Ve znamení rozvoje těžby stříbra probíhají v českých zemích 30. léta 13. století. Při rudných žílách se rodí horní města. Liší se půdorysem, protože nevznikají jako pravidelný systém ulic a náměstí, ale rostou živelně podél cest k jednotlivým těžebním štolám, typická je Kutná Hora. Jihlava se stává centrem V letech 1240 – 1243 sílí význam Jihlavy, kam se stahují lidé schopní zpracovávat stříbro. 60. léta 13. století přinášejí sepsání jihlavské horní právo. Protože […]
Český král Václav II. si na svůj dvůr zve italské finančníky a právníky. S jejich vydatnou pomocí vydává v roce 1300 Ius regale montanorum (královský horní zákoník). Kutná Hora díky němu získává zvláštní výsady, přitom ještě nemá postavení města… Za vlády Václava II. (1271 – 1305) se Kutná Hora stává druhým nejdůležitějším hospodářským centrem v zemi. Zdejší […]
Na okraji Jihlavy se nachází kopec přezdívaný Krkavčí vrch. Jihlavané toto místo často volí za cíl svých procházek. Kdysi zde však krutým způsobem umírali lidé. Jejich bolest se prý dosud vznáší nad místem a vnímaví jedinci mohou ucítit přítomnost trpících duší. Opravdu na jihlavském kopci straší? Žena úpěnlivě hledí k obloze. Téměř nevnímá hučení zástupů. […]
