Doudlebové, kmen nejistého původu, se kolem roku 800 usadil v povodí jihočeské řeky Malše a na horním toku Vltavy. Kosmova kronika se zmiňuje o hradišti Doudleby v souvislosti s rokem 981, kdy zemřel kníže Slavník, zakladatel rodu Slavníkovců. Jeho území se podle Kosmy (asi 1045–1125) rozkládalo od středočeské Libice až právě k Doudlebům. Mnozí dnešní historikové si ale myslí, […]
Štítek: Kosmas
Staly se středověké Čechy centrem pašování?
Zarostlý muž ve špinavém oblečení a s jakýmsi pytlem přes záda zmizí v hustém porostu u cesty nedaleko dnešního východočeského města Litomyšle. Čeká v lese, až se setmí. Teprve potom vyleze a opatrně se plíží nedaleko zemské brány. Než opět zajde do lesa, trochu ustrašeně se ohlédne za obrysem budovy celnice. „Tentokrát mě s lupem naštěstí nikdo […]
Proběhla dívčí válka ve skutečnosti na jižní Moravě?
„Postavíme si hrad,“ navrhne jedna z dívek. Ostatní nadšeně souhlasí. Mají pocit, že po smrti kněžny Libuše si jich nikdo pořádně neváží. Chtějí proto dokázat mužům, že se jim vyrovnají ve všem – i ve fyzické práci a v boji. Pod vedením Vlasty se pustí do práce, která jim jde pěkně od ruky. Že by emancipace přišla […]
Záhada sedmi přemyslovských knížat: Mohli být spřízněni s Mojmírovci?
„…líska, kterou (Přemysl) do země vetkl, vyrašila tři velké ratolesti, a to, což jest ještě podivnější i s listím a ořechy,“ píše Kosmova Kronika česká. Obrazy ze Znojemské rotundy se inspiruje současný český historik Václav Tatíček a tvrdí, že Přemysl Oráč měl tři syny… Při pátrání po počátcích české vládnoucí dynastie nezaváhá Václav Tatíček ani před tak odvážným tvrzením, […]
Kníže Vratislav se bil za římského krále jako lev
„Vratislavu od boha korunovanému, dlouhý život, zdraví i vítězství,“ zvolají třikrát za sebou duchovní a velmoži v bazilice sv. Víta, když trevírský arcibiskup pokládá na hlavu Vratislava II. královskou korunu. Tak moc se snad žádný další panovník o korunu nezasadil. Získá ji za věrnost římskoněmeckému králi Jindřichovi IV., a to i v časech nouze nejvyšší, kdy se od něj houfně […]
Typický český jídelníček až do třicetileté války tvořil chléb a pivo
Mrzák se lačně kouká na kousek chleba a sýra, který mu podává sám nejvyšší představitel církve v Čechách. Natáhne se po jídle a málem ho pražskému biskupovi Hyzovi vytrhne z rukou. Okamžitě se do krajíce hltavě zakousne. Žebrákům, mrzákům a bezdomovcům servírují jídlo samotní biskupové. Kronikář Kosmas (asi 1045–1125) potvrzuje, že pátý pražský biskup Hyza […]
Počátky předpovědí počasí: Vlhko nejlépe měří blondýnky
Pohled na oblohu vzrušuje lidí už dávno. Jenže jak odhadnout, co se na ní bude dít zítra nebo za týden? Starověcí Atéňané sice nemají ani televizi, ani internet, ale zpravodajství o počasí si zajistit umí. Při procházce městem nikdy nezapomenou kouknout na vyvěšená parapegmata, aktuální informace a astronomických a meterologických událostech. Smog už ve starověku […]
Tajemný vládce Krok: Měl v sobě keltskou krev?
Po smrti praotce Čecha nastává podle Jiráska doba bezvládí a krvavých bitek mezi různými kmeny. Když se zlo rozmáhá čím dál více, stařešinové rodu chtějí vyhledat muže, který by jim vládl a soudil je. Do hry se dostává tajemný vládce Krok. „I uradili se, že pošlou k Lechovi, bratru Čechovu, aby na se přijal správu […]
Mýtus o příchodu kmene Čechů: Utekl praotec kvůli vraždě?
„Od nepaměti se za Tatrami, v rovinách při řece Visle rozkládala charvatská země, část prvotní veliké vlasti slovanské. V té zemi bytovala četná plemena, příbuzná jazykem, mravy, způsobem života“, tvrdí Alois Jirásek v úvodu pověsti o praotci Čechovi. Důvodem odchodu našich předků z tohoto území jsou podle něho krvavé bitky mezi jednotlivými rody. Je to ale skutečně tak? […]