Ve znamení rozvoje těžby stříbra probíhají v českých zemích 30. léta 13. století. Při rudných žílách se rodí horní města. Liší se půdorysem, protože nevznikají jako pravidelný systém ulic a náměstí, ale rostou živelně podél cest k jednotlivým těžebním štolám, typická je Kutná Hora. Jihlava se stává centrem V letech 1240 – 1243 sílí význam Jihlavy, kam se stahují lidé schopní zpracovávat stříbro. 60. léta 13. století přinášejí sepsání jihlavské horní právo. Protože […]
Když se řekne těžba stříbra v Čechách, řadě lidí se vybaví Kutná Hora 14. století. I když šlo o významné ložisko, nejvíce stříbra se u nás vytěžilo jindy a jinde. Na přelomu 18. a 19. století byla hlavním producentem stříbra v Evropě Příbram, pocházelo z ní až 97 % veškerého stříbra v celém Rakousko-Uhersku. Jak […]
Český král Václav II. si na svůj dvůr zve italské finančníky a právníky. S jejich vydatnou pomocí vydává v roce 1300 Ius regale montanorum (královský horní zákoník). Kutná Hora díky němu získává zvláštní výsady, přitom ještě nemá postavení města… Za vlády Václava II. (1271 – 1305) se Kutná Hora stává druhým nejdůležitějším hospodářským centrem v zemi. Zdejší […]
Kutnohorský kat střílí kavky v místech, kde stával klášterní kostel. Českými zeměmi se nedávno jako velká voda přehnala válka a ze svatostánku zbylo jenom torzo mezi stromy. Jedna střelcova kulka se zaryje do zdi. V místě, kde se odloupne kus omítky, se náhle cosi zaleskne. „Vždyť je to zlato,“ vykřikne kat překvapeně, když přijde blíž. Pro […]
