Doudlebové, kmen nejistého původu, se kolem roku 800 usadil v povodí jihočeské řeky Malše a na horním toku Vltavy. Kosmova kronika se zmiňuje o hradišti Doudleby v souvislosti s rokem 981, kdy zemřel kníže Slavník, zakladatel rodu Slavníkovců. Jeho území se podle Kosmy (asi 1045–1125) rozkládalo od středočeské Libice až právě k Doudlebům. Mnozí dnešní historikové si ale myslí, […]
Zarostlý muž ve špinavém oblečení a s jakýmsi pytlem přes záda zmizí v hustém porostu u cesty nedaleko dnešního východočeského města Litomyšle. Čeká v lese, až se setmí. Teprve potom vyleze a opatrně se plíží nedaleko zemské brány. Než opět zajde do lesa, trochu ustrašeně se ohlédne za obrysem budovy celnice. „Tentokrát mě s lupem naštěstí nikdo […]
„Postavíme si hrad,“ navrhne jedna z dívek. Ostatní nadšeně souhlasí. Mají pocit, že po smrti kněžny Libuše si jich nikdo pořádně neváží. Chtějí proto dokázat mužům, že se jim vyrovnají ve všem – i ve fyzické práci a v boji. Pod vedením Vlasty se pustí do práce, která jim jde pěkně od ruky. Že by emancipace přišla […]
„…líska, kterou (Přemysl) do země vetkl, vyrašila tři velké ratolesti, a to, což jest ještě podivnější i s listím a ořechy,“ píše Kosmova Kronika česká. Obrazy ze Znojemské rotundy se inspiruje současný český historik Václav Tatíček a tvrdí, že Přemysl Oráč měl tři syny… Při pátrání po počátcích české vládnoucí dynastie nezaváhá Václav Tatíček ani před tak odvážným tvrzením, […]
„Vratislavu od boha korunovanému, dlouhý život, zdraví i vítězství,“ zvolají třikrát za sebou duchovní a velmoži v bazilice sv. Víta, když trevírský arcibiskup pokládá na hlavu Vratislava II. královskou korunu. Tak moc se snad žádný další panovník o korunu nezasadil. Získá ji za věrnost římskoněmeckému králi Jindřichovi IV., a to i v časech nouze nejvyšší, kdy se od něj houfně […]
Mrzák se lačně kouká na kousek chleba a sýra, který mu podává sám nejvyšší představitel církve v Čechách. Natáhne se po jídle a málem ho pražskému biskupovi Hyzovi vytrhne z rukou. Okamžitě se do krajíce hltavě zakousne. Žebrákům, mrzákům a bezdomovcům servírují jídlo samotní biskupové. Kronikář Kosmas (asi 1045–1125) potvrzuje, že pátý pražský biskup Hyza […]
Pohled na oblohu vzrušuje lidí už dávno. Jenže jak odhadnout, co se na ní bude dít zítra nebo za týden? Starověcí Atéňané sice nemají ani televizi, ani internet, ale zpravodajství o počasí si zajistit umí. Při procházce městem nikdy nezapomenou kouknout na vyvěšená parapegmata, aktuální informace a astronomických a meterologických událostech. Smog už ve starověku […]
Po smrti praotce Čecha nastává podle Jiráska doba bezvládí a krvavých bitek mezi různými kmeny. Když se zlo rozmáhá čím dál více, stařešinové rodu chtějí vyhledat muže, který by jim vládl a soudil je. Do hry se dostává tajemný vládce Krok. „I uradili se, že pošlou k Lechovi, bratru Čechovu, aby na se přijal správu […]
„Od nepaměti se za Tatrami, v rovinách při řece Visle rozkládala charvatská země, část prvotní veliké vlasti slovanské. V té zemi bytovala četná plemena, příbuzná jazykem, mravy, způsobem života“, tvrdí Alois Jirásek v úvodu pověsti o praotci Čechovi. Důvodem odchodu našich předků z tohoto území jsou podle něho krvavé bitky mezi jednotlivými rody. Je to ale skutečně tak? […]
Navštivte také naše další internetové projekty: