„Stalin je paranoidní,“ prohlašuje 23. prosince 1927 ruský neurolog profesor Vladimír Bechtěrev. Právě má za sebou tříhodinové vyšetření prominentního pacienta, sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina (1878–1953). O konzultaci Vladimíra Bechtěreva (1857–1927) požádal Stalinův sám lékař Kramer. Bechtěrev netuší, že kategorickým prohlášením o zdravotním stavu si podepisuje ortel smrti. Události pak totiž dostávají velice rychlý spád. […]

Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin má svůj den proti svým současníkům trochu převrácený. Ožívá totiž hlavně večer, kdy do pozdních nočních hodin pořádá dýchánky s hromadou jídla a pití. Spát chodí Josif Vissarionovič Stalin (1878‒1953) pozdě a probouzí se proto obvykle až kolem jedenácté hodiny dopoledne. Dopřeje si lehkou snídani, o něco později k obědu křepelku, kachnu […]

Lidem v obleženém Leningradu docházejí síly a po tisícím umírají hlady. Situace je tak kritická, že se kvůli lístkům na potraviny vzájemně i vraždí. Někteří se prý snad uchylují ke kanibalismu. V městské semenné bance je sice „jídla“ dost, ale odsud nedostanou nic. Hlady pomřou i vědci, kteří zde semínka střeží. „Ukončím hlad na celém […]

„Držte se zpátky!“ varuje na kost vyhublý milicionář a rukou se snaží odehnat skupinu žen, srocujících se na ulici kolem vyděšené kočky. Těch už tu moc není. V pohublých tvářích kolemjdoucích je vidět, že nebýt ozbrojence, na zvíře se okamžitě vrhnou a snědí jej. Co na tom, že jsou kočky jedinými lovci krys, které město Leningrad sužují. […]

„S okamžitou platností opusťte post ministra zahraničí a zavolejte mi pouze tehdy, až budete vědět o vhodném nástupci na své místo,“ oznamuje suše nový vládce Německa Karl Dönitz Joachimovi von Ribbentrop. Je 1. května 1945 a velkoadmirál se ještě snaží zkonsolidovat zbytky rozprášeného Německa. O hodinu později se v Dönitzově kanceláři rozdrnčí telefon. Volá Joachim von […]

„Po chvilce začaly prášky působit a sochař otočil kohoutkem jednoho z hořáků sporáku a znovu ulehl na kanape. Poslední, co Otakar Švec ještě vnímal, bylo tichounké syčení unikajícího plynu. Potom usnul,“ líčí Rudla Cainer poslední chvíle sochaře Otakara Švece. Tvůrce pomníku Josifa Vissarionoviče Stalina (1878 – 1953) na pražské Letné, Otakar Švec (1892 – 1955) si raději vezme život. Tvůrce zvolil smrt  Nesnesitelný politický […]

6. května 1945 vjíždí do západočeské Plzně americké tanky. Obyvatelé města nadšeně vítají vojáky špinavé od bláta z cest. Jména, která jim po dlouhé válce konečně přivezla svobodu, by nejraději psali po zdech ulic. Jenže na to si budou muset pěkně dlouho počkat… Když jdou obyvatelé Plzně ve 2. polovině 19. století k novému nádraží, […]

„Přiznej se, jedli jste lidské maso?“ uhodí na přeživšího z Ostrova smrti policejní vyšetřovatel. Zadržený jen zavrtí hlavou. „Ne. Jedl jsem pouze játra a srdce,“ řekne s ledovým klidem. Po jeho dalším popisu, jak nemocné jedince nejdříve ubili k smrti, aby si pak jejich nařezané orgány napichovali na větvičky a opékali nad ohněm jako špízy, […]

Sovětská invaze do Afghánistánu ovlivní celý svět. Nehostinná země se dostane do rozvratu, který trvá takřka dodnes a stává se líhní teroristických buněk. Deset let trvající boje tlačí SSSR do izolace, úspěch se navíc nedostavuje. Ke konfliktu dochází krátce po afghánském převratu, kdy se vlády ujímá marxistická Lidová demokratická strana Afghánistánu. Ta je ale v […]

Ruské jednotky sdružené v Ruské osvobozenecké armádě (ROA) jsou dnes známé pod jménem jejich velitele generála Vlasova. Je listopad roku 1944. Konec 2. světové války je na spadnutí a vlasovci se pouštějí do boje se stalinistickým režimem. Bohužel pro ně však působí jako neoficiální složka bojových sil třetí říše. Hlavním cílem ruských vojáků v německých […]

„Neřešte zdlouhavě problém, ale rozhodněte jej!,“ mluví v roce 1947 do duše svým podřízeným americký ministr zahraničí Marshall. Jako muž činu pomáhá svým energickým postojem nastartovat poválečnou obnovu Evropy. Na amerického generála George Catletta Marshalla (1880–1959) čeká hned po příchodu na ministerstvo zahraničí v lednu 1947 spousta úkolů. Hned na začátku své ministerské kariéry vybírá tým poradců. […]

Dělnická revoluce už byla úspěšně dokončena,“ myslí si Stalin po rozpuštění Komunistické internacionály v polovině května 1943. Tóny Internacionály, která se na dvacet let stala hymnou Sovětského svazu, má proto vystřídat jiná píseň. Dohled nad tím, aby vybrali tu správnou, si bere sám sovětský vůdce. „Předložte svoje návrhy,“ vyzve Josif Vissarionovič Stalin (1878 – 1953) na […]