V každodenním životě se setkáváme s mnoha rčeními, příslovími i pranostikami. Některá mají hodně zajímavé pozadí. V nové rubrice se jim podíváme na zoubek a vysvětlíme si, co vlastně znamenají i jak vznikly. Dnes se podíváme, co znamená, když někdo nemá „dělat Zagorku“, kdo a kdy natahuje moldánky a co se ozývá z lesa. A […]
Štítek: lingvistika
Proč se co říká? Kolumbovo vejce, mít pech a stát za starou belu
V každodenním životě se setkáváme s mnoha rčeními, příslovími i pranostikami. Některá mají hodně zajímavé pozadí. V nové rubrice se jim podíváme na zoubek a vysvětlíme si, co vlastně znamenají i jak vznikly. Tentokrát se podíváme, co můžeme dostat za starou belu, kdo je mentor a proč se říká, že máme pech. Zjistíme také, jaké […]
Proč se co říká? Od kdy si dáváme bacha, kdo je mecenáš a jak vznikla hádka o jablko
V každodenním životě se setkáváme s mnoha rčeními, příslovími i pranostikami. Některá mají hodně zajímavé pozadí. V nové rubrice se jim podíváme na zoubek a vysvětlíme si, co vlastně znamenají i jak vznikly. Dnes si posvítíme na jablko sváru, nahlédneme do vojenské hantýrky, zjistíme, proč je od svátku svaté Anny lepší ráno vycházet ven ve […]
Proč se co říká? Sovy v Athénách, Medardova kápě i smutný osud Lotovy ženy
V každodenním životě se setkáváme s mnoha rčeními, příslovími i pranostikami. Některá mají hodně zajímavé pozadí. V nové rubrice se jim podíváme na zoubek a vysvětlíme si, co vlastně znamenají i jak vznikly. Dnes se podíváme, proč je zbytečné nosit sovy do Athén, zjistíme něco víc o Medardově kápi, oidipovském komplexu i historii jednoho ryze […]
Život je pes! Proč psy spojujeme se špatnými věcmi?
Cítím se pod psa. Venku je počasí, že by psa nehnal. Prostě zima, jako v psinci! Zůstanu doma, stejně po mě pes neštěkne… Pes je patrně první zvíře, které začalo žít po boku člověka. K jeho domestikaci dochází nejspíš už před desítkami tisíc let. Ještě před slepicemi, ovcemi, kozami či turem. Na rozdíl od dalších […]
Volapük: První umělý jazyk!
První pokusy o vytvoření mezinárodního jazyka lze vystopovat na konci 19. století. V roce 1879 totiž svůj projekt umělého jazyka zveřejňuje německý prelát Johann Martin Schleyer (1831 – 1912). Pojmenoval jej pro české ucho poněkud zvláštně: volapük. Z počátku byl volapük celkem úspěšný, dokonce v něm vycházela řada periodik a knih. Problémem tohoto jazyka však […]
Umělý slovanský jazyk: Seznamte se se Sloviem
„Slovan všude bratra má“, s oblibou říkávali národní buditelé. No, raději si odmysleme, že právě slovanské národy se mezi sebou s oblibou řežou. Nicméně příbuznost jejich jazyků je patrná na první poslech. Přesto takový Polák a Chorvat mají ve vzájemné komunikaci jisté bariéry. Pro lepší komunikaci mezi jednotlivými slovanskými národy vznikl umělý jazyk Slovio. Jeho […]
Umělý jazyk esperanto: Lingvistická perla, která hýbe světem
Mluví jím přes 2 miliony obyvatel po celém světě. Pohledy a dopisy létají z jednoho kouta na druhý ve snaze být si zase o kousíček blíž. Tisknou se knihy, pořádají srazy. Původně malá komunita nabývá neuvěřitelných rozměrů, aby jednou, až nadejde její čas, mohla být žhavým želízkem v ohni. Od stavby Babylonské věže, při které Bůh jednotlivé […]
Kdy začal člověk nadávat?
Pořádné peprné zaklení zřejmě znali už dávní předci člověka. Je dokonce možné, že člověk nejdříve nadával a až poté začal mluvit slušně. Rodiče často s údivem zjistí, že jejich roztomilé ratolesti se naučí zakazovaným výrazům dřív, než mohou chápat jejich obsah. Peprná slova ve svých dramatech využíval i Shakespeareův současník současník Ben Johnson a bez […]
Babylónské zmatení jazyků: Skutečná událost?
Zpupní Babylóňané se rozhodli, že postaví obrovskou věž, jejíž vrchol bude sahat až do nebe. To se však Hospodinovi pranic nelíbilo. Nejen, že nechtěl špičku nějaké cizí věže ve svém příbytku, ale urazila ho i drzost lidí. A tak jim na oplátku zmátl jejich jazyky. Čímž otevřel pole působnosti pro lektory jazykových škol. „Celá země […]