„Nevím, jak mám ty umělé dělníky nazvat,“ svěřuje se spisovatel Karel Čapek (1890–1938) svému bratrovi, malíři Josefovi (1887–1945), který zrovna stojí na štaflích před plátnem a v puse má štětec. „Řekl bych jim laboři, ale připadá mi to nějak papírové,“ nedá se odbýt Karel. Právě píše novou divadelní hru. „Tak jim říkej roboti,“ zamumlá Josef, aniž […]
Silvestr se v pátek 31. prosince 1926 slaví i ve vinohradské vile u Čapků. Odbíjení půlnoci přinese účastníkům dýchánku nečekané překvapení. Na scéně se objevují tři králové. Nápadně se podobají třem známým čs. politikům a recitují posměšnou básničku… Slavnostně osvícený pokoj Čapkovy vily v Praze vítá večer celkem 17 hostů, kteří přišli společně oslavit příchod […]
Je to už více než sto let, kdy jeden z našich nejslavnějších spisovatelů dopisuje poslední stránky své nové hry, jež má být uvedena v Národním divadle. Tehdy jen těžko tuší, jaký úspěch a ohlas jeho hra vyvolá takřka po celém světě, a hlavně jak moc ovlivní odvětví robotiky! Během několika měsíců jeho jméno budou […]
Na konci roku 1938 se zhorší stav spisovatele Karla Čapka (1890–1938). Po krátké úlevě těsně před Vánoci se k chřipce přidá také zápal plic a problémy s ledvinami. Čapek musí ulehnout a jeho okolí tuší, že se blíží poslední hodiny tohoto velikána. Jejich obavy se naplní 26. Prosince. Již od 14 hodin se Čapek téměř […]
Je to téměř sto let, kdy jeden z našich nejslavnějších spisovatelů dopisuje poslední stránky své nové hry, jež má být uvedena v Národním divadle. Tehdy jen těžko tuší, jaký úspěch a ohlas jeho hra vyvolá takřka po celém světě, a hlavně jak moc ovlivní odvětví robotiky! Během několika měsíců jeho jméno budou skloňovat literární kritici […]
V roce 1864 se na okraji Jindřichova hradce rodí restaurace podle plánů architekta Josefa Zítka (1832–1909), který se později proslaví stavbou Národního divadla. Jde o jeho první velkou zakázku v Čechách. Financuje ji hrabě Černín a jméno jí dává po svém synovi Rudolfovi. Součástí jednoduché, ale přitom promyšlenou budovu. Její součástí je i taneční sál pro velké […]
Tomáš Garrigue Masaryk má sice pověst askety, ale občas dobrým jídlem nepohrdne. Zvlášť, když tady pečou skvělý jablečný štrůdl, který má v oblibě. Výletníky lákají i nedaleké ruiny středověkého kostela svatého Linharta, který je spojen s historií Karlových Varů. Vysvěcen byl v roce 1246. Slavná hospoda funguje už od poloviny 19. století celých 150 let. […]
Skončilo veřejné hlasování o první české pojmenování exoplanety, jíž Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI). Hvězdě XO-5 v souhvězdí Rysa bylo přiděleno označení Absolutno a exoplaneta, která hvězdu obíhá, nakonec získala jméno Makropulos. Systém v souhvězdí Rysa je vzdálen přibližně 900 světelných let od Země. Planetka, jež získala pojmenování z divadelní hry Karla Čapka (1980-1938), je větší než […]
Rozčilený zemský inspektor vtrhne do ředitelny hradeckého gymnázia. „To je neslýchané,“ oboří se ředitele. „Předepisovat mně, vrchnímu zemskému inspektorovi, co si mohu a nemohu dovolit! Musíte okamžitě sepsat žádost, aby toho člověka propustili do důchodu,“ přikáže inspektor v roce 1897 zkoprnělému řediteli Steinmannovi. Příhodě v ředitelně gymnázia v Hradci Králové předchází školní inspekce na maturitách […]
Lidé na ulici zírají na muže v pestrém tureckém kaftanu. Na hlavě mu sedí turban a na něm džbánek. Kolemjdoucím z něho nabízí horký černý nápoj. V pravé ruce drží pánev se žhavým uhlím na ohřátí, v levé truhličku se šálky a cukrem. Deodatus sklidí s novinkou úspěch a v roce 1711 si v Praze zakládá kavárnu. Vrchní kavárny Union František […]
Čtyři muži svírají v rukách karty. Ticho v místnosti by se dalo krájet. Právě se hraje partie o velké peníze. Politikovi Jiřímu Stříbrnému ovšem nejde karta a opět prohrává horentní sumu. Nemusí ho to však příliš mrzet. Jako ministra železnic ho určitě někdo rád založí. Jiří Stříbrný (1880–1955) působí za první republiky doslova jako magnet na […]
Inspirací pro vznik hrobky Slavín na Vyšehradském hřbitově byl pařížský Pantheon. Už v roce 1791 se Ústavodárné shromáždění rozhodlo, že zde bude ukládán „popel velkých mužů z doby francouzské svobody“. V podzemní kryptě monumentální stavby najdeme ostatky francouzských umělců, vědců i filozofů – například Victora Huga. Kdo leží na českém hřbitově velikánů? Karel Čapek (1890–1938) umírá tři měsíce […]
Navštivte také naše další internetové projekty: