Albrecht z Valdštejna je v době stavovského povstání v roce 1618 plukovníkem moravských stavů. Pozorně sleduje politickou scénu a čeká na svoji příležitost. Chce vstoupit do habsburských služeb, a to se mu také roku 1621 podaří. Jako plukovník císařských vojsk je Albrecht z Valdštejna (1583–1634) i prozíravým finančníkem. Když císař Ferdinand II. (1578–1637) nemá peníze, Valdštejn si panovníkovy dluhy […]
„Pustili tam lidi leda kvůli tomu, aby se předvedli, co tam všechno mají,“ kritizují vídeňští měšťané na konci 18. století nově otevřenou knihovnu. Jejich protesty brzy pomohou ke zjednání nápravy a prodlužuje se i doba, kterou je zde možné strávit. I když se za základ rakouské dvorní knihovny považuje evangelium Jana z Troppa z roku 1368, mezník v […]
Nasládlý pach krve z mrtvol se šíří vzduchem nad Petrovou loukou. Vztek z porážky císařští vojáci nedokážou skousnout. Netrvá dlouho a jdou si ho vybít. Jih Moravy mění ve spálenou zemi. Z vesnic zbývají ohořelé zbytky domů, jejich obyvatele zabili. Povstání českých stavů, které začalo pražskou defenestrací roku 1618, chce císař Ferdinand II. Habsburský (1578–1637) […]
František z Ditrichštejna otráveně rozlomí císařskou pečeť. Určitě zase chce peníze. Očima přelétne text. No jistě, Ferdinand II. ho žádá o 200 000 zlatých. Jenže kde je má, proboha, tak narychlo sebrat? Rozčileně listinu zmačká a hodí na zem. „Žádná jiná země není tak obtížena odváděním obilí, střelného prachu, munice, zbraní i velikého počtu koní pro potřeby armády jako Morava,“ vyčítá v roce 1635 olomoucký biskup František z Ditrichštejna (1570–1636) rakouskému císaři Ferdinandovi II. (1578–1637). A to nemluvě o obrovských kontribucích […]
„Tisícovka mých pěšáků se nemůže postavit desetinásobné přesile,“ uvažuje poslední dubnový den roku 1619 Albrecht z Valdštejna. „Mohu ji ale pro císaře zachránit,“ rozhodne se a vzápětí vydává rozkaz o přesunu svých mužů z Olomouce na jih. Toto rozhodnutí považují za zradu i mnozí jeho vojáci. V Čechách vypuká stavovské povstání, rebelové se bouří. Moravané ale vyčkávají. V srpnu […]
Matka s malým synkem se prochází po Koňském trhu (dnešní Václavské náměstí). Kluk ukáže na hnijící uťatou hlavu a ruku, které trčí přibité na šibenici. „Co to je?“ vykřikne zvědavě. „Fuj, nevšímej si toho. To je pro výstrahu,“ okřikne ho matka a rychle ho odvádí pryč. Ostatky pražského měšťana Martina Fruweina (?–1621) se tu objevily včera, […]
17. ledna 1622 může Karel I. z Lichtenštejna oslavovat. Splnil se mu celoživotní sen, když ho císař Ferdinand II. jmenoval královským místodržícím. Cestu ke své kariéře ale nastartoval už mnohem dříve. Ačkoli ho vychovali v protestantské víře, velice rychle zjistil, že v Čechách bude výhodnější stát se katolíkem než se nechat pronásledovat. Proto 1. listopadu 1599 Karel I. […]
„Léta páně 1591 byl jsem já dán za pachole komorní panu Fridrichu Krekvicovi, který od Jeho Milosti císařské Rudolfa za oratora neb posla k sultánovi Muratovi III. do Konstantinopole s prezentem poslán“, píše přísně katolicky vychovaný Václav, syn Štěpána Vratislava z Mitrovic. Už v patnácti letech se mu splní jeho klukovský sen. Na jezuitské škole […]
„Toužím po Jičínu,“ píše Albrechtoví z Valdštejna jeho manželka Isabella Kateřina z Harrachu během svého pobytu v Novém Zámku u České Lípy roku 1630. Její choť okamžitě jedná. Honí stavitele, aby si prací na jičínském zámku pospíšili a jeho paní brzy měla kde hlavu složit. Pokladna římského císaře Ferdinanda II. (1578–1637) je na počátku roku 1621 prázdná, čehož dovedně […]
Skvělému císařskému vojevůdci Janu Tserclaesi Tillymu se ještě rozčílením třesou ruce, když ve svém ležení sesedá z koně. Právě projel ulicemi dobytého německého Magdeburgu . Ze šoku se nemůže zcela vzpamatovat. Hrůzy, které ve stále hořícím městě na vlastní oči spatřil, budou Tillyho (1559–1632) až do smrti pronásledovat v jeho snech. Ano, dobyl Magdeburg (dnes ve spolkové zemi […]
Členové zvláštní dvorské komise ve Vídni v druhé půli května 1621 nevěří svým očím. Právě obdrželi z Prahy prvních 25 rozsudků smrti pro vůdce stavovského povstání (1618–1620). Ctihodní pánové jsou doslova šokováni krutostí trestů, tak jak je navrhuje soudní tribunál v čele s královským místodržícím Karlem I. z Lichtenštejna (1569–1627). Čtyři zástupci stavů mají být například zaživa zbaveni pravé ruky, […]
Ctižádostivý vojevůdce se o svoji kariéru umí dobře postarat. S vojenskými schopnosti sice slaví úspěchy, jenže jak má chudý šlechtic získat potřebný majetek a prestiž? Recept je jednoduchý: Najít vhodnou manželku, která pro něj bude tou nejlepší zbraní! V březnu 1609 si Albrecht z Valdštejna (1583 – 1634) bere Lukrécii Nekšovou z Landeka (1582/1584 – 1614), vdovu po […]
Zmocněnci španělského krále Filipa IV., bavorský kurfiřt Maxmilián I. nebo císařský synek Ferdinand III. To všechno jsou velmi mocní nepřátelé českého vojevůdce Albrechta z Valdštejna. Závidí mu jeho válečnické úspěchy, vliv, jaký má na císaře Ferdinanda II., i obrovské jmění. Jejich tlak na habsburského vládce v roce 1630 zesiluje natolik, že císař nakonec rozhoduje o Valdštejnově odvolání […]
„Já s těmi kacíři nemohu uzavřít mír! Je mou povinností je všechny porazit!“ rozčiluje se v roce 1635 Ferdinand II. Jeho rádci to však vidí jinak, protože císařská pokladna zeje prázdnotou. „A o spásu duše se taky bát nemusí, ono se to nějak udělá…“ utrousí šeptem jeden z nich… Vítězstvím na Bílé hoře v listopadu 1620 zabije císař […]