef II.,“ stojí dodnes v jednom z domů ve vídeňské čtvrti Spittelberg. Habsburský monarcha je tady od poloviny 60. let 18. století pravidelným hostem. Nechodí sem ovšem na společenskou návštěvu, ale za ženami, provozujícími nejstarší řemeslo. Podle tradované pověsti ale jedné noci roku 1778 není císař Josef II. (1741–1790) s jejich službami příliš spokojen. […]
Po skončení husitských válek česká šlechta vycítí příležitost a čile se pouští do podnikání. Její nová aktivita je ale trnem v oku městům, kterým vadí, že jim vrchnost v mnoha oborech „leze do zelí“ a jejich zisky klesají. „Měšťané vytýkali šlechticům a jejich poddaným, že porušují výhradní právo královských měst k vaření piva, k výrobě sladů a k obchodu […]
Školství v habsburské monarchii je ve 2. polovině 18. století závislé na jezuitech. Ti se přísně drží svých osnov a nepřipustí, aby do škol pronikl jakýkoli závan osvícenství. „Jestli s tím něco neuděláme, bude Rakousko zaostalé,“ uvědomuje si trpce panovnice Marie Terezie. Vzdělávací ústavy jsou pod ochranou klášterů a někdy i bohatých šlechticů. Zoufale potřebují, aby do nich někdo vnesl čerstvý vítr a otevřel je prostým lidem. […]
Nejbohatšímu pražskému Židovi Mordechaji Maiselovi nepomohou na konci 16. století žádná privilegia, císař Rudolf II. lační po jeho majetku. Už dříve si ale pražští Židé uvědomují, jak jsou zranitelní. Kde najít pomoc proti pohromám, které je pořád potkávají? Ghetto ve 2. polovině 16. století zoufale potřebuje ochranu. Kdo ji zajistí? Do Prahy tehdy právě přichází […]
„Čert nám byl tohle všechno dlužen,“ mumlá si pod vousy urostlý sedlák, kdyže ho císařský důstojník žene rákosím. Hanbou by se nejraději propadl. Rukama si přidržuje kalhoty, od kterých mu voják právě uřízl knoflíky. Chlumečtí měšťané teď mají na břehu rybníka směšnou podívanou… Kolem dnešního Hradce Králové táhnou vojska vracející se z války. Úroda je […]
Osvícená panovnice Marie Terezie chápe, že habsburská monarchie začíná zaostávat. Řadou svých reforem se snaží situaci zvrátit, pomoci má i zavedení školní docházky. To je dnes nesprávně interpretované jako zavedení školní povinnosti. První česká panovnice Marie Terezie (1717–1780) má smělé plány. Vzdělání vnímá jako klíč k rozvoji státu a národa. A úkolem státu má být […]
